Citlivě rekonstruované historické centrum Kutné Hory nás vtáhne do středověké atmosféry a nechá zapomenout na panelákové buňky na periferii. Důkladné značení tras nás provede po všech nejzajímavějších místech tohoto "stříbrokopeckého města".
Město s alchymistickou historií
Kutná Hora však sloužila i jako zázemí různým alchymistům. V patnáctém století zde například zakoupil dům syn krále Jiřího z Poděbrad Hynek, kníže Minsterberský, a nechal si v jeho věži zřídit alchymistickou dílnu. Dům stojící na dnešním Palackého náměstí, od té doby zvaný Minsterberský nebo Knížecí, je vyzdoben hermetickými ornamenty a pojí se k němu pověst o ukrytém pokladu.
|
Sám císař Rudolf II., ovlivněn svými alchymisty, nařídil v roce 1608 kutnohorským konšelům aby "... něco mechu, který na místech popravištních, obzvláště na lebkách lidských roste, k rukám vrchního hejtmana odeslali...". |
V 17. století se zde kopalo, ale ve sklepě byla nalezena pouze prázdná skrýš. Alchymii zde praktikovali i mincmistři.
Například Lazar Ercker, který vydal v době svého působení v Kutné Hoře Knihu o prubéřství (1574), kde bylo popsáno zkoušení rud a výrobní postupy. Kniha se dočkala v průběhu dalších 150 let sedmi německých, tří anglických a jednoho holandského vydání.
Z Vlašského dvora, kde mincmistři pobývali, dnes vyjíždí svatební kočáry a bránu hlídá socha prezidenta Masaryka s dlouhým výčtem svých četných zničení a zpětných obnovení vyrytým na podstavci.
Kvůli stříbru na nože
Jen pověst připomíná krvavé srážky vlašských zlatníků s kutnohorskými havíři: každou půlnoc se ve Vlašském dvoře sám od sebe rozezněl stříbrný zvonek na památku zavraždění Vlachů havíři a ve vichřici, která pravidelně následovala, se zjevovaly jejich přízraky pátrající po ztraceném zlatě.
Kolem kamenné vodní nádrže od Matyáše Rejska přes Kamenný dům, jeden z nejcennějších měšťanských domů z 15. století v Čechách s bohatě zdobeným průčelím, kde je v současné době muzeum, sklouzneme do další místní pověsti.
Přicházíme totiž k právě opravovanému klášteru voršilek s přízrakem bílé paní, která se v noci zjevovala, když v klášteře někdo zemřel, a procházela se po chodbách za zvuků posvátné písně. Také se říkalo, že její zjevení přináší smrt.
|
Jak vlakem do Kutné Hory: Rychlíkem z Prahy se dopravíme do stanice Kutná Hora hlavní nádraží zhruba za hodinu. Pro cestu do města však musíme přestoupit na motorový vlak, neboť je vzdáleno ještě asi 3 km. |
Chrám svaté Barbory a mýty
Unikátní dílo pozdně gotické architektury s jedinečnými malbami z 15. století, je dominantou Kutné Hory.
O nástěnných malbách v chrámu koluje také hodně pověstí, o nedalekém vrchu Kaňku, v němž byly kutnohorské doly na stříbro, však jenom jedna. O místních jámách se věřilo, že jsou obývány ďábly. Později je ze zatopených chodeb vyhnala voda a oni o půlnoci pravidelně létali kolem města. Jako památka na ně dodnes zůstala osada Čertovka.
Nejznámějším dolem ve městě byl Osel, později také zatopený. Ve městě se říkalo: "Dokud bude Osel řváti, Kutná Hora bude státi." Kutná Hora stojí a výkřiky obdivu, které se ozvěnou odrážejí od průčelí měšťanských domů, patří většinou japonským a německým turistům.
Místní měli kdysi lidový název této ozvěny. Pojmenovali jí Hejkadlo hejkalovo a vztahovala se k ní pověst o lakomci, který nechal zemřít svou zraněnou ženu ve sklepě. Z podzemí bylo slyšet nářek a později si tak zvykli prý pokřikovat i kolemjdoucí.
|
Z HISTORIE KUTNÉ HORY |
|
Původně hornická osada z druhé poloviny 13. století založená kolem stříbrných dolů na říčkou Vrchlicí při staré cestě spojující Prahu s jihovýchodními Čechami. Roku 1318 povýšena na královské město. Rozrůstá se o mincovnu Vlašský dvůr, první svatyni se špitálem, šlechtický dvůr Hrádek vklíněný do jižního opevnění města a další svatyně, mezi nimi i o děkanský kostel svatého Jakuba. Koncem 14. století upadá těžba, ačkoliv Václav IV. buduje ve Vlašském dvoře nový palác. Obnovu těžby v dolech poničených roku 1424 husity umožňuje až nová technika dosahující větších hloubek. Koncem 15. století za bojů havířů s bohatými patriciji dosahuje těžba v Kutné Hoře svého vrcholu, město se rozšiřuje, opevňuje, vzniká nová radnice, velkolepá katedrála svaté Barbory, měšťanské domy, kašny. Kutná Hora se stává druhým městem Čech, hned po Praze. Však již v polovině 16. století objevem nových zdrojů drahých kovů její význam upadá a doba pobělohorská tento úpadek postupně zvyšuje. Jedinými stavebními počiny jsou kláštery jezuitů v 17. století, voršilek ve století osmnáctém a kostel svatého Jana. Barokizace vlastního místa je druhořadá, 19. století zbavuje město mnoha středověkých památek - například gotických hradebních věží, zasahuje i Vlašský dvůr a zčásti i chrám svaté Barbory. Přesto si město zachovalo svou starobylou krásu a bylo zařazeno jako městská památková rezervace v roce 1995 na seznam UNESCO. |
 Kutná Hora - detail chrámu svaté Barbory |
 Vlašský dvůr - bývalá mincovna a časté sídlo krále Václava IV., který zde vydal Dekret kutnohorský. |
 Kamenný dům s nejlépe zachovalým a bohatě zdobeným průčelím pochází z 15: století. |
 Gotická kašna od Matyáše Rejska |
 Chrám svaté Barbory - patronky horníků, vystavěný koncem 14. století hutí Petra Parléře. |
 Skalní reliéf připomníná procházky Jaroslava Vrchlického údolím říčky, která nese i jeho jméno. |
