 2. kolo soutěžePraděd poznalo téměř 60% čtenářů, nejčastější chybou byl Králický Sněžník |
Jeseníky, po Krkonoších druhé nejvyšší pohoří České republiky, najdeme v nejsevernějším cípu Moravy, při hranicích s Polskem. Majestátný Praděd, přibližující se svou výškou na dosah nejvyšším vrcholům Krkonoš, dominuje horské hradbě Hrubého Jeseníku.
Díky drsným přírodním podmínkám nebyl tento kraj nikdy hustě osídlen, a proto tu najdeme ideální útočiště pro oddech daleko od civilizace. Síť turistických tras a cyklostezek nabízí optimální podmínky pro pěší turistiku, cyklistiku i zimní sporty.
* Výhled z Pradědu na hlavní hřeben směrem na východ, uprostřed pod horizontem Petrovy kameny, nad nimi Vysoká hole, vlevo od Petrových kamenů střecha hotelu Figura, vpravo hřebenovka končí výrazným vrcholem Břidličné, v pozadí masiv Kamenného vrchu
Autor: Aleš Matějíček/www.fotobanka.cz
Pamatujete si nezapamatovatelná data?
Praděd získal své jméno podle pověsti po dobrém horském starci s dlouhým vousem až v r. 1848. Již ve 14. století býval nazýván Sněžnou horou či Sněžníkem, později Klínovcovou horou a v 19. století se již začalo objevovat německé pojmenování Altvater či Vaterberg.
Praděd je čtvrtá nejvyšší hora České republiky a na jeho vrcholu stojí 162 metrů vysoký televizní vysílač, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem u nás.
Přesnou výšku nejvyššího bodu Moravy a české části Slezska vám zpaměti řekne málokdo. Kdo si špatně pamatuje čísla, tomu snad pomůže následující pomůcka: víte, kdy Kolumbus objevil Ameriku? Letopočet 1492 si naopak nepamatují jen největší záškoláci – a přitom přesně tolik metrů Praděd měří!
Na vrchol divokou soutěskou Bílé Opavy
Díky silnici, vedoucí až na parkoviště na Ovčárně, je přes svou výšku hora dostupná i méně zdatným turistům. Z parkoviště, kam denně vyjíždějí linkové autobusy, je to totiž na vrchol hory necelé 3 km po kvalitní asfaltové cestě s převýšením necelých 200 m.
Pokud na Praděd chcete vystoupat "poctivě“ z podhůří, můžete se na výlet vydat hned z několika stran. Značené turistické trasy dosahují většinou velkého převýšení, ale dřina při výstupu je za dobrého počasí vykoupena nádhernými rozhledy.
Jedna z nejzajímavějších variant výstupu vede z Karlovy Studánky údolím horské říčky Bílé Opavy. Žlutě značená trasa tvoří zároveň naučnou stezku a odvážně vedena po lávkách a mostcích vyšplhá po třech kilometrech na rozcestí u Ovčárny.
Cestou budete moci obdivovat divoká zákoutí, četné vodopády, kaskády a skalní útvary. Smrkový les, kde roste unikátní varianta tzv. jesenického smrku, byl sice při nedávných vichřicích částečně poškozen, ale i tak tu na vás dýchne jedinečná atmosféra jesenického pralesa.
* Soutěskou Bílé Opavy
Výše se u nás na kole nedostanete!
Ani cyklistům není vrchol Pradědu zapovězen. Na rozdíl od Krkonoš, kde na nejvyšší vrcholy s kolem nesmíte, cyklisté sem za hezkých dní proudí ve značných počtech. Praděd tak vlastně tvoří nejvyšší kótu, kam u nás můžeme legálně na kole vyjet.
Nemusíte se však bát extrémního stoupání – značnou část převýšení lze "zdolat“ i pomocí cyklobusu, jenž denně v 11 hodin vyjíždí z parkoviště "Hvězda“ u Karlovy Studánky. Podle chuti tedy můžeme absolvovat největší stoupání autobusem, nebo jej poctivě vyšlapat vlastní silou.
