Sobota 4. dubna 2020, svátek má Ivana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 4. dubna 2020 Ivana

Orlické poklady. Výlet na místa, která byla desítky let pod hladinou

aktualizováno 
Ta místa desítky let nikdo nespatřil. Hladina Orlické přehrady je vinou sucha až 10 metrů pod normálem. Jsou vidět dávno zatopené mlýny, domy, bunkry, jezy či elektrárny. V posledních týdnech tam jezdí davy lidí, místo se stalo vyhledávanou atrakcí, píše reportér magazínu Víkend DNES Petr Kubát.

Voraři by zajásali. Korytem Vltavy v lokalitě Orlické přehrady už zase proudí voda. Jako před 55 roky.

Za čtyři týdny z Orlíka až do Hamburku by sice vory dnes už splout nedokázaly, protože největší vltavská hráz z roku 1961 (stejně jako všechny další na řece) stále stojí na svém místě, přesto se letos v hlubinách přehradní nádrže zjevila dávno zapomenutá tisíciletá historie vorařství. Poblíž osady Rybárna u Doubravy je obzvlášť zřetelná.

Fotogalerie

V místech, kde stojíme, bývá obvykle mnohametrová hloubka. Jenže nevídaně suchý rok řece zrovna tady vrátil namísto stojatých vod přehrady zdánlivě nenávratnou dravost. „Stával tu mlýn, kterému se říkalo Nový,“ popisuje u šumícího jezu na dně vyschlé nádrže historik Prácheňského muzea Jan Kouba. „Když ho koupili Schwarzenbergové, udělali z něj elektrárnu pro svůj protivínský pivovar.“

Z vody vystoupily i jiné orlické poklady schované desítky let pod hladinou.

Vzpomínky na Podolsko

„Vidíte tu zídku? Tam byla velká kuchyně. Měli jsme tam i pekárnu, kde jsme pekli chleba a sušili ovoce.“

Orlická přehrada v číslech

  • 1942–1943: předběžný geologický průzkum u Solenic
  • 1954: přípravné stavební práce v blízkosti Zbenických Zlákovic prosinec
  • 1955: vláda schválila úvodní projekt vodního díla Orlík
  • duben 1957: betonáží žlabu pro převedení řeky začíná stavba
  • 12. září 1960: poslední plavba vorů po Vltavě
  • 29. září 1960: začíná napouštění nádrže
  • 22. května 1961: vodní dílo navštívila delegace sovětské komunistické strany v čele s Leonidem Brežněvem, doprovázel je prezident Československé republiky Antonín Novotný
  • prosinec 1961: přehrada je slavnostně uvedena do provozu
  • duben 1962: spuštěna poslední, čtvrtá turbína vodní elektrárny
  • 650: tolik budov přehrada zatopila, bylo mezi nimi 14 mlýnů, 6 pil a 4 elektrárny
  • 74: to je v metrech největší běžná hloubka vodní nádrže Orlík; těleso Orlické přehrady je největší, nejmohutnější a nejvyšší na Vltavě

Na vyhlídce u Podolského mostu stojí starší muž v kovbojském klobouku. Ukazuje na protější břeh Vltavy, kde stávala osada Podolsko. Bez váhání si vybavuje čísla domů, jejichž základy díky extrémně nízké hladině vidíme, a stejně samozřejmě přidává jména obyvatel.

Pavel Smrt v jednom z domů u Podolského mostu prožil dětství. Pamatuje časy, kdy vedle železobetonového půlkilometrového obra stál starý řetězový most – z toho je po rozebrání a přestěhování nyní Stádlecký přes Lužnici – a sloužil už jen obyvatelům Podolska.

„Já byl posledním člověkem, který po něm prošel. Ráno jsem vyrazil do školy v Temešváru a uprostřed už byl pryč jeden trám. Dělníci mi říkali, ať jdu opatrně. Odpoledne už byl rozebraný a já musel po novém mostě. Později jsem si krátil cestu přes řeku na pramici,“ vzpomíná šestašedesátiletý rodák z Podolska.

Letos sucho odhalilo zbytky jeho domu i okolních stavení, která Orlická přehrada zatopila. O pár metrů dál po proudu vystupují základy hospody, kde se promítaly filmy. A ještě o kus dál stála chata herce Richarda Záhorského. „Jezdil za ním Rudolf Hrušínský a naučil se tu chytat ryby,“ vykládá pan Smrt.

Zachovaná pevnost byla součástí někdejší povltavské obranné linie.
Zachovaná pevnost byla součástí někdejší povltavské obranné linie, ze střechy...

