Hrad postavený na vlastní zahradě

Pokud rádi jezdíte po českých hradech a zámcích, vydejte se do Červeného Újezdu poblíž Unhoště západně od Prahy. Čeká tu na vás hrad jako z pohádky: na nádvoří uvidíte šermíře, loutkové divadlo, poslechnete si starou lidovou hudbu a v krčmě si dáte staročeské jídlo. Co je na tom zvláštního? Nic, jen to, že hrad pochází z 21.století.

Hrad na vlastní zahradě

Hrad Červený Újezd je soukromou stavbou, která vznikla v letech 2001 až 2002 a je nazvána podle obce, ve které se nachází.

Majitelem hradu a iniciátorem projektu je Pavel Orn z Červeného Újezdu. Říká se, že když prý mu sbírka starých předmětů denní potřeby posledních tří století poněkud přerostla přes hlavu, přemítal, kam ji umístit. Někteří tvrdí, že pomýšlel na Křivoklát, sám to nevyvrací. Státní hrady však koupit nelze. Pavel Orn si proto postavil na zahradě hrad vlastní.

Život na hradě i v podhradí

"Chtěli jsme ukázat nejen lidový život, co vše lidé dělali, aby se uživili, i oděvy, které nosili, ale také život šlechty," tvrdí při prohlídce Jiří Uhlík, ředitel objektu. "Výstavu v muzejní části hradu jsme rozdělili na selskou a aristokratickou část."

Hned u vchodu stojí dvě stě let stará mlýnice z Lounska. "Všechny exponáty jsou naše, buď koupené, nebo vyrobené podle originálu." V dalším zařízení se zpracovávaly kroupy.

Opodál návštěvník zbystří při pohledu na velkou sekeru zatnutou do masivního špalku a zavěšenou palici. Jde však o ukázku řeznické práce, a nechybí ani rozporka, na kterou se při zabijačce zavěsil čuník, necky a korbele, z nichž se po práci popíjelo.

Expozice vinařství zase ukazuje měděné postřikovače na vinnou révu, svážení i přenášení hroznů v koších, lisy, sudy na zrání a nakonec i pěkné koštýře.

Hrad nebo muzeum

Dřevěné schody zavedou návštěvníky do patra, kde je sbírka předmětů souvisících s krajovými zvyklostmi. Staročeskou kuchyň s ručně malovanými kamny už stěží spatříte někde na vesnici, spíše by se na půdách našly formy na pečivo či na hostie.

Opodál si lze udělat představu o rozličnosti krojů z Podřipska, ze Slovenska, z Chodska. Víte, jak se sedlák na Chodsku vyzouval z holínek? Pomocí zouváku, prkénko přidrželo patu a zavěšený dřevěný háček nárt, nemusel se ohnout a ani zamazat.

Hrad bez kaple by nebyl úplný; na stěně je napodobenina dávného gotického oltáře, opodál v kapli nefalšované husitské cepy a zbraně. Potom jdeme do rytířského sálu s dlouhým stolem a kůží s medvědí hlavou výhrůžně vyceněnou: "Sál, stejně jako celý hrad si mohou firmy pronajmout, topíme ve starobylých kamnech ve zdi. Vše je funkční," tvrdí Jiří Uhlík. "Občas si tady i vaříme."

V Krčmě

V hospodě Krčma číšník v kožené zástěře nabízí vybranou staročeskou krmi, pohankovou kaši, oukrop, kubu, křepelky či kančí  ragú s kaštany...

Z trámu shlíží kančí hlava, možná pochází z místních lesů, a ze stěn dávné erby. "Neměl bych prozrazovat, jak vznikly," usmívá se ředitel Uhlík. Ale prozradí. "Hráli jsme si s tvárnicemi, jsou snadno opracovatelné – a malíři je dotvořili." A hravost je zřejmá z celého díla.

Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT
Do Červeného Újezda jezdí autobus PID č. 374 ze Zličína, Metro B. Cyklisté mohou jet i ze Sobína (MHD) po silnici kolem
františkánského kláštera v Hájku. Použít lze i obnovenou poutní cestu z Hostivic.

Osvěžení najdeme v hradních restauracích, před hradem je parkoviště s příjezdem ze silnice vedoucí do Unhoště.

VSTUPNÉ do hradu: 120 Kč,
skanzen: 60 Kč. Děti, studenti, ZTP polovic. Více info: www.hrad-cervenyujezd.cz

ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ:
Křížový kámen zabudovaný ve zdi domu u rozcestí silnice do Hájku.

Zbytek drážního tělesa, po kterém lze dojít až do Drahelčic u Rudné.

Upravená poutní cesta z Hostivic do Hájku, františkánský klášter však bývá otevřen zřídka.

Větrný mlýn i sušárna chmele

Ve skanzenu na zahradě se pasou v ohradě kravky i kozy s kůzlaty. Větrný mlýn opodál vznikl podle fotografie, zato sušárna chmele je pravá stejně jako roubená kůlna. Odkud pochází suchý záchod s holubníkem, se zjistit nepodařilo.

Architekt objektu využil skutečnosti, že voda v kraji není hluboko pod povrchem, a hrad tedy doplňují i vodní plochy. Na hladině umělých rybníčků s ostrůvky se bělostný hrad pěkně odráží. V keramické dílně na nádvoří si lze vytočit pod odborným dohledem hrneček či misku.

"Do řezbářské dílny sami chodíváme relaxovat," tvrdí Jiří Uhlík mezi vyřezávanými tvářemi připomínajícími kláty – úly.

O místnost dál lze vidět úpravu polodrahokamů. Kamenné pecky přisádrované k destičce se rozříznou upravují stále jemnějším brusem. "Acháty, ametysty, jaspisy máme i z Kozákova u Nové Paky."

Nad nádvořím se studní s okovem i dřevěnými lávkami ční bělostná prosklená hradní věž se střechou prohnutou jako u karpatských hradů na Barrandově. Dojem kazí jenom kamery. I hrad 21. století musí být střežen.

HRAD, MUZEUM I SKANZEN. Když sbírka starých předmětů denní potřeby posledních tří století poněkud přerostla přes hlavu Pavla Orny z Červeného Újezda, přemítal, kam ji umístit. Někteří tvrdí, že pomýšlel na Křivoklát, sám to nevyvrací. Státní hrady však koupit nelze. Na zahradě si proto postavil hrad vlastní.

Skanzen, který je součástí hradu v Červeném Újezdě

V rytířském sále, který si lze pronajmout pro soukromé účely, uvidíte kromě dobového skla a vybavení i medvědí trofej.