Krajina UNESCO
V urbanizované a přecivilizované krajině středních Čech tvoří Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko až neuvěřitelně opuštěnou a jen velmi málo narušenou přírodní oázu.
Páteří CHKO je klikatící se tok řeky Berounky, ozdobený strmými skalisky starých sopečných hornin s typickou teplomilnou vegetací. Do příkrých údolních svahů ústí zvláště z pravé strany opuštěné rokle menších potoků s neobyčejně zachovalou, v podstatě ještě původní druhovou skladbou lesních dřevin.
Rozsáhlé lesní porosty představují vedle Berounky, kterou proslavil spisovatel Ota Pavel, hlavní přírodní a krajinný fenomén Křivoklátska. Jejich na české poměry vysoký stupeň zachovalosti je do jisté míry dán i historickou funkcí, kdy sloužily českým panovníkům jako oblíbený revír pro loveckou kratochvíli a tím byly záměrně ušetřeny před kolonizací a výstavbou vesnic.
Pro své neobyčejné přírodní hodnoty bylo Křivoklátsko již v roce 1977 zařazeno mezi biosférické rezervace UNESCO – dokonce se tak stalo o rok dříve před oficiálním vyhlášením chráněné krajinné oblasti.
Přírodní most v CHKO Křivoklátsko
* VÍCE FOTEK PRO POTĚCHU OKA I DUŠE NAJDETE ZDE
Úžasný rozhled z Vraní skály
Když se řekne Křivoklátsko, většině se asi vybaví pohádkový lovecký hrad Křivoklát, podle něhož je celé území pojmenováno. Sem jezdí nejvíce turistů, zde cvakají závěrky fotoaparátů ostošest. Odtud se také vyráží na krátké pěší výlety, do blízkého okolí jezdí Pražáci k Berounce na své chaty.
Naopak zcela netradičním východiskem do Křivoklátska jsou Zdice na jižním okraji CHKO – obec, kudy každý jen prosviští buď po dálnici nebo železnici někam pryč. Ze Zdic vychází modrá turistická značka, která vás přes vesnici Knížkovice asi po 4 kilometrech přivede k opuštěnému lesnímu rozcestí s letitými cedulkami pozoruhodně vzrostlými do stromu. Že se 1,5 km odtud nachází jedno z nejlepších rozhledových míst ve středních Čechách, tuší opravdu jen málokdo.
Po žluté značce se ostřejším výstupem v krásném dubohabrovém lese brzy dostanete pod mohutnou buližníkovou skálu, na níž vede technickými pomůckami jištěná kozí stezka. Zábradlím zabezpečená skalní plošina, vystupující nad nejvyšší koruny stromů, poskytuje opravdu výjimečný, ničím nerušený kruhový rozhled. Jižní obzor uzavírá pásmo Hřebenů a Brd, na sever se rozprostírá zvlněná plošina křivoklátských lesů. Máte-li dobrý zrak, rozeznáte i siluetu hradu Točník.
Výstup na Vraní skálu lze dobře skloubit s návštěvou památného kopce Veliz nad Kublovem, kde Vršovci mučili knížete Jaromíra. Ke zpáteční cestě se nabízí stezka romantickým údolím Lučního potoka (žlutá značka), která vede do vesnice Březová poblíž hradů Žebrák a Točník.
Zakulacení Země z Vraní skály
Třináctivěžová zřícenina nad Berounkou
Na Křivoklátsku naleznete i jeden z architektonicky nejpozoruhodnějších českých hradů. Ne – nejmenuje se Křivoklát, jak asi každého logicky napadne, ale Týřov. Tyčí se hrdě nad Berounkou naproti obci Týřovice, v jedné z nejkrásnějších partií celé oblasti.
Z pohledu běžného návštěvníka patří Týřov spíše mezi méně zajímavé hrady, avšak z hlediska české hradní architektury se jedná o objekt nesmírně významný, ne-li doslova unikátní. Jeho stavitel se zřejmě jako první ve střední Evropě nechal inspirovat vojensky velmi kvalitními hradními modely z Francie, které se vyznačovaly velkým počtem věží a nazývaly se kastely.
