Odkud se vzalo 2500 balvanů u Kounova?

  16:27aktualizováno  4. září 23:55
Už jste někdy navštívili kultovní lokalitu české prehistorie a zároveň nejzáhadnější místo v Čechách? Pokud ne, zamiřte na vrchovinu Džbán západně od Prahy. Kromě tajuplných kamenných řad můžete poznat zachovalou přírodní oblast, kam mnoho lidí nezavítá.

Kounovské řady - Kounovské řady | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

 

 

 



Klikněte na mapku

Džbán zlákal zemědělce již v době kamenné

Vrchovina Džbán, která se rozkládá v úrodném a teplém kraji mezi Rakovníkem a Louny, patří svou nadmořskou výškou 536 m mezi nepříliš významné horopisné celky. Téměř v každém atlase ji však najdete a to díky své nápadné a neobvyklé morfologii.

Džbán je pozoruhodná přírodní oblast tvořená vodorovně uloženými vrstvami druhohorních pískovců a opuk a má charakter vyzdvižené plošiny. Zespodu Džbán vypadá jako strmé zalesněné pohoří, nahoře se však rozkládají úrodné bezlesé pláně využívané k intenzivnímu zemědělství.

Okraje plošin jsou ostré a strmé, často jako důsledek dávného lámání kvalitního kamene, který se v minulosti hojně používal ke stavebním účelům v blízkém, ale i vzdálenějším okolí. Na strmých, těžce schůdných svazích se zachovaly původní bukové porosty místy až pralesovitého charakteru, což mimo jiné také přispělo k vyhlášení přírodního parku Džbán.

Mezi největší turistické magnety Džbánu však nepatří přírodní hodnoty, ale historické pamětihodnosti. Okolní kraj totiž patří k nejúrodnějším a z toho důvodu i nejdéle osídleným oblastem, lidé tady hospodařili již v mladší době kamenné.

Krajina vrchoviny Džbán o vesnice Pnětluky

Krajina vrchoviny Džbán u vesnice Pnětluky

VÍCE FOTEK PRO POTĚCHU OKA I DUŠE - ZDE

Příjemný odpočinek na hradě Pravda

Naše krátké putování po vrchovině Džbán začněme ve vesničce Domoušice ležící v údolí mezi zalesněnými vrchy. Skoro horský charakter dodávají okolní krajině mimo jiné také dva veliké stoosmdesátistupňové oblouky železniční tratě, překonávající nad Domoušicemi značný výškový rozdíl.

Po červené značce se přehoupnete z vesnice přes údolí potoka Hasiny a začnete stoupat teplomilnou doubravou na protilehlý zalesněný kopec Pravda (484 m). Na jeho vrcholu na vás čeká první pamětihodnost – zřícenina stejnojmenného hradu. Poměrně rozlehlý hrad se souvisle zachovalou obvodovou hradbou byl postaven pravděpodobně ve 14. století na místě starého prehistorického hradiště.

Nejvýraznější částí je zdivo vstupní brány s dřevěným mostkem. Na travnatém nádvoří s ohništěm si můžete pod mohutnými korunami stromů příjemně odpočinout.

Zdivo vstupní brány hradu Pravda

Zdivo vstupní brány hradu Pravda

Centrum kultovních obřadů

Další významná historická lokalita leží necelé 2 km jihozápadně. Jedná se o prehistorické hradiště na Rovinách, zvané někdy též Domoušické nebo Malé hradisko. Z hradu Pravda vás k němu dovede zelená a modrá značka, cestu si lze zkrátit po silnici.

Svou polohou tvoří hradiště na Rovinách střed soustavy hradišť v oblasti Džbánu, k nimž patří lokality Dřevíč, Výrov, Markvarec, Louštín, Džbán a pravděpodobně i Bor a Pravda. Z hradiště se dochovaly valy a příkopy na poměrně velké ploše 8 hektarů.

Místo bylo osídleno již v mladší době kamenné, dnešní podoba je však pozůstatkem činnosti obyvatel z pozdní doby železné (6. stol. př. n. l.). Zničeno bylo násilně kolem roku 500 př. n. l., nejspíše v mezikmenových válkách. Archeologové o tom našli důkazy: stopy požáru, destrukce opevnění a zásoby munice v podobě hromad přitesaných opukových valounků.

