Mandloň obecná je strom typický pro teplé oblasti jižní Evropy, západní Asie a s úspěchem se pěstuje i v Kalifornii a jižní Austrálii. Pro střední Evropu není její výskyt vůbec typický, jedinou výjimkou jsou právě Hustopeče u Brna, kde se každoročně konají Slavnosti mandloní a vína.
Po Mandloňové stezce na Kamenný vrch a do Kurdějova
Tradice pěstování mandloní na slunečných svazích nad Hustopečemi sahá až do 17. století, ale větší sady s výměrou více než devět hektarů vznikly až v roce 1949. Mandloním se tady dařilo, a tak rozloha sadů v 60. letech minulého století přesáhla 180 hektarů s celkem 50 tisíci stromů. Potupně však mandloně ustupovaly ekonomicky úspěšnějším meruňkám a rozloha sadů se začala zmenšovat. Po roce 1989 pak místní pěstitelé ztratili zájem o úrodu z tohoto sadu úplně.
Dlouhodobé zanedbávání vedlo k tomu, že v některých letech mandloně vůbec nekvetly. V roce 2007 se však vedení města rozhodlo tento evropsky unikátní sad zachránit, odkoupilo ho od společnosti Nestlé a v současné době jde o jednu z vyhlášených turistických atrakcí regionu. Byla zde vyznačena tzv. Mandloňová stezka, která vede z Hustopečí k rozhledně na Starém vrchu a pak se vrací přes Kamenný vrch nad Kurdějovem kolem hustopečských rybníků zpátky do Hustopečí. V nejdelší variantě měří necelých devět kilometrů a je vhodná i pro rodiny s malými dětmi.
Z hustopečského náměstí, kde byly právě zahájeny Slavnosti mandloní a vína, odcházíme po zelené turistické značce, která za hřbitovem začíná stoupat na Starý vrch. Netrvá dlouho a před námi se objeví rozhledna na Starém vrchu. Ta byla dostavěna v roce 2012 a její vyhlídková plošina ve výšce 12,6 m poskytuje daleké rozhledy na Pálavu, Velkou Javořinu a Malé Karpaty. Občas bývá vidět i alpský Ötscher, vzdálený vzdušnou čarou více než 150 km.
Mandloňové sady na Starém vrchu v Hustopečích
Ve špatném počasí to jistí mandlovice
MandloviceProdukty z mandlí je možné ochutnat a koupit téměř ve všech restauracích v Hustopečích. Na náměstí v Hustopečích bylo navíc zřízeno Turistické informační centrum, které je v sezoně (červenec – září) otevřené denně 8.00 – 18.00, mimo sezonu (6. 10. – 31. 5.) od pondělí do pátku 8.00 – 17.00. Kromě informačních materiálů je zde možné koupit i Hustopečskou mandlovici. Více o Hustopečské mandlovici najdete na: www.mandlarna.cz. |
Z rozhledny pak kromě výše zmíněných významných vyhlídkových bodů přehlédneme hlavně celý zdejší mandloňový sad o rozloze 2,7 hektaru a čítající asi 530 mandloní. Stromy kvetou obvykle od druhé poloviny března do začátku dubna, dříve než vyraší první listy. Letos není počasí na konci března úplně ideální, silně fouká, je chladno a stahují se mraky.
Během fotografování využíváme pohostinnosti stánku hustopečské Mandlárny a dáváme si nejprve kávu s příchutí mandlí a pak na zahřátí i mandlovici, která se vyrábí podle tradiční receptury bývalého správce mandloňových sadů. „Takovou kosu nepamatujeme“, říkají děvčata ve stánku. „V předchozích letech bylo na slavnosti vždycky sluníčko a teplo.“
Cestou kolem hustopečských rybníků
Květ mandloně obecné
Stánek s vyhlášenou mandlovicí
Rozkvetlou ‚botanickou zahradou‘
Ze Starého vrchu pokračujeme po zelené značce na Kamenný vrch, který byl vyhlášen přírodní památkou a jehož území proslulo hlavně bohatým výskytem stepních rostlin a živočichů. Koncem března tu kvetou hlavně hlaváčky jarní a koniklece luční. O něco později tu můžeme vidět např. hadinec červený, len žlutý nebo kosatec různobarevný.
Při pohledu na Kurdějov nám to nakonec nedá a rozhodneme se prodloužit si dnešní výlet sestupem ke kurdějovskému opevněnému kostelu sv. Jana Křtitele. Původní kostel tu stál již v roce 1350. Současná stavba, která je považovaná za jednu z nejvýznamnějších památek Hustopečska, vznikla v první polovině 15. století.
Opevněný kostel sv.Jana Křtitele v Kurdějově
Hlaváček jarní na Kamenném vrchu
Koniklec luční na Kamenném vrchu
Už z dálky upoutá mohutná čtyřhranná 45 m vysoká věž. Klenba chrámové lodi má nádherné gotické žebrování. Z období gotiky je i kamenná křtitelnice z roku 1491 a kazatelna s letopočtem 1522. Severovýchodně od kostela u hradební zdi stojí gotická kaple Všech svatých, která je součástí opevnění. Celý poměrně rozsáhlý komplex doplňuje barokní budova fary, na které na první pohled upoutají sluneční hodiny.
Asi největší raritou je kurdějovské podzemí. Od zdejšího kostela totiž vedly podzemní chodby do budovy radnice a k faře. Vracíme se stejnou cestou na Kamenný vrch a po červené značce sestupujeme kolem dvou hustopečských rybníků a vracíme se zpět na hustopečské náměstí mezi stánky a davy lidí.
