Turistické značky sem nevedou
Holý kopec je v podstatě jediným „pořádným“ kopcem v zalesněné vrchovině Chřiby na východě Moravy. Se sousedním Buchlovem a svatou Barborkou tvoří charakteristickou trojici viditelnou hlavně od jihovýchodu z rovin Dolnomoravského úvalu.
Na rozdíl od ostatních vrcholových kót v Chřibech představuje Holý kopec izolovaný samostatný masiv, výrazně převyšující své okolí o 160 až 240 m. Turistické značky na něj ale nevedou, takže pokud chcete jeho vrchol zdolat, nezbývá než jít terénem dle vlastních orientačních schopností. Až nahoře přitom zjistíte, že Holý kopec ve skutečnosti holý není, ale je řádně zarostlý. Přesto zatím poskytuje úžasný a netušený výhled.
Kamenná studánka pod Holým kopcem
Osada Na pile pod Holým kopcem
Odkud na Holý kopec
Podél východního úpatí Holého kopce se vine hlavní silnice E-50 Brno – Uherské Hradiště – Trenčín. Zastavovat přímo na ní je obtížné, nejbližší bezpečné parkování nabízí bufet Tramp na levé straně silnice ve směru od Brna. Tuto lokalitu mají v oblibě zejména milovníci uzenin a motorkáři, za hezkých dní tu bývá opravdu plno.
Kousek od bufetu Tramp se od E-50 odpojuje tzv. stará brněnská cesta. Je to nepoužívaná asfaltka, která vás bezpečně dovede na rozcestí Pod Holým kopcem (vede tudy i cyklotrasa 5151), kde se kříží trasy červené a zelené turistické značky. Zde se dáte po zelené vpravo – stále po staré brněnské cestě – a zhruba po 600 m odbočíte po slepé zelené značce ke Kamenné studánce. Hezky upravený pramen vody s dřevěným altánkem může posloužit k malému občerstvení, zároveň se tu z informační tabule dozvíte mnoho zajímavostí o kopci, jenž se tyčí nad vámi.
Přírodní rezervace Holý kopec
Vrcholová část Holého kopce je významnou přírodní rezervací zachovalého karpatského lesa připomínajícího prales. Převládají tu bukové porosty, které jsou již od roku 1999 ponechány samovolnému vývoji. Od roku 2009 dokonce existuje dohoda Lesů ČR a Zlínského kraje o bezzásahovém území. Neodklízené tlející dřevo a mnoho starých doupných stromů hostí řadu vzácných a ohrožených živočichů, především z říše hmyzu a ptactva.
Vyhlídka od Radhoště po Schneeberg
U Kamenné studánky klasické turistické značení končí, dál na hřeben hory pokračují serpentinou značky se zeleným šikmým pruhem připomínající naučnou stezku (žádná oficiální tu však není).
Po dosažení hřebene směřuje vzhůru chodníček zarůstající pasekou, která je němou připomínkou nešetrného lesního hospodaření. Lesní závod Buchlovice zde v nedávné minulosti holosečí odtěžil až k samé hranici chráněného území starý bukový les, nehledě na 100 m široké ochranné pásmo rezervace. Tím se otevřela cesta větrům, silně poškozujících pralesní bučiny chráněného území a na východním úbočí Holého kopce vznikla nepřehlédnutelná, zdaleka viditelná „jizva“.
Holý kopec od severozápadu
Hřebenové partie Holého kopce
Díky této „jizvě“ se však na druhou stranu odkryly úžasné výhledy na okolní krajinu, zejména z horního okraje paseky těsně před vstupem do rezervace. Rozlehlá prázdná plocha nyní pozvolna zarůstá a je pouze otázkou několika let, kdy se stane úžasná vyhlídka minulostí.