Pozoruhodné je, že podrobný archeologický průzkum na hradišti neodkryl jediný sídlištní objekt, což spolu s neobvyklým obdélníkovým tvarem vede k hypotézám, že šlo o místo konání kultovních obřadů.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Kounovské kamenné řady a další zajímavá místa v okolí jsou dobře přístupná vlakem. Stanice Kounov, Mutějice nebo Domoušice na trati Rakovník – Slaný jsou ideálními východisky. Pokud byste měli zájem pouze o lokalitu Kounovských řad, pak vystupte ve stanici Mutějovice, kde začíná naučná stezka.

Na totéž místo se musíte dostat i v případě, že pojedete autem: z hlavního tahu Praha – Karlovy Vary musíte odbočíte v Krupé (vesnice za známými Krušovicemi).

Mapa
1 : 50 000 SHOCart č. 11 – Lounsko, Džbán




Kounovské řady

Nevyřešené záhady Kounovských řad

Na rozcestí značených cest u bývalé hájovny Rovina narazíte na tabuli naučné stezky, kde si lze přečíst podrobné informace o výzkumu tajemného hradiska. Mnohem větší záhada však na vás čeká zhruba kilometr odtud.

Na rovné pláni, v nejvyšších partiích Džbánu se v lese mezi stromy táhnou řady naskládaných balvanů o hmotnosti několika metráků až tun v celkovém počtu více než 2500! Vždy v pravidelných rozestupech a rovnoběžně vedle sebe v severojižním směru. Řady jsou dlouhé 200 až 300 m a celistvě dochovaných jich je 14. Kromě řad kamenů leží v areálu ještě dva mnohem větší osamocené balvany Gibon I a Pegas.

K čemu tyto Kounovské kamenné řady sloužily, se dosud nepodařilo objasnit. Nabízí se souvislost s blízkým hradištěm na Rovinách, ta však nebyla hodnověrně prokázána. Domněnek o smyslu a významu kamenných řad bylo vysloveno mnoho: megalitický generátor energie pro blízké hradiště, ohraničení dávných políček, vymezení drah keltského závodiště, navigační systém UFO...

Nejčastěji však bývá vyslovována hypotéza o prehistorickém kalendáři dávných zemědělců. Výzkum totiž odhalil, že z pozice obou větších kamenů Gibon I a Pegas se daly pomocí kamenných řad určovat východy Slunce a Měsíce a důležité dny v roce, např. zimní a letní slunovrat. I tato hypotéza má však řadu háčků.

Zdroj pozitivní energie

Bohužel, současný stav Kounovských kamenných řad se zdaleka nepodobá stavu původnímu. V době vzniku tu nebyl les, mnoho kamenů se později odvezlo a zničilo. Poslední devastace lokality proběhla ještě v polovině 80. let minulého století při těžbě dřeva, kdy celá oblast již měla statut chráněné památky.

Roku 1982 se ztratil také balvan Gibon II – "bratr" Gibona I a Pegase. Údajně byl odvezen do hájovny.

Spousty zajímavých informací o záhadných kamenných řadách poskytuje naučná stezka zřízená roku 1987. Začíná u železniční stanice Mutějovice, stoupá na pláň Rovina, vede k hájovně na Rovinách a obloukem se vrací zpět kolem kamene Gibon I. U nejlépe zachovaných řad stojí dřevěný altán, odkud se můžete vydat do okolních lesních porostů objevovat řady a počítat kameny.

Navzdory dlouhým věkům a změnám, které kamenné řady postihly, se odtud nevytratila mystická atmosféra. Máte-li jen trochu vnímavou duši, jistě ji u nějakého kamene či řady pocítíte. A třeba se i nabijete pozitivní energií a v klidu lesního ticha zapomenete na fyzickou únavu z krásného výletu.



Kaple svatého Vojtěcha nad Kounovem 

Autoři:

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Byl to asi nejhorší James Bond, přesto naučil turisty lyžovat v Mürrenu

Díky za všechno, Mr. Bond.

Možná by se měl tento slavný snímek jmenovat spíše Ve službách švýcarskému turismu, než Jejímu Veličenstvu, neboť agent...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Víte, který stát má na své vlajce kalašnikov?

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Varhánky i v poledne? Víme, kde v Kitzbühelu hledat nejlepší trasy

Alpské kouzlo sjezdovek v rakouském Kitzbühelu

Kitzbühel, to není jen Hahnenkamm, na kterém se jezdí slavný sjezd, ale také pestrý výběr z 230 kilometrů sjezdovek....

Další z rubriky

Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Chvalkovický větrný mlýn

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu...

Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Nejvyšší kóta Devíti skal

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy...

Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární...

Najdete na iDNES.cz