V držení hradu se dále vystřídali páni z Turgova a z Vartenberka.
Za Markvarta z Vartenberka hrad dobyla z příkazu krále Václava IV. zemská hotovost roku 1390. Za Jana z Michalovic byl roku 1424 dobyt tábory pod Janem Žižkou blízký Turnov.
Jindřich Kruhlata, poslední pán Rohozce a Turnova z rodu Michaloviců svedl u města vítěznou bitvu s lužickými žoldnéři během války krále Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem.
V roce 1468 hrad vyženil Jan Tovačovský z Cimburka. Sňatkem s vdovou, Johankou z Krajku, hrad získal Jan ze Šelmberka. Za Johanky z Krajku a později Kunráta (Konráda) Krajíře z Krajku, jejího bratra, byl hrad pronikavě a nákladně pozdněgoticky přestavěn.
Vartenberkové, držící Rohozec v letech 1534-1621, přestavěli hrad v renesanční zámek. Od roku 1631 patřil Des Foursům, kteří jej v následujících staletích postupně upravovali ve stylu baroka, klasicismu a pseudogotiky až do dnešní podoby.
Vnitřní jádro hradu za předhradím mělo lichoběžný půdorys, v zásadě totožný s dnešním zámkem. V jeho siluetě se však uplatňovala dvojice věží, dnes nivelizovaných na úroveň ostatních zámeckých křídel. Přístup do hradu byl veden z opačné strany než nyní branou v severní hradbě, v jejímž středu se tyčila čtverhranná věž.
První pozdněgotická přestavba rozšířila obytnou složku hradu o nový obdélný palác na východě nádvoří. Následná přestavba druhého desetiletí 16. století změnila výškovou úroveň nádvoří, vyrovnala terén navážkou, k západní hradbě přiložila nové obytné křídlo a nad vstupem do hradu vztyčila hranolovou věž, dnes nejmarkantnější pozůstatek pozdní gotiky na hradě.
Mimořádně působivým architektonickým prvkem věže je pavlán nesený krakorci. Z pozdněgotických interiérů se na hradě vzácně uchovaly dvě komnaty se sklípkovými klenbami, jedinými v kraji. Z mladších zámeckých prostor, soustředěných v jižním křídle, vyniká raněbarokní kaple Nejsvětější Trojice s původním hlavním oltářem.
Honosná velká jídelna s rodovými portréty Desfoursů, heraldickou výzdobou a ukázkami zbraní a zbroje je příkladem interiéru v romantické neogotice. Opomenout nelze zámeckou knihovnu ani Zelený salon. Vedle toho je na zámku, vyhlášeném za národní kulturní památku, instalována expozice historického nábytku ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
|
HRUBÝ ROHOZEC |
|
Otevřeno denně kromě Po: duben, říjen 9-16 hod., květen–září 9-17 hod. tel.: 0436/32 10 12 Vstupné: (texty použity z publikace V. Brycha, V. Přenosilové a J. Rendka Hrady a zámky Libereckého kraje, kterou v červnu 2002 vydává nakladatelství KNIHY 555, Liberec) |
 Na Hrubém Rohozci hostuje přes prázdniny s velkým úspěchem loutkové divadlo. |
 |
 Hrubý Rohozec. Významný hrad, založený na pískovcové skále nad pravým břehem Jizery u Turnova, prošel několika výraznými proměnami až ke konečné podobě výstavného zámeckého sídla, obklopeného parkem. |
