Oblast se rozkládá v trojúhelníku vymezeném Třebíčí, Náměští nad Oslavou a Křižanovem, a částečně zahrnuje i mikroregion Horácko.
Nástupní místo na výlet
Výlet můžete začít v Ořechově u Křižanova. Od zdejší železniční zastávky se vám otevře malebný pohled na sousední Ronov, rozprostřený na nízkém návrší. Z venkovní strany ronovský kostelík příliš nezaujme – nicméně stačí nahlédnout dovnitř a jen tiše zírat na překrásnou barokní výzdobu, navíc v harmonickém sepětí se střídmým dřevěným kůrem. Jen škoda, že kostel většinou není přístupný.
Vedlejší dvůr bývá nazýván tvrzí - ikdyž mapa ho tak nezakresluje: masivní zdi, klenba v průjezdu a erb zakomponovaný do portálu tomuto tvrzení nahrává - proslýchá se, že se pod ním táhne síť podzemních chodeb.
Odtud vede značená cesta na jihozápad – na několika úsecích vám dá ale hledání značky zabrat, neboť stezka zcela splývá s terénem.
U následující vísky – Jabloňova, si uvědomíme, jak současná civilizace poznamenala ráz krajiny: zpěv ptáků zaniká v intenzivním hučení blízké dálnice, a ačkoli se po pravici rozkládá malebný barokní areál selské usedlosti, stačí se jen obrátit o 180 stupňů a štíty i střechy nízkých stavení a zarostlý kopec vystřídá jiná dominanta - obří konstrukce billboardů...
Pohled na Ronov s výrazným areálem hospodářského dvora - někdejší tvrze
VÍCE KRÁSNÝCH FOTEK SI PROHLÉDNĚTE ZDE
Tasov Jakuba Demla
Další zastávka je v Tasově, který je vstupní branou Horácka. Do obecného povědomí vstoupil zásluhou svého kontroverzního rodáka – katolického kněze a spisovatele Jakuba Demla. Můžeme tu shlédnout jeho vilu, mimochodem jednu z prvních samostatných staveb proslulého architekta Bohuslava Fuchse.
Jen dva kilometry od Tasova se nad hlubokým údolím Oslavy tyčí zbytky hradu Dubu. A na protilehlém břehu se otevírají pomyslná vrátka k dalším zapomenutým klenotům. Stačí se jen přenést přes rozbouřené říční peřeje.
Tichá a magická řeč kamenů
Po dalších zhruba třech kilometrech dojdete do Kamenné, obce, která dělá čest svému jménu.
Tady už krajina dostává onen nezapomenutelný ráz, charakteristický pro území mezi Velkým Meziříčím a Třebíčí: volně v polích jsou ostrůvkovitě roztroušeny skupinky balvanů, tu a tam s remízky větrem ošlehaných borovic, lemované pestrými voňavými koberci lučního kvítí. Není ani možné se divit, že taková neobvyklá seskupení dala vzniknout mnoha pověstem. Jako třeba o pohanských obětištích, nebo o sedlákovi, který upsal svoji duši peklu za to, že čert znehodnotí pole jeho konkurenta pořádnou nadílkou balvanů.
Typická krajina v okolí Kamenné
Pekelníkovo křesílko
Pekelné mocnosti měly vůbec na Kamennou nějak spadeno: severovýchodně od obce se nalézá balvan s prohlubní, vymodelovanou tak dokonale, že se do ní pohodlně usadí menší osoba. Původně v ní ovšem nesedával nikdo jiný než pekelník, který odtud zálibně pozoroval okolí.
Cesta k tomuto balvanu představuje menší test orientace v terénu – je třeba se vypravit po žluté značce ve směru ke Studenci, bezprostředně za obcí, na křižovatce u hospodářského areálu, pak odbočit polní cestou vlevo a dále po ní pokračovat mezi pastvinami k borovému lesíku. Asi po třiceti metrech se obrátit o devadesát stupňů vpravo a přejít k okraji protilehlého souvislého lesního pásu.
Balvan u Kamenné, ze kterého podle pověsti čert pozoroval okolí
Čas podle slunce
Zde na drobné skalce můžete spatřit další ze zajímavostí Kamenné – sluneční hodiny. Kružnice vyrytá na horní plochu skalky sloužila zdejším kameníkům: do jejího středu se zasunul dřevěný kolíček, který svým stínem ukazoval denní dobu. Na rozdíl od běžných slunečních hodin tu najdeme pouze dvě rysky. Ty označovaly poledne – tedy oběd a čtvrtou odpolední – tedy padla.
Od slunečních hodin je třeba stále sledovat rozhraní pole a lesa a zároveň se ubírat mírně klesajícím terénem k jihovýchodu. Za okamžik se po pravici vynoří Čertův kámen. Pozoruhodné je, že má v blízkosti i svého dvojníka.
