Oba nesmrtelní aktéři Neumětely, ničím výjimečnou středočeskou vísku posazenou kousek od Zdic na potůčku Chumava, proslavili na věky věků.
Od mrňavého nádražíčka míří k vesnici vyspravovaná asfaltka, kterou po obou stranách lemuje alej vzrostlých hrušní. Drobně mží. Právě tudy, směrem k Neumětelům, se lze vydat po stopách věrného Šemíka a jeho legendárního pána Horymíra.
Kdo by neznal tuto pověst z "pohanského věku" Čech v podání Aloise Jiráska? O tom, jak bájný kůň Šemík provedl svůj veleskok z vyšehradské skály s odbojným vladykou Horymírem v sedle a uchránil ho tak před popravou jeho vlastním mečem. A o následném úprku radotínským údolím směrem k Neumětelům.
Proháněl se tedy Horymír na úsvitu české státnosti zdejší zvlněnou krajinou? Nebo je to všechno opravdu jenom krásný výmysl?
Jak to všechno bylo?
Nevěrohodné, krajně nevěrohodné, pokyvují hlavou historici i archeologové. Poukazují především na fakt, že nejstarší a jinak spolehlivý kronikář Kosmas žádného Horymíra neznal.
|
"Příběh Horymírův je až přídavkem doby Hájkovy," napsal uznávaný odborník na ranou českou historii, už zemřelý Rudolf Turek. "Zda je Hájek autorem příběhu sám, či zda jej z nějaké tradice převzal, neuhodneme." |
Historka se Šemíkem se totiž poprvé objevuje teprve v polovině 16. století v Kronice české Václava Hájka z Libočan. A to byl pěkný filuta, proslulý bujnou fantazií, a tak ho vědci podezřívají, že si celou věc vymyslel.
Přesto není třeba házet flintu do žita. Ani ti, kteří neochvějně věří, že báchorka v sobě skrývá pravdivé jádro, jen k nepoznání zamlžené nánosy věků, neodejdou z Neumětel s prázdnou. Mohou pátrat po místě Horymírovy domnělé tvrze či se zastavit u místa, kde měl být jeho věrný oř pohřben.
Pokud jde o "sídlo" neumětelského vladyky, nabízí ves a její okolí několik míst, jež by mohla připadat v úvahu. K těm "nejpodezřelejším" patří vršek Košík asi kilometr severovýchodně od vesnice.
Barvy podzimního listí mu dodávají romantický nádech, byť z něho dnes zbylo pouhé torzo. V šedesátých letech minulého století totiž velký kus svahu odtěžili kvůli kvalitnímu diabasu. A právě v tomto místě bývaly dobře patrné zbytky tvrze, o níž zdejší lidé hovořili nejčastěji jako o Horymírově hradě.
Historie Horymírovy tvrze
Archeologové existenci tvrze nepopírají, soudí však, že byla podstatně mladší, než aby mohla mít něco společného s Horymírem. Jiní věří, že vladyka sídlil přímo ve vsi a na zbytcích jeho tvrze byl později založen starobylý neumětelský kostel sv. Petra a Pavla, připomínaný už ve 13. století. I to však není více než pouhý dohad.
Přesto obhájcům pověsti zůstal ještě jeden trumf v rukávu. Je jím místo u zdi zdejšího hřbitova, kde měl být Šemík, "grošovaný bělouš širokého krku, dlouhé hřívy a hustého ohonu," pohřben.
"Horymír pak zahrabal ho v dědině, a po dnešní den ukazují tam místo kamenem označené, kde věrný Šemík byl pochován," končí Jirásek.
Těžko říci, jaký je původ křemencového, asi metr dlouhého a přes půl metru širokého kamene. I když o něm i při nejlepší vůli lze jen těžko říci, že tvarem připomíná koňskou hlavu, jak ve svatém nadšení shledávali někteří obrozenci, úcta k němu byla odedávna obrovská.
Neumětelští dlouho nikomu nedovolili, aby se ho byť jen dotkl, neboť podle staré pověry by obec stihlo velké neštěstí, pokud by hrob byl porušen.
A v roce 1887 byl nad Šemíkovým kamenem z podnětu knížete Karla ze Schwarzenbergu vztyčen nevelký chrám v dórském slohu, který u hřbitovní zídky stojí dodnes. Na průčelí můžeme číst nápis: "V Neumětelích se věřilo a věří, že zde Šemík, věrný kůň rytíře Horymíra, zakopán leží."
Řeč faktů však alespoň zatím hovoří proti. Ale kdo ví...
|
Může se hodit |
| JAK SE TAM DOSTAT Cesta vlakem z Prahy trvá hodinu je třeba dvakrát přesedat. Poprvé ve Zdicích za Berounem, podruhé v Lochovicích. Ti zdatnější se mohou vydat na jedenáctikilometrový pochod ze Zdic po červené turistické značce, která se vine zdejší zvlněnou krajinou a překračuje hřeben Housiny. CO SI PŘEČÍST Při pátrání po starých pověstech českých se dobře hodí kniha Rudolfa Turka "Čechy na úsvitě dějin" a především "Slepé uličky archeologie" Karla Sklenáře. |
 Mohyla bájného koníka Šemíka v Neumětelech |
