Zdroj: Mapy © PLANstudio
Pojem Javoří hory se do odborné české zeměpisné terminologie nedostal a používá se pouze v laickém jazyku turistické veřejnosti. Setkáte se s ním proto jenom v podrobných turistických mapách nebo v regionálních průvodcích.
Javoří hory tvoří součást členité a geomorfologicky velmi pestré Broumovské vrchoviny, která vyplňuje rozsáhlé území kolem klikatící se česko-polské hranice v Broumovském výběžku. Její mnohem známější partií jsou například Teplicko-adršpašské skály nebo Broumovské stěny. Polozapomenuté Javoří hory jsou ale nejvyšší – kopec Ruprechtický Špičák (881 m) představuje nejenom nejvyšší kótu české části Javořích hor, ale spolu s Královeckým Špičákem ve Vraních horách (rovněž 881 m) i celé Broumovské vrchoviny.
K všeobecnému zeměpisnému zmatení je pak ještě nutno dodat, že plošně rozsáhlejší a také vyšší polská část Javořích hor se nazývá Góry Suche a je součástí většího celku pojmenovaného Góry Kamienne. Nejvyšší kopec Javořích, nebo chcete-li Suchých hor, je tedy polská Waligóra o nadmořské výšce 936 m.
Na hřebeni Javořích hor
Památka na dávnou sopečnou činnost
Javoří hory tvoří zvláště při pohledu z české strany od Broumova velmi nápadnou a očím lahodící horskou hradbu s výraznými vrcholy, které převyšují okolní krajinu o dobrých 400 výškových metrů. Naproti tomu na opačnou polskou stranu se uklánějí horské svahy mnohem mírněji a jsou rozbrázděné několika delšími údolíčky.
Důvodem ostrého kontrastu Javořích hor s mírně zvlněnou českou krajinou Broumovska je vulkanický původ tohoto pohoří. Jeho tvrdé horninové podloží, tvořené u nás poměrně vzácnými ryolity a melafyry, vzniklo na konci prvohor v permu vlivem podmořského vulkanismu. Do současné pozice se dostalo pozdějšími tektonickými pochody, jež zformovaly dnešní pestrou krajinu Broumovska.
Matoucí a s vulkanickým původem hor nesouvisející je přezdívka Šonovská sopka, která se vztahuje ke kopci Homole (649 m) nad obcí Šonov. Jde o úniky teplého vzduchu ze skalních puklin připomínající oblaka "kouře" při prvních mrazivých dnech počátkem zimy.
Zajímavým přírodovědným fenoménem Javořích hor jsou také pojmenování zdejších kopců, jako například Jedlový, Javorový či Březový vrch. Výmluvně nás totiž informují o dřívějším složení lesů. Javory a zvláště pak jedle tady dnes už moc nepotkáme, z původních převažujících porostů se zachovaly sem tam bučiny.
Dnes je převážná část Javořích hor zalesněna smrkovými monokulturami, které tady – stejně jako v jiných českých horách – podléhají různým kalamitám a následně pak holosečné lesnické péči.
Tipy na výlet
Turistickým magnetem číslo jedna je v Javořích horách vrchol Ruprechtického Špičáku. Prvního září roku 2002 zde byla slavnostně otevřena nová rozhledna, o niž radnice v nedalekém Meziměstí usilovala již několik let s cílem oživit zdejší turistický ruch. Myšlence pomohla společnost Český Mobil, která pojala záměr vystavět na vrcholu vysílač.
Rozhledna vysoká 30 m tedy slouží zároveň telekomunikačním účelům, což je na její nepříliš vzhledné podobě bohužel silně znát. Letos zmizela z vrcholu také většina smrkového lesa, takže celkově působí Ruprechtický Špičák dost neutěšeným dojmem. Výhled z ochozu věže je však hezký a na českou krajinu neobvyklý.
Nejkratší cesta k rozhledně vede z Ruprechtic (4 km), delší, avšak krajinářsky pestřejší je výstup z Meziměstí přes Vižňov. Tipem na celodenní túru je přechod hlavního hřebene hor po česko-polské hranici. Jedná se o pochod převážně lesem v hraničním průseku, místy s dost velkými výškovými rozdíly.
Necelé 3 hodiny chůze od Ruprechtického Špičáku hřebenová modrá značka prochází vysoko položenou vesnicí Janovičky, kde je možné se v několika hospůdkách občerstvit. Odtud vede logické pokračování do Broumova po modré značce kolem Třípanského hraničního kamene z roku 1732.
Při dobré kondici a orientačních schopnostech lze pokračovat beze značek (popř. částečně po polské zelené značce) až do Šonova s překrásným barokním kostelem postaveným podle plánů K. I. Dientzenhofera.
Na skok u severních sousedů
Hezké krajinné partie nabízí také polská část Javořích hor (Góry Suche), jež je z našeho území dobře dostupná přímo přes hraniční hřeben pod Ruprechtickým Špičákem. Lákavý cíl představuje například nejvyšší vrchol Waligóra (936 m), pod níž leží turistická chata Andrzejówka.
Za výstup stojí rovněž sousední vrchy Suchawa (928 m), Kostrzyna (906 m) a Wlostowa (903 m), na nichž vystupují menší skalní útvary. Při delším pochodu lze zvládnout také prohlídku dvou hradních zřícenin Rogowiec a Radosno. Prvně jmenovaná bývá v turistické literatuře uváděna jako nejvýše položený hrad v Sudetách (856 m).
Budete-li odskok do polské části hor realizovat přímo z českého území, musíte počítat s poměrně dlouhým pochodem, který zahrnuje i návrat zpět. Pohodlnější variantu představuje jízda automobilem na polské území a parkování v obci Sokolowsko nebo Rybnica-Leśna.
Může se hoditDoporučená trasa Jak se tam dostat Mapa |
