Zdroj: Mapy © PLANstudio
Obec Oldřichov leží severně od Liberce těsně před místem, kde masiv Jizerských hor překonává vedlejší silnice a železnice do Frýdlantu. Právě tady se rozprostírá jedna z přírodovědně nejcennějších partií Jizerek.
Nedávno zřízená naučná stezka s přiléhavým názvem Oldřichovské háje a skály vás během půldenní anebo i celodenní vycházky provede tím nejzajímavějším, co zdejší krajina nabízí – bukovými lesy a žulovými skalisky.
Oldřichov v Hájích v podzimních mlhách
Jizerskohorské bučiny
Severní strana Jizerských hor má výrazně odlišné utváření od strany jižní. Tvoří ji příkré a vysoké zlomové svahy, které strmě spadají do nízko položené pahorkatiny Frýdlantska. Tyto svahy jsou na mnoha místech rozbrázděny divokými roklemi horských bystřin, které přes četné kaskády a vodopády spěchají z náhorních plošin na úpatí hor. Silná eroze zde vytvořila pitoreskní skaliska, seskupená do mohutných, nesnadno přístupných komplexů.
Neschůdnost terénu způsobila, že v minulosti byly právě severní svahy Jizerských hor ušetřeny rozsáhlé těžby dřeva a místní porosty si uchovaly své původní druhové složení. Převládají zde proto stále buky, které na rozdíl od druhotně vysázených a ekologicky nestabilních smrkových monokultur nepadly za oběť imisím, kůrovcům ani větrným kalamitám.
Na severních svazích Jizerek bylo již v 60. letech minulého století vyhlášeno 7 chráněných území. Roku 1999 se tyto ostrůvky sloučily do jedné národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, která zahrnuje prakticky celý severní svah Jizerských hor.
Jizerskohorské bučiny mají rozlohu 9,5 km2 a obklopuje je ochranné pásmo 17,5 km2. V současné době jde o plošně největší přírodě blízký les s převahou buku v Čechách a zároveň o jednu z nejrozlehlejších přírodních rezervací u nás.
Jizerskohorské bučiny – skalní útvar Ořešník
Začátek v hospodě U Kozy
Putování nejkrásnějšími partiemi Jizerskohorských bučin začneme v Oldřichovském sedle (487 m) na vrcholu silničního stoupání mezi Libercem a Frýdlantem. Pro motoristy je to naprosto ideální východisko, jelikož tu mohou v klidu zaparkovat auto u motorestu Hausmanka, jenž vznikl přestavbou z bývalé hájovny.
Stylový interiér bývá s oblibou vyhledáván nejenom motorizovanými návštěvníky, ale například i trampy, kteří mají pro významnou lokalitu jméno hospoda U Kozy.
Dáváte-li přednost vlakové dopravě, dostanete se do Oldřichovského sedla k motorestu po modře vyznačené cestě v souběhu s hlavní silnicí a kolejemi, které po chvíli zmizí v tunelu.
V Oldřichovském sedle začíná okružní trasa a zároveň naučná stezka Oldřichovské háje a skály. Vznikla již roku 1986, do současné podoby však byla přetvořena až roku 2003. Je 10 km dlouhá, má 15 zastávek a lze ji absolvovat buď celou, nebo zkráceně, jelikož její trasa vytváří osmičku. Souběžně s částí naučné stezky prochází trasa využívaná pro výukové programy ekologického střediska Suchopýr z Oldřichova, jež se největší měrou zasloužilo o vznik a nynější podobu naučné stezky.
Jako cíl lze zvolit opět Oldřichovské sedlo, nemotorizovaní uvítají konečnou v Oldřichově. Čekání na nejbližší spoj zkrátí posezení v hospodě nedaleko vlakové zastávky.
Po žebřících a stupačkách
Od první informační tabule v Oldřichovském sedle vyrazíte po stoupající pěšině vzhůru do svahu kolem prvních skal roztroušených po lese. Jako první zaujme pozornost blok zvaný Gorila, připomínající hlavu našeho opičího příbuzného.
Vzhledem k tomu, že většina skal se ukrývá v lese, není jedno, kdy sem zavítáte. Nejpříhodnější a zároveň nejkrásnější období pro pozorování bezprostředního okolí nastává během jarního rašení listí, a nebo naopak v době podzimního zbarvení, když listí opadává a les je průhlednější.
Hezkým místem na trase je nakupenina balvanů zvaná Skalní hrad (600 m). Stával tu prý strážní hrádek, později zde přebývali loupežníci přepadávající pocestné směřující k Frýdlantu. Z vrcholu skály se otevírá pěkný výhled na Frýdlant se známým zámkem, část Jizerských hor a do rovin v blízkém Polsku a Německu.
Na rozcestí Hřebenový buk s kovovým křížem přejdete na žluté značení, které je souběžné se značením naučné stezky a vede na vrchol Oldřichovského Špičáku (724 m). Tenhle výstup si rozhodně nenechejte ujít, neboť přináší neobvyklé a vzrušující putování. Při stoupání ve skalních průrvách napomáhají železná stupadla a kovové žebříky s úchytnými řetězy. Byť se tyhle technické pomůcky nedají srovnat s obdobou třeba ve Vysokých Tatrách, stojí za absolvování, neboť na českých horách se s nimi setkáváme jen zřídka.
Na samotný vrchol Oldřichovského Špičáku, který je nejvyšším bodem západní části Jizerek, odbočuje žlutý trojúhelník.
Žebřík na Oldřichovský Špičák
Kudy zpět
Při sestupu projdete skalní bránou ze zřícených kamenných bloků a dojdete na rozcestí Pod Špičákem. Zde můžete zvolit dvě varianty další trasy. Buď se vydat na 4 km dlouhou nenáročnou trasu po žluté značce k Jeřici a dále do Mníšku na vlakovou zastávku. Nebo pokračovat po zeleně značené naučné stezce přes Guttenbergerovy skály a okolo Temné věže zpět k rozcestí Hřebenový buk a odtud po modře značené cestě dojít na vlakovou zastávku v Oldřichově, popřípadě zpět k autu na Oldřichovské sedlo.
Obě varianty jsou zajímavé, měří shodně okolo 10 km. Při plánování času je dobré počítat s tím, že ve skalách je několik obtížných výstupů i sestupů, které mohou čas průchodu prodloužit a znepříjemnit.
Může se hoditJak se tam dostat Autem z Liberce směr Frýdlant v Čechách, v Mníšku je však nutné z hlavní silnice uhnout doprava na vedlejší paralelní cestu přes Oldřichov v Hájích a Raspenavu. Zaparkovat lze buď v Oldřichově, anebo na vrcholu silničního stoupání v Oldřichovském sedle u motorestu Hausmanka. Trasa naučné stezky Oldřichovské háje a skály Mapa |