V plné kráse je z úbočí Holého kopce vidět především majestátní hrad Buchlov. Díváte se na něj zblízka a přitom mírně shora, což odjinud není možné. Vpravo i nalevo od něj se překrývají hřebeny východomoravských hor, mezi nimi svítí v údolí město Uherské Hradiště a krajské město Zlín, za dobré viditelnosti lze rozeznat i Radhošť.
Při naší poslední návštěvě 13. listopadu 2010 jsme měli dokonce to štěstí pozorovat na jihozápadě ve vzdálenosti zhruba 180–200 km hřebeny alpského předhůří s dominujícím Schneebergem (2076 m).
Nejenom příroda, ale i historie
Hranice přírodní rezervace Holý kopec vás přivítá tabulí chráněného území se státním znakem a upozorněním, že vstup je na vlastní nebezpečí, že hrozí pád stromů. Zřetelný chodníček stoupá vzhůru mezi starými buky na nejvyšší bod, kde návštěvníka potěší železná schránka s vrcholovou knihou.
Návštěvníků zde bývá poskrovnu a většinou se vracejí po stejné cestě zpět. Určitě však stojí za to pokračovat dále úzkým, místy i skalnatým hřbítkem, který má na délku okolo 600 m. Během putování po něm se můžete opravdu cítit jako v chrámu přírody.
Za obdiv ve vrcholových partiích Holého kopce ovšem stojí také obrovské pravěké hradiště. Jeho celková plocha dosahuje úctyhodných 15 ha při největší vnitřní délce okolo 850 m a šířce 180 m. Bylo vybudováno na konci doby bronzové a počátku starší doby železné lidem halštatské lužické kultury (cca 1200–700 l. př. n. l.). Dochovaly se z něj zbytky mohutného valového opevnění, dosahující výšky až 5 m, které je patrné hlavně na jižním úbočí. Původně to byl paralelní, nižší skalní hřbet, který se později zvýšil a zakomponoval do systému valů. Hradiště na Holém kopci je patrně největší na Moravě dochované z této doby.
Zpět přes Zbořené zámky
K výčtu všech zajímavostí Holého kopce patří ještě pověstmi opředené skalní uskupení Zbořené zámky na západním úbočí hory. Je to pískovcový mrazový srub při zakončení hřbetu Holého kopce, těsně nad hlubokým údolím Dlouhé řeky. Nápadná je zvláště severní stěna Zbořených zámků, dosahující výšky až 20 m, kde je popsáno 6 horolezeckých tras. Bohužel, skalisko leží ve velmi strmém a neschůdném terénu, přístup k němu je proto komplikovaný a náročný.
Ze Zbořených zámků je nejsnazší sejít přímo dolů na asfaltovou silnici v údolí Dlouhé řeky, po níž vede okružní cyklotrasa v délce cca 8 km nazvaná příznačně Holý kopec. Po této trase se pak pohodlně vrátíte kolem bývalé osady Na pile k bufetu Tramp u E-50, kde jsme náš výlet na Holý kopec začali.
Smraďavka – Lázně Leopoldov
Poněkud vzdálenějším, za to však mnohem hezčím východiskem k výletu na Holý kopec jsou bývalé Lázně Leopoldov. Ty se jinak nazývají Smraďavka kvůli nevábně zapáchající sirné minerální vodě. Najdete je 2 km jihozápadně od Buchlovic v malebném údolí Dlouhé řeky.
Lázně zaměřené na léčbu nemocí pohybového ústrojí jsou známé již od roku 1580. Nejstarší budovy tvoří lovecký zámeček z let 1670–80 a kaple sv. Kříže, v níž se nachází studna se sirnou vodou. Roku 1997 prošly lázně rekonstrukcí a o rok později opět zahájily provoz, přerušený roku 1990. Fungují však bez využití sirného pramene a poskytují nikoli léčebné, ale spíše relaxační a rekreační služby.
může se hodit Mapy © PLANstudio Mapa KČT 1 : 50 000 č. 89-90 – Slovácko, Chřiby a jižní Haná
