Vsetínské vrchy začínají v sedle Bumbálka, jejich severní a jižní ohraničení tvoří údolí Vsetínské a Rožnovské Bečvy. Turisty lákají dlouhou, málo členitou a krajinářsky velmi pestrou hřebenovkou o délce téměř 50 kilometrů. Spolu s Moravskoslezskými Beskydami a Javorníky patří území Vsetínských vrchů do CHKO Beskydy.
Na střeše moravských Karpat
Sedlo Bumbálka (860 m) leží v uzlu horských hřbetů, který je pozoruhodný tím, že tu nedaleko od sebe pramení čtyři významné řeky – Ostravice, Kysuca, Vsetínská a Rožnovská Bečva. K pramenu Vsetínské Bečvy si můžete odskočit značenou odbočkou hned po překonání prvního vrchu Trojačka (938 m). Malý přístřešek nad ještě menším pramínkem označuje začátek řeky, která umí být po velkých deštích pěkně divoká.
Lákavější cíl ovšem představuje rozhledna na dalším kopci Čarták (952 m), která svou polohou v samém středu výše zmíněného uzlu hor nabízí velmi zajímavý kruhový rozhled na všechny hory v okolí. Za dobré viditelnosti odtud spatříte i Malou Fatru. Rozhledna z roku 1998 je vlastně vysílačem mobilního operátora, který dostal od CHKO Beskydy povolení k výstavbě za podmínky, že věž získá dřevěný plášť a budou ji moci využívat také turisté.
Pramen Vsetínské Bečvy
Rozhledna Čarták nad sedlem Bumbálka
Geografický střed Československa
Příjemný začátek hřebenovky Vsetínských vrchů pokračuje sestupem k chatě Třeštík – první možnosti občerstvení a načerpání nových sil. Hned poté následuje výšlap na Vysokou (1 024 m), nejvyšší vrchol Vsetínských vrchů. Výstup v délce 2 kilometry si lze zpestřit odbočkou k prameni Rožnovské Bečvy. Vrchol Vysoké sloužil od 80. let 20. století, kdy se tu vykácel les, jako výborné vyhlídkové místo. V posledních letech však značně povyrostly vysázené smrky, takže výhledy jsou stále omezenější.
Červená magistrála vede z Vysoké směrem na západ pohodlným terénem lesem a loukami. Idylickým místem pro zastavení jsou Benešky s výhledem na pásmo Javorníků a pramenem vody. V letech 1918–38, kdy k nám patřila Podkarpatská Rus, se tady nacházel geografický střed Československa. V létě se na Beneškách pasou koně, krávy a ovce a snad nikde jinde u nás není z okolní krajiny tak silně cítit, že je přírodní i kulturní součástí Karpat.
Někdejší geografický střed ČSR na Beneškách
Další zastávku musíte udělat na Soláni, jehož malebné okolí inspirovalo k tvorbě a setkávání mnoho umělců. Kopec valašských malířů je živým rekreačním letoviskem s několika hotely a chatami. Pokud ale chcete zažít pravý genius loci místa, pak se vydejte do Valašského ateliéru U Hofmanů, stojícího kousek od Horského hotelu Soláň. Můžete si tady prohlédnout a zakoupit umělecké výrobky a dokonce i pronajmout pokoj.
Poněkud přízemnějším záchytným bodem bývá na Soláni obvykle hospoda Čarták s nabídkou osvěžujících a posilňujících krajových specialit jako jsou kyselica, slivovice, klobásy a frgály.
Chata na Soláni
Oblíbený Vsacký Cáb
Na vrcholu Vsacké Tanečnice (912 m), vzdálené čtyři kilometry od Soláně, se hřebenovka Vsetínských vrchů dělí do dvou větví. Hlavní pokračuje na Vsacký Cáb (842 m) s turistickou chatou, vedlejší modře značený hřeben odbočuje vpravo a používá se k sestupu do Valašské Bystřice, Hutiska nebo Rožnova. Všechno jsou to krajinářsky mimořádně hezké trasy typicky valašským terénem.
Naproti tomu červená trasa hlavním hřebenem vede převážně nepříliš záživným lesem smrkových monokultur. Louky, které tu v minulosti zpestřovaly krajinu, už bohužel většinou zarostly. O to víc se však můžete těšit na horskou chatu Vsacký Cáb z roku 1928, která je oblíbeným výletním místem obyvatel Vsetína i rekreantů od přehrady Bystřička. Po poslední generální rekonstrukci tu sice není zrovna nejlevněji, interiér, obsluha a jídla však nemají chybu.
Pohled na Rožnov pod Radhoštěm z úbočí Vrchhůry (692 m) nad Velkou Lhotou
Pískovcový útvar Medůvka
Na Cábu hřebenovka Vsetínských vrchů končí a větví se do vějíře hřbítků, po nichž vedou jednotlivé sestupové trasy do údolí. Do Vsetína se obvykle chodí po horské silničce přes sedlo Dušná s další hospůdkou. Zde si lze pak v klidu vybírat červenou nebo modrou variantu sestupu a v případě, že dojdou síly, jede autobus.
Málo používaná, avšak překrásná je žlutě značená trasa z Cábu do Vsetína kolem obydlených samot U Karolů a U Maršálů. K přehradě Bystřička vede nejhezčí cesta po žluté přes Santov. Dá se však jít také přes Dušnou kolem vrchu Klenov (678 m), v jehož masivu se ukrývá mnoho neobvyklých skalních útvarů. Odbočka paralelně vedené naučné stezky vás dovede například k pověstmi opředené Svantovítově skále.
Přehrada Bystřička
Kolem Medůvky do Velké Lhoty
Zajímavou partii Vsetínských vrchů představuje také paralelní hřeben vystupující nad údolím Rožnovské Bečvy mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem. Ideálním nástupním místem je modrá značka z vlakové zastávky v Brňově, odkud lze dojít mírně zvlněným, většinou odlesněným terénem plným dalekých výhledů až do Rožnova pod Radhoštěm.
První zajímavost obstarává po čtyřech kilometrech skalisko se sladce znějícím názvem Medůvka, k němuž vede krátká značená odbočka. Pojmenování daly 10 metrů vysoké a 40 metrů dlouhé pískovcové hradbě drobné prohlubně, odborně voštiny, které lidem připomínaly medové plástve.
Mírným stoupáním přijdete od Medůvky do Malé Lhoty, rozprostírající se vysoko pod horou Vrchhůra (691 m). Ta je nejvyšší na této hřebenovce a otevřený terén v jejím okolí nabízí výhledy na všechny strany. Vrchhůru s ocelovou věží mobilního operátora je nutné obejít po silnici, za což vás odmění další skvělý výhled na pásmo Veřovických vrchů, Moravskou bránu a Nízký Jeseník.
Krajina v okolí Bystřičky
Přehrada Bystřička
Další horská vesnice Velká Lhota je známá evangelickým dřevěným kostelem z roku 1782, v němž působil jako kněz Jan Karafiát, autor nesmrtelných Broučků. Interiér kostela se zachoval v původní podobě a bývá přístupný v době bohoslužeb.
Může se hoditJAK SE TAM DOSTAT HLAVNÍ HŘEBENOVKA VSETÍNSKÝCH VRCHŮ DALŠÍ HŘEBENOVÉ TRASY 2) Vsetín – Dušná (červená), 8 km – Klenov (modrá), 11,5 km – Bystřička (modrá), 13 km – Velká Lhota (modrá), 15 km – Rožnov (modrá), 26 km. VSETÍNSKÉ VRCHY NA KOLE MAPY |
