Klíč k nejhezčímu rozhledu v Čechách je schovaný v Lužických horách

aktualizováno 
Názorů na nejhezčí rozhled v Čechách je spousta. Pokud ale zamíříte do Lužických hor na severu Čech na vrch Klíč, budete mít jasno. Takhle pestrou mozaiku krajinných tvarů nikde jinde nespatříte, navíc dohlédnete od Jizerek a Krkonoš přes České a Saské Švýcarsko až po Krušné hory.

Rozhled z Klíče, v dálce Bezděz | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Poněkud opomíjené Lužické hory na severu Čech jsou překrásnými horami se zachovalými lesy. Výjimečný a krajinářsky velmi přitažlivý je však také jejich reliéf.

Lužické hory tvoří bývalá pískovcová plošina vyzdvižená mladotřetihorní sopečnou činností. Lávy na mnohých místech pronikly po puklinách do pískovcových vrstev a vytvořily v nich podpovrchové útvary, které dnes vlivem dlouhodobého zvětrávání a eroze vystupují nad okolní terén jako nápadné sopečné kupy. Tak vznikla nejvyšší hora Luž (793 m) a také vrch Klíč (759 m), z jehož nejvyššího bodu se otevírá úžasný rozhled.

Vrchol sužovaný požáry i jedy

Vrch Klíč leží stranou hlavního pásma Lužických hor, v jejich jižním předhůří. Absolutní výškou ho předčí mnohé vrcholy v pohoří, relativním převýšením nad okolní krajinou však Klíč dominuje. Vypíná se izolovaně do výšky 250 m nad terén a ze všech stran je nepřehlédnutelný.

Skalní stěna a kamenné pole na západním úbočí KlíčeTvoří ho majestátní znělcová sopečná kupa pravidelného kuželovitého tvaru, který zvlášť vynikne při pohledu od východu nebo západu. Od jihu a severu je profil Klíče více zaoblený.

Efektní podívanou vytváří mohutná skalní stěna na jihozápadním úbočí, pod níž se rozkládá obrovské suťové pole. Skalní stěna dosahuje délky až 300 m a místy má výšku 60 m.

Severní svah Klíče postižený roku 1992 lesním požáremV současné době je vrchol Klíče holý, ovšem ne vždy tomu tak bylo. Lesní porosty, kdysi dosahující až k nejvyššímu bodu, často sužovaly požáry a jiné katastrofy. Poprvé zdejší les shořel v polovině 19. století, naposledy 26. dubna 1992, kdy oheň zasáhl hlavně severní a severozápadní stranu vrcholu.

Mezitím, v 80. letech 20. století, odešly vlivem jedovatých severočeských exhalací všechny smrky. Dnes není na severním svahu po smrkovém lese ani památky, roste tu jen tráva s ojedinělými jeřáby a břízami.

Celý kopec trpí kvůli sopečnému skalnímu podloží suchem, na jižním svahu roste teplomilná doubrava, kterou ochraňuje přírodní rezervace. Skály hostí vzácné květy a hnízdí tu i ohrožení dravci.

Klíč od východu ze Svoru

Klíč od východu ze Svoru

Nejkrásnější rozhled v Čechách

Na Klíč vede červená turistická značka ze dvou stran - od jihu z Nového Boru (5 km) a od východu ze Svoru (2,5 km). Chodník protíná severní úbočí, na samotný vrchol vede významová odbočka v několika serpentinách. Výstup je poměrně náročný, což je dáno velmi exponovaným svahem, avšak pohodlný. Ze Svoru musíte počítat minimálně 45 až 60 minut, z Nového Boru zhruba hodinu a půl.

Posezení na vrcholu Klíče s vyhlídkou na RalskoVýhled z protáhlého vrcholového skaliska je dokonale kruhový a vůbec nic mu nebrání. Okolní stromy mají výšku přesně takovou, že nezaclánějí a přitom tvoří překrásné popředí dalekým výhledům. Rozhlédnete-li se do všech stran, uvidíte pestrou mozaiku krajinných tvarů, které v takové koncentraci a pravidelném rozložení snad nikde jinde nespatříte.

Převládají zejména výrazné kuželovité kopce sopečného původu: na jihovýchodě Ralsko, Tlustec, Bezděz; na jihozápadě Vlhošť a Říp; na severozápadě až severovýchodě pásmo Lužických hor se Studencem, Jedlovou, Luží i Hvozdem. V mlžných dálkách rozeznáte placku Jizerských hor, vedle nich Krkonoše a špičku Ještědu, dále pak Kozákov, Milešovku a hradbu Krušných hor.

Exotickou podívanou skýtá pohled k západu na stolové vrchy a plošiny v Českém i Saském Švýcarsku - Děčínský Sněžník, Grosser Zschirnstein, Zirkelstein a další. A to vše oblečené do převažující zelené barvy rozlehlých lesů. No prostě paráda!

Jizerské hory, Krkonoše a Ještěd, v popředí Svor a Cvikov

Rozhled z Klíče: Jizerské hory, Krkonoše a Ještěd, v popředí Svor a Cvikov

Kde se vzal Klíč?

rezervace Klíč

Přírodní rezervace Klíč byla vyhlášena roku 1967 na ploše 9 ha. Předmětem ochrany je především teplomilná doubrava na jižním svahu pod vrcholem, která patří k nejvýše položeným v Čechách. Na skalní stěně rostou vzácné druhy rostlin, například hvězdnice alpská, kapradinka skalní a česnek pažitka horský. Zoologický průzkum odhalil 50 druhů obratlovců, v sutích byly nalezeny horské druhy brouků. Z důvodu ochrany přírody platí zákaz horolezectví.