Týřov, založený na počátku 13. století Václavem I., se skládal ze dvou částí. Horní hrad zaujímal oválný půdorys na nejvyšším místě kopce a vévodila mu okrouhlá věž (bergfrit). Kromě ní zde stál ještě menší palác a čtverhranná věž (donjon), od níž se dnes naskýtá překrásný pohled na líně tekoucí Berounku. Druhá část hradu (tzv. dolní hrad) měla obdélný půdorys a nacházely se v ní hospodářské budovy. Obdélník hradeb přitom zpevňovalo šest okrouhlých a jedna čtverhranná věž. V součtu měl tedy Týřov celkem devět věží a k tomu ještě čtyři menší věžice, což je opravdu nejen v Čechách ojedinělý a úctyhodný počet.
Zřícenina hradu Týřov
Na hrad se dostanete po žluté značce od železného mostu pod Skryjemi (cca 2 km). Chodník, na některých místech spíše kozí stezka (místy i jištěná), vede příkrým skalnatým svahem nad Berounkou a prochází kolem mnoha jedinců tisu červeného – dřeviny ve středověkých Čechách docela hojné, dnes ve volné přírodě velmi vzácné.
Skryjská jezírka na jaře mokrou nohou
Na Týřov vede pouze jedna cesta, po níž se musíte vrátit zpět. Výlet na celý den to rozhodně není, byť byste se nechali nadlouho zdržet pohledem na magickou sílu jarních vod v řece Berounce. Další jarní vody, pro změnu mnohem divočejší, můžete obdivovat nedaleko odtud v přírodní rezervaci Jezírka.
Východiskem ke Skryjským jezírkům je podobně jako v případě Týřova vesnice Skryje. Tato nevelká víska je pojmem především pro sběratele fosilií. V okolí se nachází jedny z nejlepších lokalit výskytu trilobitů, které tu v předminulém století sbíral a popisoval sám Joachim Barrande. Před bývalou školou si můžete prohlédnout jeho bustu, v sezóně bývá otevřeno i muzeum.
Tisy nad Berounkou u Týřova
Ze Skryjí od kostela vyrazíte ke Skryjským jezírkům po modré značce. Trasa vede nejdříve přes pole, pak klesá do hlubokého údolí Zbirožského potoka. Asi za tři čtvrtě hodiny jste na místě.
Jezírka, vzniklá rozlitím potoka v místě malého spádu, až tak výjimečná nejsou, avšak skalní stěna nad posledním z nich bezesporu ano. Mimořádně tvrdé horniny sopečného původu vytvořily v údolí mohutnou zeď, přes níž se musel potok po tisíciletí složitě prokousávat. Výsledkem je krátká, avšak velmi impozantní soutěska s malým vodopádem. Každopádně jedno z krajinářsky nejpozoruhodnějších míst v celé České republice!
Za zvýšených hučících jarních vod mohou nastat problémy se suchýma nohama, ve srovnání s nezapomenutelnými zážitky je to však jistě jenom podružný problém :-).
Soutěska Zbirožského potoka nad Skryjskými jezírky
|
Může se hodit JAK SE TAM DOSTAT Skryje, Týřov, Skryjská jezírka MAPY |
 Skryjská jezírka pod soutěskou |
Soutěska Zbirožského potoka nad Skryjskými jezírky |
 Průlom Zbirožského potoka nad Skryjskými jezírky |
 Rozcestník zarostlý do stromu pod Vraní skálou |
 Křivoklátské lesy z Vraní skály |
Zakulacení Země z Vraní skály |
Přírodní most v CHKO Křivoklátsko |
 Údolí na Křivoklátsku jsou často skalnatá |
Zřícenina hradu Týřov |
Tisy nad Berounkou u Týřova |
 Údolí Berounky pod Týřovem |
 Most přes Berounku pod Skryjemi |
