Klikněte na mapku
O skalních hradech v Jeseníkách ví opravdu jen málokdo. Není ani divu – turistické značky se jim totiž většinou vyhýbají. Tyto památky dávných dob nejsou přitažlivé ani tak svými skromnými zbytky jako spíše překrásnou a liduprázdnou krajinou kolem.
V zajetí hor, lesů a skal
Jesenické skalní hrádky leží v severovýchodní části Hrubého Jeseníku, která nese odborný název Medvědská hornatina. Je to kompletně zalesněná horská oblast mezi Rejvízem, Vrbnem pod Pradědem a Videlským sedlem s nejvyšší kótou Medvědí vrch (1216 m). Na rozsáhlé ploše mnoha desítek kilometrů čtverečních prakticky nikdo nežije, nevede tudy ani mnoho turistických tras. Krajinu nejvíce charakterizují zalesněné kopce a hřebeny, z nichž vyčuhují četné skály.
Právě monumentální skaliska se v dávných dobách středověku stala místem pro výstavbu malých strážních hrádků. Sloužily na ochranu jižní hranice vratislavského biskupství a mají vesměs podobný osud – zanikly již velmi dávno během 14. století a do dnešních dob se z nich mnoho nedochovalo. Pravděpodobně i z toho důvodu, že většina staveb měla dřevěnou konstrukci, tak jak to bývalo u skalních hradů zvykem.
Údolí Bílého Potoka v podzimních barvách
Po žebříku na Veisenštejn
Východiskem k hledání jesenických skalních hradů je osada Bílý Potok, která leží uprostřed lesů v překrásném údolí Střední Opavy, asi 4 km západně od Vrbna pod Pradědem. Z mapy vyčtete, že hrad Veisenštejn (nebo taky Pustý zámek) se nachází zhruba 1,5 km proti toku Bílého potoka. Přestože údolím turistické značky nevedou a Veisenštejn není označen žádnou směrovkou ani tabulkou, není problém ho najít. Orientačním bodem je výrazná skála vyčuhující napravo z lesa přímo nad potokem.
Přebrodíte-li pod ní potok a vydáte se vzhůru, sotva znatelný chodníček vás dovede až ke skalisku, které je proraženo hlubokým příkopem, přes který kdysi patrně vedl dřevěný mostek. Před lety tady bývala cedulka s historií a původní podobou zříceniny, dnes si bohužel musíte všechno domýšlet anebo předem nastudovat z odborné literatury o hradech. Zdolat vrchol hradní skály se základy zdiva vám pomůže malý železný žebřík.
Skalisko s hradem Veisenštejn
Unikátní dvojhradí
Asi 400-500 m nahoře ve svahu, rovněž na výrazné skále, se nacházejí skromné zbytky dalšího hradu Rabenštejna. Jeho název je údajně smyšlený, protože se vůbec nevyskytuje v historických pramenech.
Vysvětlením je fakt, že sloužil za opevněnou pozorovatelnu níže ležícímu Veisenštejnu, který měl funkci celní stanice. Oba hrady tedy tvořily jakési dvojhradí, v českých zemích poměrně unikátní. Bohužel zbytky jsou opět velmi skromné a ani spojovací cesta mezi oběma objekty už neexistuje.
Chcete-li tedy pokračovat od Veisenštejna k výše ležícímu Rabenštejnu, nezbývá než vzít zavděk náročným lesním terénem ve strmém svahu přes houští a vývraty. Okolní příroda však utrpení bohatě vynahradí – pozornost poutají zejména bizarní skály, kterých je v okolí jako naseto. Pod jednou je i krásný převis upravený jako tábořiště.
Skromné zbytky hradu Rabenštejn
Zbytky samotného hradu jsou opět velmi skromné – dochovaly se základy věžovité stavby na vrcholku skály. Žebřík na ni ovšem nevede, je třeba oprášit základy horolezecké techniky.
Vyhlídky z Medvědího vrchu a Orlíku
Těsně nad Rabenštejnem se vine lesní asfaltová cesta, po níž vede zelená značka a zároveň cyklotrasa, kterou lze použít jako mnohem pohodlnější přístupovou cestu. Označení zříceniny ovšem i z této „pohodlnější“ strany chybí.
Spíše než pro přístup ke skalním hrádkům bývá traverzová lesní cesta používána jako nástupní trasa do centrálních partií Medvědské hornatiny. S přibývajícími výškovými metry se z ní otevírají úžasné pohledy do hlubin údolí Bílého potoka a pásma Jeseníků s dominujícím Pradědem.
Skvělý rozhled nabízí rovněž vrchol nejvyššího Medvědího vrchu (1216 m), jenž se tyčí přímo nad lesní cestou. Značky ovšem na něj žádné nevedou. Nebojíte-li se cesty lesním terénem, můžete Medvědí vrch zdolat od Solné chaty, v opačném případě oklikou po lesních cestách a zřetelně vyšlapaném hřebenovém chodníčku.
Praděd (1491 m) od Solné chaty pod Medvědím vrchem
Z Medvědího vrchu je jako na dlani vidět masív Orlíku (1204 m), který patří k nejznámějším vrcholům v této části Jeseníků. Není rovněž turisticky zpřístupněn, s Medvědím vrchem je však spojen zřetelnou stezkou. Krásné krajinné scenérie mezi oběma kopci ruší pouze uschlé a z velké části již vykácené lesy.
Na výběr Quinburk či Koberštejn
Na nejvyšších bodech Medvědské hornatiny si můžete zvolit další ze dvou zbývajících skalních hradů. Na severovýchodním úbočí Medvědího vrchu stával na Sokolí skále hrad s neobvyklým názvem Quinburk, který střežil obchodní cestu údolím Černé Opavy mezi Rejvízem a Vrbnem. Jeho zbytky jsou tak jako u předchozích hradních objektů velmi skromné, krajinné scenérie v okolí ovšem úžasné a vyhlídka skvělá. Značka sem žádná nevede, je třeba jít terénem a řídit se zkušenostmi či intuicí.
Hrad Koberštejn – torzo věžovité stavby
Naproti tomu Koberštejn severovýchodně od Orlíku patří do kategorie turisticky zpřístupněných hradních zřícenin. Značky k němu vedou od Rejvízu, nově i od lovecké Opavské chaty. Z vrcholu Orlíku k němu lze rovněž přijít po neznačených pěšinách a lesních cestách.
I Koberštejn můžeme zařadit do kategorie skalních hradů, na jednom ze skalních pilířů se zachovalo 9 m vysoké torzo věžovité stavby. Spíše než hradními zbytky však Koberštejn upoutá překrásnou vyhlídkou na okolní lesy a kopce. Je však zapotřebí absolvovat poněkud odvážnější výstup na skálu, který se dnes realizuje po čtyřech vzdušně ukotvených smrkových kmenech.
Může se hodit
Vlakem se dostanete do Vrbna lokálkou z Milotic nad Opavou na trati Olomouc – Opava. Autobusem z Bruntálu, Jeseníku, Krnova nebo Olomouce. Do Rejvízu jezdí autobusy z Jeseníku. Nejrychlejší cesta autem vede pro většinu českých motoristů přes Olomouc a Bruntál do Vrbna pod Pradědem. Výhodným nástupním místem do nitra hor je osada Bílý Potok, kde lze zaparkovat. Staví tu také dálkové autobusy linky Přerov – Olomouc – Jeseník.
Jesenické skalní hrady na netu
|
MARTIN JANOŠKA
