Klepý: kopec, ze kterého teče voda do tří moří

Míst, odkud má dešťová kapka šanci dostat se do tří moří, není v Evropě mnoho. Jedno z nich se nachází i u nás v oblasti Králického Sněžníku. Kde přesně?

Klikněte na mapku

Střecha Evropy

Naše třetí nejvyšší pohoří Králický Sněžník lze oprávněně nazývat střechou Evropy. Nachází se v něm totiž místo, kde se stýká rozvodí tří moří – Černého, Baltského a Severního.

Kupodivu se tenhle geograficky významný a zároveň kuriózní bod nenachází na nejvyšším vrcholu nad pramenem Moravy, ale na mnohem nižším, okrajovém kopci, který nese v mapách název Klepý (1144 m). Mezi turisty se mu však říká Klepáč a aby bylo názvů ještě víc, Poláci jej pojmenovali Trojmorski wierch.

Zatím beze značek

Vrch Klepáč tvoří zakončení asi 8 km dlouhého zalesněného pohraničního hřebene vybíhajícího z vrcholu Králického Sněžníku směrem na jihozápad. Při pohledu z jihu má Klepáč tvar špičaté pyramidy, od východu i západu je však jeho vrcholové temeno protáhlé a rovné.

K přírodním zajímavostem Klepáče patří vedle "trojrozvodní“ kóty také rozsáhlá balvanová pole a kamenné proudy, vystupující na několika místech ze souvislého lesního porostu. Z balvanových polí se otevírají omezené, avšak neobvyklé pohledy na okolní majestátní horskou krajinu.

Kamenné pole na vrcholu Klepáče
Foto: Jan Vítek

Další kuriozitou Klepáče je skutečnost, že na jeho vrchol nevede z české strany žádná značená turistická trasa, přestože by si to svým celoevropským významem určitě zasloužil. Pokud chcete evropské trojrozvodí pokořit, musíte vzít zavděk zelenou polskou turistickou značkou anebo neznačenými lesními chodníčky.

Kudy nahoru

Neznačené cestičky vás dovedou na vrchol Klepého od červené turistické značky, která prochází po východním úbočí hory a směřuje z Prostřední Lipky na Králický Sněžník.

Orientačně je to však poněkud náročné, takže jistější způsob, jak trefit na vrchol, je putovat k hraničnímu přechodu pro turisty Horní Morava – Jodlów (vede sem lesní asfaltka) a odtud pokračovat podél hraničních patníků a zároveň po polské zelené značce něco málo přes 1 km vzhůru severním směrem až k nejvyššímu bodu.

Podzimní mlhy pod Klepáčem (1144 m)

Zajímavější, avšak mnohem delší přístup nabízí celodenní túra spojená s výstupem na Králický Sněžník, na který se vyráží zpravidla z Dolní Moravy po žluté značce údolím řeky Moravy.

Z vrcholu Sněžníku je pak třeba sejít na polskou stranu k chatě pod Sněžníkem a od ní pokračovat po zeleně značené hřebenové trase na Malý Sněžník (1338 m) a Puchacz (1175 m). Poměrně pohodlný chodník bez větších výškových rozdílů vede zčásti polským územím, zčásti po hranici, některé vyvýšeniny se traverzují. Od chaty je Trojmórski wierch vzdálen 8 km a celý úsek se dá ujít za 2 až 3 hodiny.

Zelená značka pokračuje z Trojmorského wierchu dál polským územím až do města Miedzylesie, avšak pro českého turistu je v podstatě nepoužitelná, jelikož z míst, kudy prochází, není prakticky žádné spojení do České republiky. Proto je  nejvhodnější sejít bez značek dolů do Horní Moravy a pokračováním do Dolní Moravy uzavřít celodenní okružní trasu v délce cca 24 km.

Vrcholový prales v oblasti Králického Sněžníku

Kde se vzal Klepáč?

Zatímco polský název Trojmorski wierch jasně prozrazuje nejvýznamnější charakteristiku hory, česká jména Klepý, Klepáč, Klapáč či Klepík na první pohled nic kloudného neříkají. Pro rozluštění slovní hříčky je třeba vzpomenout dávné německé označení Klapperstein neboli klapající kámen. Důvodem tohoto pojmenování jsou rulové skály na vrcholu, které se rozpadají na již zmiňovaná rozsáhlá kamenná pole.

K nejintenzivnějšímu rozpadu dochází vždy na přelomu zimy a jara, což bývá doprovázeno praskáním a klepáním kamenů o sebe. Zvuky podobného typu způsobují i neustále se pozvolna pohybující kamenné proudy na příkrých svazích hory.

Lovecká chata v oblasti Králického Sněžníku

Může se hodit

Klepáč a Králický Sněžník za jeden den
Velká Morava, parkoviště – Tvarožné díry, rozc., 5 km (žlutá) – Ve stržích, 7 km (žlutá) – chata Horské služby, 9 km (žlutá) – pramen Moravy, 10 km (červená) – Králický Sněžník, 10,5 km (červená) – chata pod Sněžníkem, 12 km (zelená) – Malý Sněžník, 15 km (zelená) – Klepáč (Trojmorski wierch), 20 km (zelená) – Horní Morava, 22,5 km (neznačeno) – Velká Morava, parkoviště, 24 km (po silnici).

Jak se tam dostat
Autem:
1) Praha – Hradec Králové – Žamberk – Králíky – v Červeném Potoku odbočit vlevo směr Horní, Dolní nebo Velká Morava.
2) Brno – Svitavy – Lanškroun – Králíky – v Červeném Potoku odbočit vlevo směr Horní, Dolní nebo Velká Morava.
3) Olomouc – Šumperk – Hanušovice – v Červeném Potoku odbočit vpravo směr Horní, Dolní nebo Velká Morava.
4) Ostrava – Opava – Bruntál - Šumperk – Hanušovice – v Červeném Potoku odbočit vpravo směr Horní, Dolní nebo Velká Morava.
Veřejnou dopravou:
Vlakem přes Ústí nad Orlicí a Letohrad nebo z opačné strany přes Hanušovice do Králík, odtud autobusem na Velkou Moravu. Z větších měst (Praha, Brno, Hradec Králové) lze do Králík dojet i autobusem.

Mapy
1 : 50 000 KČT č. 53 – Králický Sněžník
1 : 50 000 SHOCart č. 58 – Jeseníky, Praděd, Králický Sněžník

Odkud teče voda do tří moří

Střecha Evropy Klepý

Východní svahy Klepého odvodňují krátké, strmé a nepříliš vydatné potůčky, které se vlévají do Moravy. Jejich vody putují do Dunaje a pak do Černého moře.

Protilehlé západní svahy jsou pramennou oblastí řeky Kladské Nisy, jež se vlévá do Odry. Voda ze západních (polských) svahů končí na opačné straně Evropy v Baltském moři.

Nejmenším dílem je na Klepém zastoupeno úmoří Severního moře, které vytváří paradoxně na jižním svahu úzký územní klín, zužující se směrem k vrcholu. Vodu spadlou na tohle území (náležející Česku), sbírá Lipkovský potok, který dále své vody odevzdává Tiché Orlici a Labi.

Text a foto: MARTIN JANOŠKA