Projekt vymyslel výtvarník a řezbář Jaroslav Stejný, kdysi správce na hradě Jezeří.
K Pekelným sklepům, podzemí, které se táhne pod úštěckými domy, směřují již od hlavní silnice ukazatele. Zastaví vás před věží, v níž se nachází Muzeum čertů, unikátní expozice ve střední Evropě. Od svého otevření již atrakce nalákala do Úštěku tisíce návštěvníků.
Český čert může být trouba, ale nikdy ho nenapálíš
Představení začíná vyprávěním před věží a je hutné a poučné. "Vše začalo, když se Lucifer, největší z andělů, nepohodl s Bohem a vzbouřil se proti němu. Byl sražen z nebes na zem. Při pádu si pochroumal koleno a začal kulhat, což se později spojovalo s takzvanou koňskou nohou a přispělo k šíření pověstí, že ďábel má místo jednoho chodidla kopyto. V podzemí si pak Lucifer vytvořil novou říši, Peklo," líčí pekelník Stejný zaujatým posluchačům tak barvitě, že mnozí poslouchají s pootevřenou pusou.
Může se hoditÚštěk leží na silnici č. 15 mezi Litoměřicemi a Českou Lípou. Kromě Čertího muzea jsou zde známé "ptačí domky", synagoga či fotomuzeum. Nedaleko stojí zřícenina hradu Hrádek neboli Helfenburk, v nedalekém Ostrém je poutní místo s kostelem. |
Pak následuje strhující vyprávění o čertech. "Český čert je hráčem tělem a duší. Miluje sázky, je ochoten vsadit se kdykoli a o cokoli. V sázkách je čestný, hravý, škodolibý, a někdy trochu hloupý. Lze ho napálit, ale nikdy ho nelze obelhat či oklamat. Jeho základní povinností je trestání zla, je neúnavný a nepodplatitelný," vypráví Stejný a zdůrazňuje, že peklo není říší zla, ale že český čert v pekle zlo trestá.
Dobrý večer, Lucifere!
Poté vstupujeme s velkým očekáváním do sklepení. Pekelné divadlo začíná. Jaroslav Stejný v masce čerta rozjíždí svou show. Zprvu mírně, skoro andělsky, pak přidává a všichni se bavíme. Běda, kdo oponuje nebo se snaží vyvolat protičertovské nálady. Čertovská "výpraskačka" nespí. Zasviští v temnotě a najde hříšníka.
Rodiče se bojí víc než rozpustile ječící děti. Čert průvodce je zrovna tak lidský jako mužské publikum, pokukuje po hrudích přítomných dam a mlsně se olizuje. A to nás čeká sestup do spoře osvětleného podzemí. Čert nás před ním poučuje. "Jako všude, i v pekle se zdraví, takže teď všichni sborově vyslovíte Dobrý večer, Lucifere!" Po zamumlání následuje švihnutí výpraskačky vzduchem.
"Tohle je pozdrav? Ještě jednou a s úklonou, pánu pekla se každý pokorně pokloní," expeduje nás dolů. Postava rozvalená na pekelném trůně vypadá jako vycpaná figurína. Sestupujeme k ní, najednou se vztyčuje a zaječí: "A zdravit bude kdo, chásko pozemská? Že si vás tu nechám?"
Ženy opět piští, přepištěly i děti. Zdravíme jako na přehlídce, klaníme se jak bojaři Ivanu Hroznému.
Podzemní divadlo pokračuje. To ale musíte vidět na vlastní oči – vážení hříchů, zavírání hříšníků do klece, výslechy nevěrnic. Z pekla jsme ale nakonec odešli všichni, nikdo mu nepropadl.
S pánem Čertem!
Druhou částí čertovské trasy je Pikartská věž. Můžete si tu prohlédnout řadu poutavých exponátů, značnou část jich Jaroslav Stejný s kamarády výtvarníky vyřezal. Některé jsou ale dovezené až z Mexika nebo Indonésie. Je to 'počertech' krásná podívaná, úžasný je třeba pohyblivý peklém. Pekelníci z něj jakoby do Úštěka přilétli z Fimfára.
Zlobidla v kleci
Pohyblivý Peklém v Muzeu čertů v Úštěku
I bez zvonce je putování peklem u konce. Strávíte božsky pekelné chvíle zábavy, Stejný je fantastický vypravěč i imitátor.
A protože i peklo prochází žaludkem, kde je po dobré krmi jako v ráji, stavte se ve vedlejší Pekelně. Až budete odcházet, hluboce se ukloňte a zřetelně vyslovte ten jediný, místně správný pozdrav S pánem Čertem!