Na kvetoucí mandloně se přichází každoročně podívat turisté z širokého okolí.
Další tipy na výlety krajem vinic a rozhleden
Kratší nenáročný a necelých šest kilometrů dlouhý pohodový okruh ke dvěma rozhlednám byl vyznačen v okolí Zaječí.
Auto necháváme v Zaječí a po žluté značce jdeme převážně po asfaltu ke zděné rozhledně Dalibor, která stojí na vršku Kalvárie nedaleko vinařství U Kapličky. Rozhledna je vysoká 11 m a na vyhlídkovou plošinu je potřeba vylézt po železných žebřících. Rozhlednu nechali postavit v roce 2012 majitelé vinařství. Pálava, Novomlýnské nádrže nebo třeba protější Přítlucká hora s další rozhlednou je odtud jako na dlani.
Pokračujeme po žluté značce mezi vinohrady k rozhledně Maják na Přítlucké hoře. Stejně jako většina místních rozhleden byla i tato postavena v roce 2012. Z výšky 21 m se nám otevírá nádherný pohled na panorama Pálavy, Novomlýnské nádrže, Lednicko-valtický areál a blízké Rakousko. Za hezkého počasí jsou vidět i vzdálené Alpy.
Okruh končíme u monumentálního kostela sv. Jana Křtitele v Zaječí, původně postaveného v roce 1508 v pozdně gotickém slohu. Kostel později vyhořel a zachoval se pouze presbytář. V roce 1848 byl od základu přestavěn. Současná podoba je pak výsledkem rekonstrukcí z let 1912 – 1913. Celé stavbě dominuje mohutná 43 metrů vysoká věž. U kostela jsme pozdě odpoledne. Na malou chvíli se zlepší počasí a zapadající slunce zbarví průčelí orientované k západu do ruda.
Obec Zaječí z rozhledny Maják na Přítlucké hoře
Rozhledna Maják skýtá nádherný pohled na Pavlovské vrchy a Novomlýnské nádrže.
Rozhledna Maják na Přítlucké hoře u Zaječí
Krajinou vinohradů i dalších rozhleden
Ráno vstáváme do podmračené neděle. Nějak se nám nedaří. S vědomím, že to tu není obvyklé, přejíždíme do Velkých Pavlovic, kde máme naplánovaný skoro 18kilometrový okruh vedoucí zvlněnou krajinou vinohradů a polí. Vyrážíme od železniční zastávky ve velkých Pavlovicích a po zelené turistické značce přecházíme do Bořetic.
Na rozcestí Nad Zahradami děláme krátkou odbočku a po žluté značce stoupáme na rozhlednu Slunečná. Od pohledu architektonicky zajímavá dřevěná vyhlídková věž vznikla v roce 2009 jako výsledek česko-slovenského projektu přeshraniční spolupráce. Ocelové vřetenové schodiště má 75 schodů. Z výšky 15 metrů obdivujeme panorama vinařských obcí Němčiček, Bořetic, Velkých Pavlovic, Kobylí a Vrbice. V dálce pak za opravdu dobré viditelnosti bývají vidět např. Senica, Vídeň nebo i vrcholky Alp. V areálu rozhledny je vybudováno i zázemí pro odpočinek a prodejna občerstvení, která bývá otevřena o víkendech během letní turistické sezony.
Velké Pavlovice
Boží muka u rozhledny na Kraví hoře nad Bořeticemi
Rozhledna Slunečná nad Velkými Pavlovicemi
Vracíme se zpět na zelenou turistickou značku, která nás dovede do Bořetic. Hned na začátku vesnice bylo na železných podpěrách instalováno staré sportovní letadlo L-200. To bylo postaveno konstruktéry z Letu Kunovice a na obloze se tento typ objevoval od roku 1957.
V Bořeticích odbočujeme na žlutou turistickou značku, která nás dovede k rozhledně na Kraví hoře. Dřevěná rozhledna byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2006 a z její vyhlídkové plošiny ve dvanácti metrech přehlédneme okolní vinice, Novomlýnské nádrže, Pavlovské vrchy, Kyjovskou pahorkatinu a Dolnomoravský úval. Silně nám fouká a vyhlídková plošina se nepříjemně naklání.
Dlouho se nezdržujeme a po zelené turistické značce se přes Němčičky vracíme do Velkých Pavlovic, které patří k nejvýznamnějším vinařským obcím v regionu. Pavlovice jsou poprvé zmiňovány v roce 1252, v roce 1891 získaly status městyse a od roku 1967 jsou městem. Mezi významné pavlovické osobnosti patří např. vinař Josef Veverka, který vyšlechtil odrůdy vinné révy Aurelius a Pálava a bývalý lidovecký poválečný poslanec František Štambachr, který se stal objetí vykonstruovaných komunistických procesů po roce 1948 a byl odsouzen k dvaceti letům těžkého žaláře.
Celé velmi příjemné putování končíme opět u železniční zastávky ve Velkých Pavlovicích s vědomím, že jsme za krátký víkend nemohli stihnout vše zajímavé, co tato oblast nabízí. Kromě pěší turistiky jsou zde skvělé podmínky pro cyklistiku různé náročnosti. Místní vinařství nabízejí ochutnávky výtečných vín, a tak je možné spojit aktivně trávený čas s návštěvou některých z mnoha místních sklepů. Dá se tu tedy strávit nejen krátký víkend, ale třeba i delší dovolená s rodinou, k níž jsou jako stvořené Lednicko–valtický areál nebo Pavlovské vrchy. Obojí je od Hustopečí vzdáleno do 30 km. Ideální doba pro návštěvu je od jara do podzimu.