Název hory evokuje představu klíče, kterým se odemykají nebo zamykají dveře. To je ovšem omyl. Původ slova souvisí údajně s praslovanským výrazem "ključ", což bývalo označení pro pramen vody. Německý "Kleis" se poprvé objevuje na mapách v roce 1720, český "Klíč" až v turistickém průvodci roku 1928.

Vydatné prameny se na západním úpatí Klíče skutečně vyskytují a v minulosti byly podchyceny pro novoborský vodovod. Půjdete-li cestou z Nového Boru, minete několikrát budovy starých vodojemů a narazíte také na dvě studánky, nabízející příjemné osvěžení. Druhá z nich - zvaná Kamzičí - vyvěrá při úpatí mohutného suťového pole pokrývajícího západní svah Klíče.

Rozhodně se vyplatí popojít pár desítek metrů na okraj lesa a podívat se na monumentální kamenný útvar zblízka. Při troše štěstí spatříte i kamzíky, kteří byli do Lužických hor uměle vysazeni na počátku 20. století. Jejich oblíbeným životním prostorem je právě vrch Klíč. Sutě a kamenná pole tvoří zároveň příhodné podmínky pro život brouků a pavouků.

Krajina Českosaského Švýcarska

Krajina Českosaského Švýcarska

Na vrcholu Klíče se v průběhu let také vystřídaly zajímavé stavby. Podle pověstí zde stával hrad, jeho existenci se ovšem nepodařilo doposud potvrdit. Od poloviny 19. století tu však dočasně fungovalo několik dřevěných chatek nabízejících turistům úkryt a někdy i občerstvení.

Po vybudování serpentinové stezky, která slouží mimochodem dodnes, roku 1893 se tu dokonce dva roky čepovalo pivo. Poslední chatka z roku 1910 byla z nařízení vojenských orgánů roku 1938 zlikvidována. Plány na výstavbu dalších staveb se od té doby již nerealizovaly.

Vrchol Klíče si tedy můžete vychutnat v jeho ryzí a civilizací jen málo dotčené podobě - k posezení slouží pouze šedá znělcová skála.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Autem přes Českou Lípu do Nového Boru, popřípadě dále do Svoru směrem na Rumburk. Auto zaparkujete v jednom z východisek (Svor, Nový Bor) a dojdete do druhého, což je výlet i s posezením na vrcholu na 3 až 4 hodiny. Zpáteční cestu je vhodné realizovat vlakem (jezdí poměrně často).
Příjezd vlakem je rovněž reálný: Svor i Nový Bor leží na stejné trati Bakov nad Jizerou – Jedlová, kde jezdí co dvě hodiny spěšné vlaky z Kolína (resp. Mladé Boleslavi nebo České Lípy) do Rumburku.

Mapy
KČT 1:50 000 č. 14 – Lužické hory
KČT 1:50 000 č. 12-13 – Českosaské Švýcarsko, Děčínsko a Šluknovsko

Výstup na Klíč
Svor – Klíč, červená značka, 2,5 km, 45–60 min
Nový Bor – Klíč, červená značka, 5 km, 1,5–2 h

Zajímavosti v okolí
Milštejn (6 km) – zřícenina hradu na rozeklané pískovcové skále. Těžil se tu pískovec, z něhož se dříve vyráběly žernovy – mlýnské kameny.
Panská skála (7 km) – známá geologická lokalita u Kamnického Šenova s obdivuhodně vyvinutou sloupcovou odlučností čediče (kamenné varhany).
Kytlice (4 km) – rekreační obec proslulá víkendovými chalupami známých českých herců.

Zdroj: Mapy © PLANstudio

Autoři:

Nejčtenější

Hitlerovo Orlí hnízdo i nejčistší jezero v Evropě najdete v Berchtesgadenu

Zrcadlící hladina jezera Obersee

Orlí hnízdo - proslulou Hitlerova pevnost Kehlsteinhaus, termální prameny a solné doly. Jedno z nejhlubších a...

Skleník v chrámu Notre-Dame. Odvážný architektonický návrh budí vášně

Katedrála Notre-Dame by mohla mít zahradu pod skleněnou střechou

Architekt Vincent Callebaut má odvážnou vizi rekonstrukce Notre-Dame. Z poničené střechy gotické katedrály chce udělat...

Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Ilustrační snímek

Místo pro vysněnou dovolenou je vybrané, termín dohodnutý, letenky koupené. Zbývá jediné: sbalit si kufr. Co do něj,...

Sto kilometrů pěšky osamoceným Slovenskem vás donutí rozjímat

Přechod z Dukelského průsmyku do nejvýchodnějšího bodu Slovenska. Budete tu...

Přechod mezi Dukelským průsmykem a horou Kremenec, nejvýchodnějším bodem Slovenska, je dlouhý téměř přesně sto...

Prázdné a nenápadné pláže ve Španělsku. Tady jste možná ještě nebyli

Playa de la Bolonia, v pozadí je vidět písečná duna.

Ačkoli se Španělsko řadí mezi nejnavštěvovanější země světa, stále se na jeho pobřeží najdou místa, kde se nebudete...

Další z rubriky

Sto kilometrů pěšky osamoceným Slovenskem vás donutí rozjímat

Přechod z Dukelského průsmyku do nejvýchodnějšího bodu Slovenska. Budete tu...

Přechod mezi Dukelským průsmykem a horou Kremenec, nejvýchodnějším bodem Slovenska, je dlouhý téměř přesně sto...

Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti...

Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z...

Najdete na iDNES.cz