Ideál pro kolo
Otevřete-li mapu Novohradských hor, nic moc vás v ní na první pohled nezaujme. Je v ní oproti jiným regionům naší vlasti na první pohled málo geograficky významných objektů. Chybí města, vesnice, ubytovací zařízení, rekreační oblasti, naopak silně převažuje zelená barva rozsáhlých lesů s klikatými křivkami asfaltových cest.
Tuto skutečnost má na svědomí nejenom celkově řídké osídlení jihočeské oblasti, ale především neblahý politický vývoj po druhé světové válce, kdy byla převážná část Novohradských hor zbavena původních německy mluvících obyvatel a poté přeměněna na rozsáhlé a pro lidi nepřístupné hraniční pásmo.
Novohradské hory určitě patří k nejideálnějším terénům pro nenáročnou cyklistiku. Značených tras pohořím sice moc nevede, o to více je tu však různých lesních cest s pevným povrchem, po nichž si to můžete křižovat několik dní.
Podobně jako většina ostatních horstev v Čechách tvoří i Novohradské hory náhorní pláň s malými výškovými rozdíly. Za parného léta poskytují zchlazení nejenom stinné smrkové lesy a poměrně vysoké nadmořské výšky, ale také četné rybníčky, využívané dříve většinou k plavení dřeva.
Tip pro koloPohorská Ves – Huťský rybník – Stříbrné hutě – Janovy Hutě – Pohoří na Šumavě – Jelení hora – Leopoldov – Pohorská Ves. 35 km. Tip pro pěšíHojná Voda – Kraví hora (953 m) – Kuní hora (925 m) – Staré Hutě – Vysoká (1034 m) – prales Hojná voda – Hojná Voda. 20 km. |
Foto: Tomáš Janoška
Pestrobarevná síť turistických značek
Kdo by chtěl poznat Novohradské hory pěšmo, pak určitě zvolí okolí dvou malebných horských obcí, které nesou názvy Dobrá a Hojná Voda. Na rozdíl od ostatních partií Novohradských hor právě tady najdete na poměrně malém prostoru hustou a pestrobarevnou síť značených turistických tras, která vybízí k realizaci řady nepříliš náročných pěších výšlapů.
Letovisko Dobrá Voda je známé a již po mnoho staletí navštěvované poutní a lázeňské místo, jehož dominantní budovou je barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie z let 1708–15. Po zelené turistické značce anebo zkratkou po silnici se odtud můžete vydat do podobně pojmenovaného městečka Hojná Voda, které kdysi dávno za Pernštejnů rovněž sloužilo jako lázeňské letovisko.
Nejen s ohledem na silnici, ale také vzhledem ke konfiguraci okolního terénu je lepší zvolit o něco delší značku zelenou. Vede totiž otevřeným terénem ve svahu, na němž Novohradské hory poměrně příkře spadají do rovin Třeboňské pánve. A právě odtud se otevírají daleké výhledy do jihočeského vnitrozemí s popředím malebně rozložené Dobré Vody.
Potůčky Novohradských hor. Foto: Tomáš Janoška
Tři vrcholy za jeden den
Dvě značené varianty (opět zelenou a červenou) si můžete rovněž vybrat k výstupu z Hojné Vody na vrchol 953 m vysoké Kraví hory, ozdobené bizarně modelovanými skalisky, z nichž zaujme zejména 10 m vysoká Napoleonova hlava.
Na vrcholu Kraví hory však na vás čeká ještě jeden, mnohem větší magnet v podobě rozhledny (více ZDE). Po točitém schodišti můžete vystoupit až na výhledovou plošinu ve výšce 32 metrů, odkud se otevírá úžasný rozhled. Vidět je například blízký masiv Slepičích hor s vrcholem Kohoutem, Blanský les s Kletí, za dobré viditelnosti výjimečně také Alpy.
Necelé dva kilometry jihovýchodně od Kraví hory (953 m) se klene jen o málo nižší Kuní hora (925 m), která rovněž stojí díky svým skalním útvarům a kamenným mořím za výstup. Lze na něj plynule navázat při sestupu z Kraví hory po červené značce anebo vyrazit přímo po zelené trase z jižního konce Hojné Vody a Kraví horu po úpatí obejít.
Novohradské hory
Do třetice nesmíte zapomenout na vrchol Vysoké (1034 m) – nejvyšší bod v okolí Dobré a Hojné Vody, přes níž vede okružní trasa místního červeného značení. Podobně jako ostatní kopce v okolí zdobí i vrcholek Vysoké četná skaliska a balvanová moře. V jednom z nich dokonce erozní síly přírody vytvořily malou pseudokrasovou jeskyni.
Lesy Novohradských hor zdobí četné rybníky. Foto: Tomáš Janoška.
Nejstarší pralesy v Česku
Kousek divoké, nespoutané přírody si můžete prohlédnout na jihovýchodním úpatí Vysoké. Těsně při rakouské hranici se nachází prales Hojná voda, chráněný výnosem hraběte Jiřího Buqoye již od roku 1838. Na 8,56 ha se v příkrém balvanitém svahu rozprostírá bukový porost s příměsí smrků a klenů a s bohatým bylinným podrostem kyčelnice devítilisté.
Hojnovodský prales zpřístupňuje červená značka místního turistického okruhu z Hojné Vody a kolem pralesa byla nedávno obnovena naučná okružní stezka s převýšením 130 m. Mimo jiné se například dozvíte, že přirozené obnově stárnoucího pralesa brání zejména myslivci uměle udržované a neúnosně vysoké stavy spárkaté zvěře, spásající mladý porost.
V tomtéž roce jako Hojnovodský prales byl založen i Žofínský prales – rovněž hrabětem Buqoyem. Ten je však veřejnosti nepřístupný a před neblahým vlivem jelenů a srnců ho od roku 1991 chrání vysoký dřevěný plot. V Žofínském pralese dožívají mohutné, až 400 let staré jedle. Oba pralesy jsou nejstaršími přírodními rezervacemi v České republice a ve střední Evropě.
V Žofínském pralese
Romantické Terčino údolí
Buqoyové se v Novohradských horách nevyžívali jenom v ochraně pralesů, ale přispěli i k neobvyklému zpestření krajiny. V údolí říčky Stropnice poblíž Nových Hradů zřídili v druhé polovině 18. století (některé zdroje uvádějí rok 1756) romantický krajinářský park. Popud zavdala hraběnka Terezie Buquoyová, jejíž jméno nese park dodnes.
Zpočátku byl park osázen značným množstvím tuzemských i exotických dřevin, koncem 18. a počátkem 19. století prošel romantickými úpravami.
Vznikla zde řada staveb sloužících k lázeňským účelům - např. empírové Lázničky, klasicistní Modrý dům, Švýcarský dům, dochoval se i starý hamr z konce 18. století.
Vodopád v Terčině údolí
Malebnou scenérii údolí dotváří rybníky a od roku 1817 také uměle vytvořený vodopád v západní části parku. Údolím vedou turisticky značené trasy i dvě naučné stezky, orientaci usnadňují směrovky a informační tabule.
Terčino údolí je od roku 1949 chráněno na ploše 138 ha jako národní přírodní památka. Přírodovědnou zvláštností je řada nepůvodních a cizokrajných druhů dřevin a rostlin, které se adaptovaly na místní prostředí a rostou zde již přirozeně.
Může se hodit
|
MARTIN JANOŠKA
