Konec října a začátek listopadu, kdy listí okolních bříz nádherně kontrastuje se zeleným jehličím smrků a borovic, je navíc pro výlet k Pravčické bráně ideální.
Východiště - Hřensko nebo Mezní Louka
Cestu k Pravčické bráně můžeme zahájit v městečku Hřensko, tradičním východišti nejenom k nejznámějšímu skalnímu útvaru Českého Švýcarska, ale také do proslulých soutěsek řeky Kamenice.
Chceme-li se ale vyhnout asi 3 km dlouhému monotónnímu úseku po silnici k odbočce do skal, zaparkujme raději v obci Mezní Louka, odkud nás od Pravčické brány dělí 5 km chůze po červené turistické značce.
Stezka vede lesem, místy se těsně přimyká k hranici s Německem, a po hodině nás zavede pod pískovcové skály Jetřichovických stěn, zvěstující, že největší přírodní skalní brána už není daleko.
Teď už nás čeká jen několik minut prudkého stoupání k turistickému areálu Pravčická brána. Tento úsek cesty patří k nejromantičtějším – upravený chodník se klikatí pod kolmými útesy a překonává tak divokou skalní štěrbinu.
FOTKY Z ČESKÉHO ŠVÝCARSKA SI PROHLÉDNĚTE ZDE
Nádherné rozhledy
Od místa vstupu do areálu se rozbíhají upravené stezky a schodiště na jednotlivé vyhlídky, odkud můžeme pozorovat samotnou Pravčickou bránu nebo se kochat působivými pohledy na zalesněnou krajinu Českosaského Švýcarska.
Pakliže máme štěstí na počasí, rozhodně bychom tedy neměli z tohoto kouzelného místa pospíchat – z každé vyhlídky se nabízí pohled na bránu z trochu jiné perspektivy, vždy však budeme ohromeni nejenom monumentálností skalního oblouku, ale také jeho dokonalým zasazením do okolní krajiny plné lesů, kuželových kopců a skalních stěn.
Samotná brána však přístupná není, a to od roku 1980, kdy skalní most začínal být ohrožen velkou návštěvností. Není se čemu divit, neboť v nejužším místě skalní oblouk o rozpětí 26,5 m a výšce 16 m dosahuje tloušťky pouhých tří metrů. Aby nedocházelo k dalšímu poškozování této unikátní přírodní památky, byl poté pískovcový blok dokonce zpevněn speciální směsí s přísadou pryskyřice.
Na Pravčickou bránu na mezcích
Vzhledem k milióny let trvajícímu zvětrávání pískovců, jež zapříčinilo vznik Pravčické brány, vypadá téměř dvousetletá tradice turistiky na Pravčické bráně jako nicotné období.
První výletníci se pod skálou začali objevovat již počátkem 18. století; byli to především šlechtici a bohatí měšťané a cestu z Hřenska na Pravčickou bránu většinou absolvovali na mezcích či se skupinu nosičů. Už v r. 1826 byl pod skalním obloukem postaven výčep a chata pobitá dubovou kůrou.
V této době romantických představ také pravděpodobně vznikla pověst o poustevníkovi Prebischovi. Ten prý sídlil v jedné ze skalních slují a dal také bráně její starší jméno Prebischtor.
Roku 1881 nahradil dubový dům odvážně umístěný hotel Sokolí hnízdo, doslova přilepený k pískovcové skále. Za jediný rok jej nechal postavit panství kníže Edmund Clary-Aldringen jako výletní zámeček pro své významné hosty. Zámek s původními interiéry a stylovou restaurací zde stojí stále a v prvním patře se dnes nachází jediné muzeum národního parku.
K soutěskám
Pokud máte dost času i sil, můžete od Pravčické brány zamířit do tzv. „Soutěsek.“ Nejprve po červené turistické značce sejdeme k silnici, po níž budeme pokračovat asi 1,5 km směrem k Hřensku až dojdeme k řece Kamenici. Zde opustíme červenou značku a vydáme se po naučné stezce Tichou soutěskou proti proudu řeky a po necelé půlhodince pohodlné chůze se ocitneme u přístaviště člunů v Edmundově soutěsce.
Plavba pramicí trvá přibližně 20 minut a od dalšího přístaviště pokračujeme podél Kamenice, tentokrát Divokou soutěskou, až do obce Mezní Louka. Celý okruh měří zhruba 17 km (z toho asi 1,5 km absolvujeme na pramicích) a lze jej bez problémů zvládnout za 5-6 hodin.
Proč České Švýcarsko?
Zajímavý a neobvyklý název celé oblasti a jednoho ze čtyř našich národních parků mají na svědomí dva Švýcaři, malíř Adrian Zinng a rytec Anton Graff, kteří od r. 1776 pracovali spolu s dalšími odborníky na rekonstrukci Drážďanské galerie. Ve volném čase podnikali výlety do okolí, především pak k česko-saské hranici. Oba tu našli zalíbení a dokonce se prý odmítli vrátit domů s odůvodněním, že své Švýcarsko našli tady. Jejich přirovnání padlo na živnou půdu, a tak se již v r. 1785 objevují první zmínky o Saském, později i o Českém Švýcarsku.
MŮŽE SE HODIT Otevírací doba Pravčické brány: duben-říjen: denně 10.00-18.00; listopad-březen: sobota a neděle 10.00-16.00. Vstupné: dospělí 50 Kč, děti, studenti, důchodci 30,- Kč, skupinová sleva pro školy 20,- Kč. Kontakt: České Švýcarsko - turistické informace, s.r.o., 407 17 Hřensko 82, tel. +420 412 554 286, E-mail: info@cztour.cz, www.pbrana.cz Další informace pro návštěvníky Českého Švýcarska: Informační středisko NP České Švýcarsko (otevřeno celoročně) Křinické nám.5, Krásná Lípa tel.: 412 383 413 e-mail: informace@ceskesvycarsko.cz České Švýcarsko o.p.s. www.ceskesvycarsko.cz Ubytování: několik hotelů najdeme v Hřensku, penziony a apartmány potom v dalších obcích v okolí – především v Janově, na Mezní Louce a v nedalekých Jetřichovicích. Doprava: nejsnadněji se do českého Švýcarska dostanete autem - cesta z Prahy do Hřenska trvá zhruba dvě hodiny. Zaparkovat můžeme na parkovišti ve Hřensku (placené parkoviště za restaurací Klepáč), nebo dojet na parkoviště na Mezní Louku (u hotelu Mezní Louka). To jsou dva výchozí body pro výlet na Pravčickou bránu, mimo tato místa platí přísný zákaz parkování. Další možností je cesta vlakem - pro větší pohodlí můžete zvolit vlak Intercity nebo Eurocity. Pokud dáte přednost železniční dopravě, musíte v Děčíně přestoupit na autobusovou linku Děčín - Hřensko - Mezní Louka, která vyjíždí z Děčína denně v 9.40 hod. Autor článku Jan Hocek je cestovatel a nezávislý publicista. Je autorem knihy Nejhezčí túry světa. Najdete v ní reportáže a fotografie z osmnácti nejhezčích světových túr pěti kontinentů – od Aljašky po Nový Zéland včetně map a praktických rad. Pravčická bránaČeské Švýcarsko: Pravčický důlMalý Pravčický kuželPravčická brána v ziměPravčická bránaPravčická brána