Sluneční hodiny u Kamenné, dnes už zdejším kameníkům neslouží
|
Jak se vyráběla kolomaz Základní surovinu tvořily smolné pařezy – k nim se příležitostně přidávaly též různé odpady živočišného původu, jako třeba i pošlé zvířectvo, které se navršily na kolomazný kámen. Vzniklá kupa se zřejmě utěsnila drny, podobně jako u milířů. Vlastní proces probíhal nedokonalým spalováním – výsledný produkt představoval směs dehtu a živočišných tuků. Kolomazné pícky byly z praktických důvodů soustředěny dále od vsi: jednak tu byl dostatek borových pařezů a dále výroba kolomazi zrovna dvakrát "nevoněla". Nelze spolehlivě doložit, do kdy se tu výroba kolomazi udržela – i nejstarší pamětníci o ní vědí pouze z doslechu či lokálních názvů (U kolomazňáku ), ale odhadem existovala asi před 200 lety. |
Unikátní technická památka
Ale zdaleka není všem zdejším jedinečnostem konec - v přilehlém lese se ještě nalézá dvojice tzv. "kolomazných kamenů", které představují na území Česka ojedinělou technickou památku.
Jak napovídá jejich označení, sloužily k domácí malovýrobě kolomazi. Jedná se o ploché kameny, o průměru cca 1 – 2 metry, opracované do trychtýře, v centru s průchozím otvorem. Od něj vycházela nakloněná drážka, kterou kolomaz vytékala, zřejmě do přistavené nádoby.
Raritu tvoří kámen s dochovanou železnou vložkou průchozího otvoru.
Vyhledat kolomazné kameny v hustém porostu představuje nadlidský oříšek – třeba k nim někdy za čas zamíří i turistická značka. Ovšem nejprve by bylo nutné vyřešit jejich zabezpečení před různými "sběrateli" kuriozit. Není tomu tak dávno, co se "ztratil" zdejší smírčí kámen, později byl naštěstí zase nalezen...
Unikátní kolomazný kámen s železnou vložkou průchozího otvoru
Pyšel – nedobytná gotická tvrz v zahrádce
Někdo může mít ve své zahrádce unikátní květiny nebo obzvláště chutnou zeleninu, možná i nějakého toho rozkošného trpaslíčka - nicméně málokdo se může pochlubit nefalšovanou gotickou tvrzí. Jednu z výjimek najdeme v sousední vsi Pyšel. Od Kamenné ji dělí necelá hodinka chůze. I tu je nutné značení občas hledat – stezku zřejmě turisté příliš neužívají.
Strohá kamenná stavba působí v kontrastu s upraveným okolím a zářivou omítkou sousedních domků velmi osobitým dojmem. Stíněna okolní zástavbou se dokonale vynoří až na poslední chvíli. O to více je její dotek středověku šokující. Zbudována byla asi na počátku 14. století – a zřejmě byla původně rozsáhlejší a vyšší.
Odtud zbývá jen několik kilometrů k železniční stanici ve Studenci. Zprvu široká polní cesta míjí několik rybníků a později se takřka neznatelně klikatí v lesním příšeří. Každopádně zaujme množstvím památek lidové zbožnosti – ať už upravenou mariánskou jeskyní na kraji Pyšele, nebo četnými obrázky pověšenými na kmenech stromů.
Pyšelská tvrz - dotek středověku mezi běžnou zástavbou
|
Může se hodit * Délka popsané trasy je zhruba 24 km. Z Ořechova až do údolí Oslavy vede po modré značce, dále do Studence po žluté. Oběma východisky prochází železniční trať. * V Tasově můžete navštívit Literární památník Vysočiny (věnovaný Demlovi a dalším autorům, které inspiroval zdejší kraj), otevřeno je v sobotu od 13 do 16 hodin, ale pro jistotu je dobré domluvit se předem na Obecním úřadě Tasov, tel. 566 547 159. * Pod zříceninou hradu Dub si lze zkrátit cestu díky lávce u bývalého mlýna (běžně používané chataři ) – tabulky ovšem upozorňují, že vstup na soukromý pozemek je možné podniknout pouze na vlastní riziko ( zřejmě tu mohou být volně pobíhající psi). * Na kolomazné kameny je možné narazit na více místech Horácka, nikde však nejsou zastoupeny v takové koncentraci jako u Kamenné. Méně utajený se nachází jv. od Velkého Meziříčí, na pravém břehu říčky Balinky, nedaleko Balin. |
* Autor článku děkuje za poskytnutí mnoha informací Josefu Raušovi, místostarostovi obce Kamenná
 Mariánská jeskyně poblíž bývalé poutní kaple (Pyšel) |
Typická krajina v okolí Kamenné |
Sluneční hodiny u Kamenné, dnes už zdejším kameníkům neslouží |
Kamenná: balvan, ze kterého podle pověsti čert pozoroval okolí |
 Kamenná, druhé z "čertových křesel" |
 Největší z bývalých kolomazných pecí poblíž Kamenné |
Unikátní kolomazný kámen s železnou vložkou průchozího otvoru |
 Detail kolomazného kamene s dobře patrným odtokovým žlabem |
 Motiv z okolí Studence |
Pohled na Ronov s výrazným areálem hospodářského dvora - někdejší tvrze |
 Tasov, vila Jakuba Demla |
 Zřícenina hradu Dubu u Tasova |
 Nespoutaná Oslava pod hradní zříceninou |
 Červnové barvy Horácka |
 Červnové barvy Horácka |
Pyšelská tvrz - dotek středověku mezi běžnou zástavbou |
 Detail pyšelské tvrze |
