Skalní město najdeme asi 10 km severovýchodně od Turnova. Pokud cestujeme autem, uprostřed vesnice můžeme využít neplacené parkoviště, kde se napojíme na značenou cestu.
Kolem místní hospody a stánku s upomínkovými předměty se vydáme vzhůru do mírného kopce a asi kilometr následujeme turistické značení červené a zelené barvy.
Benešův okruh
Na rozcestí u amfiteátru se zelená odděluje a pokračuje do obce Zbirohy ke zřícenině hradu ze 14. století. Červená trasa představuje Zlatou stezku Českého Ráje, která vede nejen skrz Besedické skály, ale obchází všechna pozoruhodná místa Českého ráje.
My se ale z rozcestí vydáme doleva po žluté značce, které se budeme držet po zbytek výletu a která vytváří okruh o délce 4,5 km. Tento okruh, pojmenovaný po doktoru Edvardu Benešovi, byl otevřen již v roce 1935 a nemine žádné zajímavé místo této lokality.
Asfaltku vystřídá lesní pěšina, která stoupá do nevelkého kopce. Přivítá nás útulný les z urostlých borovic a po chvíli i jedna z informačních tabulí s odborným výkladem o místní přírodě a historii, které nás budou doprovázet po celé trase.
Roubenka cestou do Besedických skal
Pokračujeme doleva z mírného kopce, až se dostaneme k první vyhlídce. Ocitneme se na skalním bloku, který vyčnívá z okolního terénu. Před námi se rozprostírá pěkný výhled na obec Kozákov a nedaleké Betlémské skály.
V hloubce pod vyhlídkou se červenají střechy obce Besedice, ze které jsme před chvilkou vyrazili. Cestou od vyhlídky můžeme obdivovat obrovské balvany podivuhodných tvarů, které naznačují, že bludiště už se blíží.
Bludiště ve skalním městě Kalich
Bludiště tvoří vysoké skalní věže a mohutné balvany z pískovce, mezi kterými se musíme proplést. Cesta vede i pod hrozivě visícími balvany, které se zaklínily v průchodu mezi dvěma stěnami.
Až se vynadíváme na všemožné tvary skal vymodelované po staletí působícími rozmary počasí, až se děti vyřádí v pěšinkách mezi skalami a vymotáme se z bludiště, dostaneme se zpět do lesa.
Nedaleko odsud se nachází Sluj Českých bratří a oltář se znakem kalicha s letopočtem 1634, který sloužil jako modlitebna Jednoty bratrské v dobách, kdy se zde její členové ukrývali.
Chléviště, skalní hlava Kobra
www.fotobanka.cz/fotojn
Může se hoditJak se tam dostat Besedické skály jsou velmi dobře přístupné autem ze stejnojmenné obce Besedice, která se nachází nedaleko Turnova. Zaparkovat lze na neplaceném parkovišti naproti místní restauraci, odkud vede asfaltová cesta k rozcestí u amfiteátru. Do skal se můžete vydat i vlakem, a to z Turnova či Liberce. Nedaleko železniční zastávky v obci Malá skála se stačí napojit na červenou turistickou značku, která vás přibližně po kilometru vydatného stoupání dovede na rozcestí se žlutou, která představuje v článku popisovaný okruh skrz Besedické skály. Mapy: KČT: Český ráj, č. 19 |
Na nejhezčí vyhlídku Maloskalska
O kousek dál vystoupáme po schodech vytesaných do skály na další vyhlídku. Za ní se vydáme po pěšině, která nás po chvilce chůze skrz les přivede na rozcestí, odkud budeme pokračovat do další části okruhu, a to do skalního města Chléviště, které nabízí několik překrásných vyhlídek z vrcholků skal.
Toto skalní město získalo název v době, kdy zde vesničané ukrývali svůj dobytek, aby jej uchránili před procházejícími vojáky.
Zpočátku pěšina klesá, až nás dovede mezi skupinu skal a balvanů, za níž už nás čeká Sluj exulanta Václava Sadovského ze Sloupna. Po projití jeskyně následuje ještě několik štěrbin mezi skalami, kde se musíme protáhnout, kamenné schody vzhůru a už se blížíme k jednomu z nejkrásnějších rozhledů v Maloskalsku.
Detail vyhlídky "Kde domov můj"
Dorazili jsme na Hořákovu vyhlídku. Nese jméno podle předsedy okrašlovacího spolku Františka Hořáka, který se podílel na tvorbě stezky, po které vedou naše kroky. V hloubce pod námi se mezi lesy a vesničkami klikatí řeka Jizera. Panorama je doplněno městem Malá Skála, nad kterým nás upoutá hrad Vranov, známý také pod názvem Pantheon.
Sousední vyhlídka je pojmenována podle dárce železa na zábradlí, Antonína Husníka, a naskýtá se z ní velmi podobný rozhled. Další kroky nás zavedou k vyhlídce s názvem "Kde domov můj“ a na Kinského vyhlídku, která už je bohužel dosti zarostlá.
Pařez na vrchu Sokol láká k posezení a zároveň nabízí pěkný výhled
České Dolomity ze Sokola
Po vyhlídkách následuje opět cesta skrz úzké soutěsky, za nimiž se zanedlouho dostaneme na křižovatku s červenou trasou. My ale stále pokračujeme po žluté, která nás přivede k vrchu Sokol. Po cestě vystoupáme na nejvyšší bod, a to do výšky 562m n. m., kde se z přírodní rozhledny můžeme pokochat výhledem do kraje.
Upoutá nás zvláštní rozeklaný skalní hřeben tvořený asi 20 věžemi tyčícími se vysoko nad okolními lesy. To, co vidíme, je v Čechách jedinečný geomorfologický útvar Suché skály, nazývané též České Dolomity. Odsud už cesta pokračuje zpět do vesnice a zavede nás k parkovišti, ze kterého jsme se na prohlídku Besednických skal vydali.
Suché skály se podobají Dolomitům
Text a foto: MICHAL NĚMEJC
