Auto necháváme nedaleko autobusové zastávky v obci Mostek - Debrné. Máme naplánovaný asi 16 km dlouhý pěší okruh jako příjemné doplnění k tradiční podzimní návštěvě královodvorské zoo.
První zmínky o obci Mostek se objevují v kronikách od roku 1560. Z malé osady postupně vzniklo poměrně velké sídlo. V současné době žije v katastru obce 1 383 obyvatel a stojí zde celkem 483 domů. Rozlehlost a rozvláčnost obce si uvědomujeme hlavně při návratu z túry, kdy se nám za tmy a svitu čelovek zdá cesta téměř nekonečná.
Kolem Slučích a Buddhových kamenů
Z Debrného příkře stoupá stezka značená žlutou a zelenou turistickou značkou lesem k rozcestí Nad Derným. Odbočujeme vlevo a dál pokračujeme po pohodlné, místy široké, zpevněné lesní cestě, která stále mírně stoupá pod Srnčím kopcem (496 m) ke Slučím kamenům.
Slučí kameny na Kocléřovském hřbetu
Zajímavé pískovcové skalní útvary se nachází na Kocléřovském hřbetu ve výšce 511 m n. m. Osamocené, značně rozpukané skalky jsou vysoké až sedm metrů a jejich stáří se datuje do období svrchní křídy. Bohužel díky vzrostlým stromům není ze skal žádný výhled. Děti se honí po lese a já si říkám, kolik kilo jehličí a listí nakonec v těch kalhotách doneseme domů.
Pokračujeme dalších asi 600 m, kde se schované v lese nachází další tajemné pískovcové skalky nazvané Buddhovy kameny. Nedaleko nich vybudovali v 19. století pravděpodobně sudetští turisté Karolíninu vyhlídku.
Výstupová trasa je opatřena kovovým žebříkem, bohužel podobně jako u Slučích kamenů, ani zde není přes vzrostlou vegetaci nic vidět. Zato je zde několik lezeckých cest se starými kovovými kruhy a několik vyznačených boulderů pro lezení bez lana v malých výškách.
Usedlost v obcí Vítězná nedaleko Hájemství
Procházíme obcí Vítězná a napojujeme se na modrou turistickou značku, která nás dovede až k přehradě Les Království. První zmínka o obci pochází ze 14. století, kdy bývá připomínán vznik tvrze v nedalekém Kocléřově a tím i počátek slovanského osídlení obce kolem Hartaského potoka. Samotná obec Vítězná vznikla až v roce 1961 spojením celkem pěti osad: Hájemství, Kocléřova, Huntířova, Komárova a Záboří.
Romantický unikát
V Čechách máme nejen mnoho přírodních a kulturních, ale i technických zajímavostí. Směle můžeme přehradní hráz, která se nedávno stala národní technickou památkou, označit za jednu z nejromantičtějších v Čechách.
Přehrada byla postavena v letech 1910–1919 a svého času se jednalo o největší vodní dílo tohoto typu nejen v Rakousku–Uhersku, ale i ve střední Evropě. Hráz je vysoká přes 40 m a dlouhá více než 200 m. Vlastní přehrada je dlouhá asi 7,5 km a běžně zadržuje 1,5 milionu metrů krychlových vody. Její maximální kapacita však dosahuje 7,5 milionu metrů krychlových.
Hráz přehrady Les Království je dlouhá přes 200 metrů a vede po ní silnice.
Pod hrází stojí budova malé elektrárny v pozdně secesním slohu. Nedávno byla kompletně rekonstruovaná včetně výměny technického vybavení. Původní Křižíkovo soustrojí zde pracovalo až do roku 2005, kdy bylo vyměněno za novější a účinnější horizontální Francisovy turbíny. Současný výkon elektrárny je 2,2 MW.
Návrat potemnělým lesem
Čeká nás poslední úsek od přehrady Les Království do Debrného značený zelenou turistickou značkou. Po změně času letního času na zimní končí den mnohem dříve, a tak můžeme pozorovat krásný západ slunce a barevnou hru světel zrcadlících se na vodní hladině.
Výška hráze přehrady Les Království přesahuje 40 metrů.
Hráz byla stavěna v letech 1910–1919 a dodnes patří k nejromantičtějším technickým stavbám v Čechách.
Pohodlná široká cesta se vine podél přehrady a toku Labe pod osadou Dolní Nemojov. Na břehu blízko hráze vidíme rybáře a vychutnáváme si klidný konec dne. "Taťko, a kdy už konečně půjdeme s těma čelovkama," ptá se dcerka. Netrvá to dlouho a po šesté hodině večerní zapínáme baterky a očekávané dobrodružství spojené s chůzí potemnělým lesem může začít.
Cesta je bezpečná a zážitky dostatečně intenzivní. Přicházíme na silnici, vracíme se kousek zpět, abychom se opět zanořili do lesa a stoupali údolím Černého potoka. Vpravo od nás tušíme skupinu pískovcových skalek zvaných Martinská stěna. "Jé, tady už jsme byli," jásá synek. A má pravdu. Stojíme na turistickém rozcestí Na Debrným. Zbývá už jen sejít dolů k mostu a vrátit se k zaparkovanému autu.
Cesta z Debrného přes Slučí kameny k přehradě Les Království a zpět do Debrného se skvěle hodí pro rodinný výlet. Nepatří sice k nejkratším a na odpoledne je toho docela dost, ale zážitky jsou velmi silné.
Od přehrady je také možné se vrátit nejprve po modré a později po červené značce do Dvora Králové, případně využít i místních autobusových linek, které pravidelně zajíždí do okolních vesnic.
Přehrada Les KrálovstvíO výstavbě přehrady u Dvora Králové rozhodly úřady po ničivé povodni v roce 1897, která zasáhla údolí Labe až po Pardubice. Přehrada zpočátku nesla název Tešnovská podle samoty Tešnov, která byla povodní zasažena. Později se začaly používat i názvy Bílá Třemešná (přehrada leží na katastrálním území obce) a Les Království podle lesního komplexu Království, který lemuje jeden z jejích břehů. Stavba proběhla v letech 1910–1920, provedla ji firma J. V. Velflík a strojní zařízení dodala firma Fanta a Jireš. Náklady na stavbu přehrady činily 4,7 milionu rakouských korun. Od 3. září 1958 je přehrada i s elektrárnou zapsána jako nemovitá památka, od roku 1964 je vedena jako národní technická památka, od 1. července 2010 je národní kulturní památkou. Hráz je gravitační oblouková, zděná z královédvorského pískovce. Šířka hráze v základu je 37 metrů a v koruně 7,2 m. Délka hráze v koruně je 218 metrů. Maximální výška hráze je 41,1 m, hloubka u hráze je asi 28 metrů. Nádrž je při zásobním objemu dlouhá 5,1 km a maximální zatopená plocha činí 85 hektarů (v běžném provozu 58,6 ha). zdroj: wikipedia.org |