Silnice vedoucí na Ovčárnu překonává na necelých 6 km převýšení 450 metrů, a důkladně tedy prověří naši trénovanost. Po kvalitním asfaltu se nám však pojede dobře, a to i z toho důvodu, že provoz aut je zde díky dopravnímu omezení minimální.
Cesta na Ovčárnu vede lesem a teprve těsně před první chatou vyjedeme nad hranici lesa a před sebou poprvé spatříme vrchol Pradědu ozdobený vysokou věží vysílače.
* Cyklistka na cestě z vrcholu Pradědu na Švýcárnu
Nejvyšší lyžování u nás
Hotel Ovčárna spolu s dalšími chatami v bezprostředním okolí tvoří hlavní základnu pro výlety na vrchol nejvyšší hory Moravy. I proto zde panuje čilý ruch, zejména pěších turistů, kteří od parkoviště na Ovčárně vyrážejí na 2,5 km vzdálený vrchol.
Postupně během stoupání od parkoviště na vrchol mineme hotely Figura a Ovčárna, stanici horské služby, odbočku na chatu Barborka a nakonec Kurzovní chatu.
Po levé straně si všimneme několika lyžařských vleků – lyžařské středisko Ovčárna patří k nejoblíbenějším na Moravě a zároveň je nejvýše položeným centrem lyžování v České republice. Sedm sjezdovek, ležících převážně na severních svazích Petrových kamenů, poskytuje pravděpodobně nejkvalitnější sněhové podmínky u nás a díky tomu se zde lyžuje dlouho do jara.
Na vrcholu bývá rušno
Široká silnice nás nakonec vyvádí k samotnému vrcholu hory Praděd s restaurací a rozhlednou umístěnou uvnitř věže vysílače.
Těsně pod vrcholem vpravo si všimneme historického hraničního kamene, který připomíná dávné obyvatele zdejšího kraje – trojboký mramorový kámen z roku 1721 zdobí znaky řádu německých rytířů, mitra vratislavských biskupů a žerotínský lev.
Na holém vrcholu hory byla v roce 1912 vybudována rozhledna – kamenná Habsburská věž, kterou můžeme spatřit na četných dobových vyobrazeních. V roce 1959 se totiž věž zřítila a na jejím místě byla po roce 1970 vystavěna televizní věž s vysílačem a s rozhlednou ve výšce 40 m.
Vrchol Pradědu však poskytuje daleké kruhové rozhledy, aniž bychom na věž vystoupali. Z ochozu kolem věže můžeme za dobré viditelnosti spatřit Orlické hory, Krkonoše, a dokonce prý i vzdálené Tatry!
Může se hodit Jak se tam dostat Oblast Jeseníků je dobře dostupná veřejnou dopravou i osobním autem. Vstupní branou hor je město Šumperk. Sem se dostaneme jak autobusem, tak i vlakem. Druhým velkým centrem oblasti je město Jeseník se světově proslulými Priessnitzovými lázněmi. Místní doprava na silnici Hvězda – Ovčárna je omezena na kyvadlovou autobusovou linku a automobily hostů ubytovaných v některém z hotelů na Ovčárně. Parkování na Ovčárně je omezeno a poplatek za osobní auto činí 180 Kč. Autobus s cyklovlekem vyjíždí na ovčárnu 1x denně v 11.00 od parkoviště Hvězda. Ubytování Užitečné weby www.jeseniky-praded.cz Tip iDNES.cz: Lázně |
* Výhled od Pradědu směrem na jih, v popředí pomníček, na kterém byla deska věnovaná výstavbě bývalé kamenné rozhledny, za ním částečně ukryt hřeben Dlouhých Strání, vlevo části hlavního hřebene od Velkého Máje k Jelenímu hřbetu a výrazné Břidličné, zelená střecha Kurzovního hotelu.
Autor: Aleš Matějíček/www.fotobanka.cz
