Ketkovický hrad s úchvatnými výhledy
Nejznámějším a nejvíce navštěvovaným hradem nad řekou Oslavou je paradoxně ten, ze kterého se toho zachovalo asi nejméně. Největší zásluhu na jeho turistické přitažlivosti má především příroda v bezprostředním okolí, kterou tvoří rozeklaný skalní hřeben sevřený mezi kaňonovitá údolí řek Oslavy a Chvojnice. Ketkovický hrad, zvaný lidově Ketkovák, je nejsnadněji dostupný po turistických značkách z vesnic Senorady nebo Ketkovice.
Historie Ketkováku byla tak jako v případě dalších tří hradních sousedů poměrně krátká. Založení se datuje někam do první poloviny 14. století, přičemž o sto let později se již uvádějí jenom trosky. Roku 1442 totiž hrad dobyla a záměrně pobořila vojska moravských stavů, neboť za jeho hradbami se ukrývali lapkové z Rakouska.
Ruiny upadly postupem času v zapomnění, a když je novodobě objevili trampové a turisté, nebylo známo ani jejich původní jméno. Podle nejbližší vesnice Ketkovice se pro zříceninu vžilo označení Ketkovák a teprve mnohem později historikové přišli na to, že se vlastně jedná o hrad uváděný v historických dokumentech jako Levnov.
Ketkovický hrad z údolí Oslavy
Někdejší podobu hradu můžeme spíš jen tušit. Na návrší za příkopem stával velký palác s nádvořím, pod ním pak ještě jedno nádvoří s bránou. Z něj se zachovala ohradní zeď se třemi mohutnými opěrnými pilíři, které tvořily statické zajištění v příkrém skalnatém svahu. To je vlastně jediný viditelný pozůstatek, ovšem pouze z protilehlého svahu nebo ze dna údolí. Ze samotného hradního areálu tato jediná zeď vidět není.
Absenci romantických zřícenin bohatě vynahradí úchvatné pohledy ze skalisek do hlubin oslavského údolí. Vidět je rovněž vrch Kraví hora s další, v pořadí druhou hradní zříceninou.
Zrádnou cestou na Kraví horu
Nápadný vršek Kraví hory (379 m) je vzdušnou čarou vzdálený sice jenom kilometr, přesun po červených turistických značkách však zabere dobrou hodinu. Cesta vede velkou oklikou a obloukem sestupuje do údolí Oslavy ke Ketkovickému mlýnu a chatové osadě pod Levnovem. Tady pak následuje krátký, zato hodně náročný úsek k Senoradskému mlýnu: úzká pěšina ve skalním srázu vede vysoko nad řekou, fixní lana či řetězy tu chybí a případné sklouznutí by bylo dozajista poslední. Za mokra, sněhu a ledu obzvláště nebezpečné! Obejít je možné tento úsek po žluté značce anebo ještě lépe neznačenou cestou po hřebeni mezi skálami přímo z Levnova (v tomto případě jde o zkratku cca 2 km!).
Z lávky u Senoradského mlýna při soutoku Oslavy a Chvojnice je už v plné kráse vidět Kraví hora, zdvihající se strmým svahem přímo z řeky. Z hradu se zachovalo podstatně víc zdiva než v případě nedalekého souseda. Nejmarkantnějším pozůstatkem je až 6 m vysoké torzo válcové věže na vrcholové plošině, obehnané mohutným příkopem. Zaoblený zbytek obvodové zdi na konci ostrohu slouží jako vyhlídka do údolí a na Senoradský mlýn.
Kraví hora měla podobně krátké trvání jako Levnov a zanikla zřejmě i stejným způsobem. Známý fabulátor českých dějin, kronikář Václav Hájek z Libočan, ovšem vylíčil tento hrad v podstatně jiném světle: podle něj se jednalo o velkomoravskou pevnost, na níž se po porážce s Maďary uchýlili přeživší velmoži...
Vyhlídková terasa na Kraví hoře
Slavný vojevůdce z Lamberka
V pořadí třetí hrad Lamberk je vzdálený asi 8 km krásného pochodu z Kraví hory kolem romantické řeky Oslavy, ukryté v lesích a lemované rekreačními chatami. K zajímavému objektu po cestě patří například hájovna Sedlačka, částečně přestavěná do podoby hradního sídla. Zběsilý štěkot smečky psů za zdmi objektu však nutí člověka spíše přidat do kroku než se pokoušet o prohlídku neobvyklého stavení.
Za pozornost stojí také brod pod Vlčím kopcem, který asi překvapí každého, kdo nezná zdejší terén a chtěl by přejít po modré turistické značce na protilehlý břeh řeky. Z turistické mapy totiž žádné brodění nevyplývá.
Na Lamberk vede odbočka z červené trasy. Zatímco zbytky zdiva jsou velice skromné, terén je úžasný. Hrad zaujímá protáhlý prostor úzké šíje, kterou ze tří stran obtéká hučící řeka. Závratně vysoká skaliska padají z jedné strany doslova kolmo do řeky, čehož stavitelé pravděpodobně využili na zásobování vodou.
Při někdejší vstupní bráně vítá návštěvníka malý památník připomínající významnou historickou osobnost, která Lamberk proslavila i za hranicemi naší domoviny. Rytíř Jan Sokol z Lamberka byl významným nájemným vojevůdcem evropského formátu, patřil k družině krála Václava IV. a bojoval například v bitvě u Grünwaldu roku 1410. Ani se nechce věřit, že dnes zcela bezvýznamný a téměř neviditelný Lamberk byl před 600 lety základnou vojenských rot slavného evropského válečníka.
Kaňon Oslavy pod Lamberkem
Hájovna Sedlačka
Hrad se třemi kříži, kam se dostanete přebroděním řeky
Hned naproti Lamberku se na protějším břehu řeky nachází naše poslední, v pořadí čtvrtá zřícenina. Sedlecký hrad (též Nový hrad), z něhož se zachovalo taky jen pár zdí, vznikl jako opěrný bod třebíčského kláštera proti šlechtické rozpínavosti na Lamberku. Jeho trvání bylo krátké a bezvýznamné natolik, že ho nestačily zachytit ani historické dokumenty. Zprávy z 16. století už jenom konstatují, že hrad je pustý.
Naopak se však zachovala stále živá legenda z doby posledního majitele. Ten před odjezdem ukryl svou ženu a dvě dcery na neznámé místo. Když se vrátil, našel je všechny mrtvé. Jako připomínka této události prý pak stávaly na Sedleckém hradě tři kříže, ty dnešní pocházejí z roku 2003.
Letní brodění Oslavy
Tři kříže na Sedleckém hradě
A jak se Sedlecký hrad, vzdálený asi 300 m od Lamberku, dostat? V létě je to jednoduché: sejít k řece, přebrodit ji a vydrápat se na protilehlý hradní ostroh, což je otázka asi dvaceti minut. Druhou možností je vrátit se k nejbližšímu silničnímu mostu vzdálenému asi 5,5 km a po protějším břehu přejít zpět sedm kilometrů. Mnoho nadšenců pro tuto minimálně tříhodinovou zacházku se asi nenajde, takže nezbude než řeku přebrodit nebo návštěvu čtvrtého hradu odložit někdy na příště. Při nelehkém rozhodování mějte každopádně na paměti, že do překrásného údolí Oslavy se dá jezdit opakovaně a vždy nezapomenutelně.
Může se hoditJak se tam dostat
Itinerář trasy:
Mapy 1 : 50 000 KČT č. 83 – Okolí Brna, Ivančicko |
Zobrazit místo Za divokou přírodou do kaňonu Oslavy na větší mapě
