| Magickou Jizeru poznalo 85 procent čtenářů - přehled výherců a vyhodnocení soutěže ČTĚTE ZDE. |
Zábradlím zabezpečená skalní vyhlídka ve výšce 1122 m nabízí jeden z nejkrásnějších kruhových rozhledů v Jizerských horách a za dobrého počasí láká denně stovky návštěvníků.
Trefný Sedmištít
První zmínka o Jizeře pochází z roku 1591. V hraničním sporu se uvádí názvem Siebengiebel, což lze do češtiny přeložit jako Sedmištít. Škoda, že se tohle krásné pojmenování, související patrně s členitostí rozervaných vrcholových skalisek, neujalo… Sedmištít by se mezi českými vrcholy vyjímal určitě hezky.
Vrchol Jizery nebo chcete-li Sedmištítu nenabízí svým návštěvníkům na rozdíl od mnoha ostatních významných kopců v ČR žádnou civilizační odměnu v podobě chaty, hospody či rozhledny. Odměnou je "pouze" výhled do krajiny a pobyt v mimořádně cenném přírodním prostředí, které je na ploše 92 ha chráněno od roku 1960 jako přírodní rezervace.
Přírodní rezervace Klečové louky
Původně se tady rozkládal smrkový prales, jeho velká část padla po vichřici v roce 1966, zbytek díky kyselým dešťům a kůrovci v sedmdesátých letech 20. století. Zbyla pouze uschlá torza starých smrků, které postupně nahrazuje mladý podrost.
Laikovi by se mohlo zdát, že zde už není co chránit, opak je však pravdou. Lesní porosty na Jizeře představují jedno z mála míst původního jizerskohorského smrku.
Semena zde odebraná se používají při obnově lesů Jizerských hor, které odumřely i díky tomu, že zde byly v minulosti vysazovány smrky neznámého původu, pravděpodobně z ciziny. Nově vysazované porosty adaptované na místní klimatické a půdní podmínky by proto měly vytvořit přirozenější a stabilnější ekosystém.
Jizera od severu z modré turistické trasy nad Smědavou
Může se hodit
Klikněte na mapu pro zvětšení
Jak se tam dostat
Východiskem pro motoristy je horská silnice č. 290, protínající napříč Jizerské hory.
Z hlavní silnice Liberec - Harrachov na ni odbočíte v Dolním Polubném (směr Hejnice). Silnice stoupá kolem přehrady Souš až k nejvyššímu předělu na hlavním evropském rozvodí, které se jmenuje U kůrovce. Pak následuje krátké klesání k chatě Smědava, kde je hlídané parkoviště. Z opačné strany se na silnici č. 290 odbočuje ve Frýdlantu z hlavního tahu Liberec - Zawidów.
Pěšky se k chatě Smědava nebo do oblasti kolem hory Jizery dostanete několika různými značenými trasami ze železniční stanice Bílý Potok (spojení z Liberce přes Raspenavu).
Nejhezčí je zelená kolem vodopádu Černého potoka a následně žlutá přes Frýdlantské cimbuří, která končí pod Jizerou.
Nádherný kruhový výhled po kraji
Vraťme se však k samotnému vrcholu. Největším turistickým magnetem jsou bezesporu rozervaná žulová skaliska, lákající k výstupu a rozhledu do kraje.
Asi nejkrásnější pohled se otevírá jihovýchodním směrem, kde se na obzoru za dobrého počasí rýsuje hradba Krkonoš. Rozeznat lze Vysoké kolo, Sněžné jámy i Sněžku. V popředí zaujme charakteristická homole Bukovce nad Jizerkou, jako důležitý orientační bod poslouží lesklá hladina Soušské přehrady.
Pohled z Jizery jihovýchodním směrem na Krkonoše (vlevo na obzoru), vpravo hladina přehradní nádrže Souš
Severnímu až severovýchodnímu obzoru dominuje Vysoký hřbet s nejvyšší Vysokou Kopou (1126 m) v Polsku a Smrkem (1124 m), který přesahuje Jizeru o dva metry.
Pohled z Jizery severním směrem na Smrk (1124 m) – nejvyšší vrchol české části Jizerských hor
Na západě ve výhledu poněkud překážejí ploché masivy Černé hory a Holubníku – bez nich by bylo za dobré dohlednosti vidět nerušeně celé pásmo Lužických hor. Na jihozápadě zaujme špička Ještědu. Při pobytu na vrcholových skálách Jizery rozhodně stojí za povšimnutí také samotná žulová hornina, z níž vystupují velké světlé krystaly živců.
Pohled z Jizery západním směrem na masiv Černé hory a Holubníku
Původně vedly na Jizeru značené turistické trasy ze tří směrů, z důvodu ochrany přírody zbyla pouze jedna žlutá, po níž je nutné se vrátit zpět.
Obvykle se Jizera zdolává od horské chaty Smědava, kde lze zaparkovat auto. Necelých dvacet minut po šotolinové, modře značené cestě to trvá k rozcestí pod Jizerou u Malé klečové louky. Další slabá půlhodinka je nutná ke zdolání samotného vrcholu po žluté.
Cyklistům není vjezd na Jizeru ani pod ni dovolen, kolo je třeba odstavit u Smědavy anebo u bufetu Na Kneipě.
Pohled z Jizery jihovýchodním směrem na Krkonoše (v popředí vrch Bukovec nad osadou Jizerka)
Zajímavosti v okolíChata Smědava – stylová chata u silnice č. 290 Hejnice–Smědava–Horní Polubný ve výšce 847 m. Zajíždí sem několikrát denně autobusová linka z Frýdlantu. U chaty je velké parkoviště, lze odtud vyrazit v podstatě do kteréhokoli místa Jizerských hor. Cena noclehu činí 220 Kč. Vodopád Bílé Smědé – je vidět i slyšet z modré turistické značky asi v půli cesty mezi chatou Smědava a rozcestím pod Jizerou. Hezký vodopád se dvěma vějířovitými proudy dosahuje výšku zhruba 3 m.
Klečové louky – přírodní rezervace ochraňující soustavu rašelinišť po obou stranách Štolpišské silnice na západním úpatí Jizery. Vstup a prohlídku nejzajímavějších částí rezervace umožňuje povalový chodník. Na Kneipě – rozcestí turistických tras a lesních cest, oblíbené odpočinkové místo při návštěvě jizerskohorských plání. Vyhledávaný je zde kiosek charakteristického zkoseného tvaru. Hezký pohled na vrchol Jizery. |
