Vodní nádrž Dalešice v jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny byla postavena v letech 1970−78 v souvislosti s budováním atomové elektrárny Dukovany. Nádrž má nejvyšší sypanou hráz v České republice (100 m) a zadržuje masu vody o objemu 127 milionů metrů krychlových.
Za oběť obdivuhodnému technickému dílu ovšem padlo více než deset kilometrů dlouhé kaňonovité údolí řeky Jihlavy s množstvím přírodních krás a romantických zákoutí s budovami starých mlýnů a pil. Vzdutí vodní hladiny zároveň způsobilo, že k místům dříve snadno dostupným se dnes musí jít velkou oklikou, po neschůdných skálách, anebo se k nim vůbec nedostanete.
Příkladem je zřícenina hradu Kozlov, jež se před zatopením vypínala na protáhlém skalnatém ostrohu uvnitř mohutného zaškrceného meandru řeky.
V současnosti je hradní návrší ostrovem uprostřed jezera, avšak vzhledem k tomu, že hladina Dalešické přehrady kolísá, při nízkém stavu se z vody vynořují hroty úzké skalnaté šíje, které hradní ostrůvek opět spojují s protilehlým břehem. V tomto okamžiku nastává nejvhodnější doba k návštěvě hradu. Bohužel, dopředu nelze zjistit, kdy to zrovna bude.
Silniční most přes Dalešickou přehradu
Na Holoubku nejdříve zjistěte stav vody
Aby nebyl váš výlet na Kozlov zbytečný, zamiřte nejdříve na hrad s přívětivým názvem Holoubek. Je to další z mnoha zřícenin, které se vyskytují okolo řeky Jihlavy. Leží na protilehlém břehu a v případě nízkého stavu vody je z něj vidět místo − skalnatá šíje −, kudy se dá jít suchou nohou na hrad Kozlov. Pokud vidět není, pak se na Kozlov nemá cenu bez loďky vůbec vydávat.
Hrad Holoubek je zajímavý spíše než vlastní historií a architekturou svou přírodní pozicí. Torzo věže, které představuje nejmarkantnější pozůstatek ze skromného a nevelkého hrádku, se vypíná na skalnatém ostrohu mezi hlavním údolím řeky Jihlavy a pravostranným přítokem Plešického potoka.
Dalešická přehrada pod hradem Holoubek
Naplnění přehrady způsobilo, že hradní skála dnes trčí jen kousek nad hladinu a je prakticky ze tří stran obklopena vodou. Z výspy hradního návrší se otevírá krásný pohled na jezero a okolní břehy, které padají impozantními skalisky přímo do vody.
Na hrad Holoubek vede červená značka z Vladislavi (cca 8 km), kam lze dojet z Jihlavy nebo Brna vlakem. Nejkratší přístup je však z malé obce Plešice (nejsnadnější přístup vlastním vozem) neznačenou cestou podél Plešického potoka, jež tvoří těsně před vtokem do přehrady impozantní skalní rokli s kaskádami.
V případě, že vás nehoní čas, stojí za to projít si skalní břehy severozápadně od Holoubku − odkrývají se odtamtud nádherné skalní vyhlídky na jezero i ostrov s hradem Kozlov.
Skalisko s hradem Holoubek
Může se hodit
Jak se tam dostat Mapy |
Dobrodružná cesta po skálách
Pokud jste při návštěvě hradu Holoubek usoudili, že se vydáte i na Kozlov, pak pokračujte po červené značce pěšky k mostu přes Dalešickou přehradu mezi Hartvíkovicemi a Stropešínem a již beze značky zamiřte po silnici k vesnici Kozlany.
Jste-li autem, pak se vrátíte do Plešic a výše popsaný přesun absolvujete mnohem rychleji autem. Nezapomeňte však zastavit u mostu, z něhož se otevírají neopakovatelné pohledy na přehradu a malebnou vesnici Hartvíkovice.
Meandr kolem hradního ostrohu zříceniny Kozlova
Hartvíkovice ze silničního mostu přes Dalešickou přehradu
Z Kozlan se vydáte údolím směrem na západ neznačenou cestou k rybníku pod obcí. Po hrázi přejdete na pravý břeh a půjdete tak, abyste měli potůček po levé ruce. Terén je tu nepřehledný a cest mnoho, jelikož v okolí stojí mnoho výletních chat. Pravděpodobně asi netrefíte tu správnou pěšinu ke Kozlovu, což však v zásadě nevadí, protože jakákoli vás nakonec dovede k nějaké krásné skále ve svahu nad přehradou. Na ní se zorientujete a vydáte se správným směrem ke skalnaté šíji spojující za nízkého stavu váš břeh s hradním ostrovem.
Zatímco z protilehlého břehu od hradu Holoubku vypadá cesta na Kozlov jednoduše a takřka bezproblémově, skutečnost je jiná.
Abyste sestoupili k vodě, musíte překonat směrem dolů nejedno skalisko, přičemž občas je nutno použít k přidržení všechny "čtyři". Bez dobré obuvi a základních znalostí pohybu ve skalnatém terénu nelze cestu doporučit. Taktéž pro malé děti mohou některé úseky představovat těžký oříšek.
Dvojice hradů na Vysočině
Dobrodružný přechod úzké skalní šíje těsně nad hladinou přehrady kalí jenom skutečnost, že se tu ve stojaté vodě před skalní bariérou hromadí odpadky přinesené řekou nebo naházené lidmi. Jinak to nemá chybu!
Výstup na hrad po překonání skalní šíje je pak už jenom otázkou několika minut. Podobně jako pro zříceninu Holoubku platí i pro Kozlov, že více než nepatrné zbytky zdiva zaujmou skaliska, na nichž byl hrad vystavěn. Zvláště směrem na sever padají téměř kolmo dolů několik desítek metrů až do vody.
Výlet na Kozlov
Skromné zbytky hradu Kozlov
Z vrcholu skály se také otevírá pohled do dálek na protáhlé jezero a zatopené údolí. Člověka napadá otázka, kdy to tu bylo hezčí − před zatopením, nebo dnes?
Základ hradu Kozlov tvořila mohutná čtyřboká věž, z níž se dochovala malá torza několika zdí. Byl to malý hrádek založený patrně v polovině 14. století na území třebíčského kláštera jako protiváha k pravobřežnímu šlechtickému Holoubku.
Podobně vznikly v blízkém okolí další dvojice hradů: na řece Jihlavě Kokštejn a Čalonice, na řece Oslavě Nový hrad a Lamberk. Většinou všechny postihl stejný osud − v 15. století po husitských válkách se jich zmocnili různí dobrodruhové a loupeživí rytíři, a tak byly tyto hrádky z rozhodnutí stavovského sněmu vykoupeny a zbořeny.
I další hrádky na Vysočině stojí za viděnou, byť se z nich mnoho nedochovalo. To jsou však náměty na několik dalších výletů.