Zachovaná pevnost byla součástí někdejší povltavské obranné linie, ze střechy na souši ční bójka.

Zbourejte si dům!

Není to jen Rybárna, není to jen Podolsko. Na slavnou vorařskou historii Vltavy se dá teď docela živě vzpomínat třeba u Hladné. V téhle obvykle zatopené někdejší vorařské obci žila věhlasná rodina Husů. I oni pluli s českými rybami do Hamburku.

„Pro dopravu ryb se vázaly menší prameny o třech vorech. Na voru, zhruba 15 metrů dlouhém, byl haltýř – mohutná, z fošen sestavená nádrž 14 metrů dlouhá a necelé 4 metry široká,“ líčil před 30 lety jeden z plavců, jak se vorařům říkalo, Vojtěch Husa.

Tyhle časy jsou v nenávratnu. „Při budování Orlické přehrady tatínek nutil vlastní děti, aby samy bouraly jejich zdejší dům, a měly tak v sobě na celý život nenávist ke komunistům, kteří jim sebrali domov. Řeka pro ně byla všechno,“ říká historik Kouba.

Jez a budovy bývalé elektrárny

Jez a budovy bývalé elektrárny

Sucho odhalilo základy zbořené elektrárny a zbytky jezu. (září 2015)

Sucho odhalilo základy zbořené elektrárny a zbytky jezu.

Některé stavby ovšem přežily. A tak je vidět dokonale zachovalý bunkr, který byl součástí povltavské obranné linie. Nebo nedokončený most, který byl už na sklonku 30. let 20. století zakreslený v německých mapách jako hotový. A tak když Němci obsazovali Čechy, podle pamětníků museli v místě celou kolonu chtě nechtě otočit.

Pak je zde Červená nad Vltavou. Zaniklá obec je známá díky záchrannému přesunu románského kostela a železničnímu mostu, ve své době nejvyšší stavbě svého druhu v českých zemích. „Stojíme v základech Skleněného zámečku, hotýlku, kam se jezdili rekreovat pražští policisté,“ ukazuje Pavel Smrt na kamenné zídky. Po pár metrech nalézáme neporušený sklep s klenutím.

Odkrytých míst je teď na Orlické přehradě nespočet. A ještě dlouho to tak zůstane, říká Hugo Roldán, mluvčí Povodí Vltavy. „Ani déšť nezvládne vyrovnat vláhový deficit. A jakmile přestane pršet, bude hladina zase klesat.“

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap

Autor:
  • Nejčtenější

Italská duše trpí. Běžte domů, křičí na sebe sousedé z balkonů ve Florencii

Ulice toskánské metropole Florencie, které jsou jindy plné turistů a kde se milenci z mostu Ponte Vecchio vždy kochali...

Ne každý se chce vrátit. Pět příběhů Čechů, kteří zůstali v zahraničí

Zpřísňující se opatření, rušení leteckých spojů a zavírání hranic dostalo mnoho Čechů ve světě do svízelné situace....

Potíže ve vzduchu i na zemi. Letectví zažívá pád a neví, kde leží dno

Letecký provoz nad Evropou se v posledních týdnech prakticky zastavil. Do hlubokých potíží se přitom neřítí jen...

Kde udělali soudruzi chybu? V Německu uchovávají v duchu NDR celé město

Pokud se občas ptáte stejně jako Jiří Kodet ve filmu Pelíšky, odpověď možná dostanete v braniborském Eisenhüttenstadtu....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Toxická a nádherně modrá laguna lákala turisty, policie ji obarvila načerno

Ani celonárodní karanténa nezabránila anglickým uživatelům Instagramu, aby se hromadně vydávali ke dvěma bývalým...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

Slavný četník má muzeum. Představuje Louise de Funese jako herce i člověka

V jihofrancouzském městě Saint-Raphaël bylo ve středu otevřeno muzeum věnované slavnému komikovi Louisi de Funesovi. V...

Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární...

Sto kilometrů pěšky osamoceným Slovenskem vás donutí rozjímat

Přechod mezi Dukelským průsmykem a horou Kremenec, nejvýchodnějším bodem Slovenska, je dlouhý téměř přesně sto...

Dárek od Stalina zbouráme. Ikonický mrakodrap ve Varšavě bojuje o přežití

I když jeho historii zdobí řada superlativů, po léta druhá nejvyšší stavba Evropy dnes nemá na růžích ustláno. Přestože...

Najdete na iDNES.cz