| Prohlédni fotky ...ZDE |
Nepočítáme-li Smrčiny, které částečně zasahují do Ašského výběžku u Chebu, pak je Český les nejzápadnějším pohořím naší republiky.
Zhruba 80 km dlouhé horstvo představuje pokračování Šumavy směrem na sever. Od Šumavy se však Český les liší nižší nadmořskou výškou a hlavně výrazně menší frekvencí turistů, kteří tento zapomenutý kout ještě nevzali útokem.
Liduprázdné lesy, dlouhá údolí bez vesnic a rozlehlé náhorní pláně začínají teprve nyní objevovat milovníci klidu a ticha. Ve vesničkách daleko od civilizace se objevují malé penziony, které slouží především cyklistům, pro něž je prostorný a nepříliš náročný terén Českého lesa jako dělaný.
Za totality byl Český les prakticky celý nepřístupný, což se podepsalo na zániku velké části někdejšího osídlení. Tím více se tady však zachovala původní příroda, která se v roce 2005 stala důvodem pro vyhlášení naší nejmladší Chráněné krajinné oblasti Český les.
Vrch Velký Zvon (863 m) nad údolí Radbuzy dominuje střední části Českého lesa
Nevkusně zastavěný symbol lesní samoty
Dominantou jižní části pohoří je 1042 m vysoký Čerchov – strážce Českého lesa. Jeho mohutný zalesněný masív vévodí krajině Chodska v okolí Domažlic. Vrchol nejzápadněji ležící české tisícovky byl turisticky objeven již na sklonku 19. století, kdy zde domažličtí turisté postavili jednoduchou dřevěnou rozhlednu a krátce na to i útulnu.
Velká obliba Čerchova jako výletního místa si v letech 1904-1905 vyžádala stavbu nové kamenné rozhledny, která byla pojmenována po jednom ze zakladatelů organizované turistiky na Domažlicku. Kurzova věž i přestavěná chata (Pasovského útulna) sloužila veřejnosti do roku 1938, pak byly objekty zabrány německým vojskem.
Volnější poměry po válce se začaly brzy měnit horšímu, v roce 1950 vrchol Čerchova obsadila vojska pohraniční stráže, která na něj ani do jeho blízkosti nepustila nikoho až do roku 1989.
V dobách vojenského záboru přišel Čerchov o chatu, místo ní se vrchol – kdysi ukrytý v říši lesní samoty – proměnil v nevzhledně zastavěnou parcelu obehnanou vysokým plotem s ostnatým drátem. Nejšerednějším objektem je pak vojenská věž několikanásobně převyšující původní rozhlednu, která byla vrácena a zpřístupněna turistické veřejnosti až po dlouhých tahanicích roku 1999.
Masiv Čerchova od Capartic
| Prohlédni fotky ...ZDE |
Výstup starobylou Hánovou cestou
Nejkratší výstup na Čerchov vede z osady Capartice, kde hřeben Českého lesa překonává silnice z Domažlic směrem k německé hranici. Dá se tady zaparkovat i občerstvit v kiosku či luxusním penzionu.
Čtyřkilometrový výstup však vede nejdříve po asfaltu, v závěru po příkré betonové cestě, takže pro pěší putování není zrovna nejpříjemnější. Tuto trasu ocení především cyklisté. Pokud byste naopak chtěli jakoby nahlédnout do dob, kdy byl Čerchov nazýván strážcem lesních samot, pak vyrazte z České Kubice a u tzv. české studánky přejděte na modrou značku.
Ta vás povede v délce 4,5 km jihovýchodním hřebenem Čerchova, kde se s přibývajícími výškovými metry mění běžný hospodářský les na přirozený lesní porost až divoký prales. Mezi balvany a rozervanými skalisky spatříte pokroucené buky i mohutné kmeny jedlí.
Kdysi pracně vybudovanou a pak dlouho nepřístupnou stezku, pojmenovanou Hánova cesta, tvoří na mnoha místech neobvyklé kamenné schody.
Z hradu Starý Herštejn se zachovalo torzo okrouhlé věže
Nejzápadnější česká hřebenovka
Zdatnější výletníci mohou spojit výstup na Čechov s přechodem části hlavní hřebenovky Českého lesa, kterou sleduje červená turistická značka. Východiskem jsou opět Capartice, odkud vede mírný výstup na kótu Sádek (854 m).
V zimě zde bývá o víkendech v provozu menší lyžařské středisko, samotný vrchol ozdobený mohutným skaliskem je přírodní rezervací. Na skálu vede sice značená odbočka, výhled je však díky vzrostlým stromům nulový.
Za hezčí vyhlídkou musíte popojít zhruba 5 km hřebenem přes Haltravu a Škarmanku na Velkou Skálu, kam rovněž vede odbočka ze značené cesty.
Pokud se ve Vranovském sedle, které protíná asfaltová cesta, nerozhodnete pro sestup do Pivoně a Poběžovic, čeká vás výstup na Starý Herštejn – středověký hrad ukrytý na vysokém kopci uprostřed lesů.
Mnoho se z něj bohužel nezachovalo – pouze nepatrné zbytky zdí, příkopy a torzo válcové věže. Vrchol hradního kopce je však krásnou přírodní lokalitou obklopenou prastarými lesy.
Z vyhlídkové kóty Velká Skála (852 m) na hřebeni Českého lesa se odkrývá pohled do Německa
Kolem pramenů Radbuzy
Za Starým Herštejnem souvislý a jednolitý hřeben Českého lesa končí, další pokračování pohoří směrem k severu tvoří izolovaně rozmístěné menší masívy a náhorní plošiny, protkané nepravidelnou sítí mělkých údolí.
Jedním z takových masívů jsou i tzv. Pivoňské hory, přes něž lze ze Starého Herštejna pokračovat po žluté značce až do Bělé pod Radbuzou. V Pivoňských horách pramení také jedna ze zdrojnic Berounky – řeka Radbuza, vytvářející malebné údolíčko mezi obcemi Rybník a Smolov.
|
Může se hodit Itinerář trasy MAPY Silniční spojení zajišťuje dálnice Praha – Plzeň – Rozvadov, která Český les protíná napříč takřka v ideální polovině. Železniční tratě pro změnu zpřístupňují oba protilehlé konce: jižním okrajem prochází trať Plzeň – Domažlice – Futh im Wald (č. 180), severní část lemuje rychlíková trať Praha – Plzeň – Cheb (č. 170). Podél úpatí Českého lesa se klikatí lokálka Domažlice – Tachov – Planá u Mariánských Lázní (č. 184), spoje však jezdí řídce a velmi zdlouhavě. Dobrá východiska pro putování popisovaným územím Českého lesa tvoří železniční stanice Česká Kubice, Trhanov, Klenčí pod Čechovem, Postřekov a Bělá nad Radbuzou. JAK SE TAM DOSTATPřestože leží Český les na samém konci republiky, přístup do pohoří je velmi dobrý a rychlý a to jak autem, tak vlakem. |
