Zdroj: Mapy © PLANstudio
Soběslavská blata, která patří k nejcennějším oblastem lidové architektury u nás, vlastně zahrnují souvislou řadu vesnic vystavěných kolem původních rašelinišť. Ve směru od Soběslavi k Bechyni se nacházejí Záluží, Vlastiboř, Svinky, Komárov, Klečaty, Zálší, Mažice a Borkovice. Na sever od Vlastiboře pak leží Debrník a Nedvědice, na jih lze ještě k centru Soběslavských blat počítat Sviny u Veselí nad Lužnicí, Hatrmanice a Kundratice.
Výlet k českým "perníkovým chaloupkám" však zahájíme právě uprostřed drsné přírody.
Mezi temnými močály
Na první pohled se ani nechce zdát, že zdejší přívětivá rovina v sobě tají místa, kde jediný chybný krok může znamenat zápas o holý život. Severně od Borkovic se však v hustých lesích nalézají rašeliniště, která jsou od 80. let chráněnou přírodní rezervací Borkovická blata.
Na přibližně pětikilometrové trase naučné stezky mohou návštěvníci obdivovat vzácnou flóru - bažinné borovice zvané blatky, kapraď hřebenitou, suchopýr pochvatý, rosnatku okrouhlolistou, bublinatku jižní, rojovník bahenní či brusnici vlochyni...
Rašeliniště začalo vznikat zhruba před 10 000 lety, mocnost rašeliny dosahovala místy až 8 metrů. Všude kolem dokola se rozprostírají nepřehledné porosty, bez viditelné stezky by se tak pořádné bloudění stalo otázkou několika minut. Procházka po naučné trase je krásná po celý rok, teď na podzim ji zpestřují červené bobule klikev.
Charakteristickým stromem rezervace je borovice blatka, jež se vyznačuje tím, že nemá hlavní kořen a že větve vyrůstají rovnou odspoda stromu. Nejstaršímu a nejvyššímu exempláři se přezdívá "Blatská princezna" - má chybou růstu rozdvojený kmen, přičemž obě části měří 13 metrů.
Bohužel, bohatství Borkovických blat se po staletí snažil přivlastnit člověk. Nejprve ukrajoval rašelinu poměrně jednoduchou ruční těžbou, později využil mechanizace. Část území tak padla za oběť povrchovému dolování. Dnes jsou místa těžby převážně zaplavena, což jim pozvolna vrací, aspoň opticky, zdánlivě nenarušený charakter. Ukázky důlní techniky si zájemci mohou prohlédnout v počátečním úseku naučné stezky.
Domy jako z pohádky
Hned za luhy Borkovických blat se sluní usedlosti vísky Záluží. Rozhlédneme-li se po návsi, ovane nás dech lidového baroka 19. století. Zdobené štíty statků, lesklé oko rybníčku, košaté lípy... Zkrátka, domácí česká idylka. Zdejšímu selskému baroku (tzv. blatskému baroku) vtiskli nezapomenutelnou tvář místní zedničtí mistři Jan Šoch a Martin Paták.
Selské baroko se uplatnilo během 19. století hlavně v jižních Čechách. Vychází z klasicistní a barokní architektury, jejíž prvky využívá ve zcela specifických, z hlediska čistoty původního slohu vlastně chybných kombinacích, které jsou však nesmírně malebné.
Kouzelná kovárna a loutky
Pokud zamíříte do Záluží, rozhodně musíte vidět také místní kovárnu. Od roku 1899 chaloupka sloužila kovářským mistrům, kteří se tu střídali v desetiletých cyklech, jelikož zdejší pyšní statkáři nehodlali poskytnout domovské zázemí kdekomu, kdo sem přivandroval. Později budova dokonce degradovala na autobusovou zastávku. Nakonec se ale dočkala záchrany a pod klenutým obloukem nyní vystavuje nejen vybavení kovářské dílny, ale i různé pozoruhodné železné exponáty.
V přilehlém selském stavení pak majitel znovuzrozené kovárny pootevřel pro veřejnost vrátka další své vášni, sbírání loutek. To asi ocení zejména ti nejmenší, i když pohled do obličeje loutky znázorňující smrtku může snadno rozesmát (nebo vyděsit) též dospělého.
Ve stísněných prostorách vedlejší černé kuchyně mohou hlavně návštěvnice obdivovat um bývalých hospodyněk, které v těchto podmínkách zvládaly péči o hladovou domácnost a připravovaly mimo jiné i tradiční koláč, tzv. řičici.
Další místnost je věnována etnografické expozici. Prohlédnout si zde můžete například keramický hrnec "koutňák" - servírovala se do něj slepičí polévka určená výhradně pro šestinedělky a podávaná vždy do kouta za plentu, kde se novopečená matka zotavovala.
Pokud vás nadchlo Záluží, zamířit můžete i do sousední Vlastiboře, dále do Svinek, Komárova a dalších blízkých vesniček, které tvoří nejcennější přihrádku šperkovnice Soběslavských blat. Hravé tóny ornamentů omítek se vám budou vracet ještě dlouho po návratu z výletu.
Vlastiboř
Může se hoditJak se tam dostat Ideálním východiskem výletu je železniční zastávka Soběslav, odkud vychází modře značená cesta k počátku naučné stezky Borkovickými blaty. Dále pak můžete navázat prohlídkou některé z obcí Soběslavských blat. Plusem pro cykloturisty je nenáročný terén a nízký silniční provoz. Motoristé se k Borkovickým blatům dostanou pomocí komunikace Vesce – Mažice (při výjezdu z lesa před odbočkou do Borkovic leží po pravé straně parkoviště). V Soběslavi se rovněž nachází detašovaná expozice táborského Husitského muzea, věnovaná Soběslavským blatům. Možná nevíte, že Soběslavská blata patřila k velmi bohatým regionům Čech. Ke zdrojům příjmů patřilo výnosné zemědělství – pěstování obilnin kombinované s těžbou rašeliny, dřeva a chovem ryb. Proto se i zdejší kroje zařadily mezi nejvíce výtvarně propracované, ihned za kroji ze zámožných oblastí Moravy. Tradice nošení lidového oděvu tu zanikla přibližně v období první republiky. Užitečné weby |
