Klikněte na mapku
Velmi málo známou turistickou oblastí na Moravě je Drahanská vrchovina, která se rozkládá mezi městy Prostějov, Konice, Boskovice, Brno a Vyškov. Z morfologického hlediska představuje Drahanská vrchovina vyzdviženou kru zemské kůry se strmými okrajovými svahy a zarovnanou náhorní plošinou ve výškách okolo 600 m, kterou pokrývají střídavě pole, lesy a pastviny.
Drahanská vrchovina s výjimkou Moravského krasu, který bývá považován za její součást, nenabízí žádné úchvatné turistické cíle. Je však ideálním terénem pro aktivní rekreaci v klidné a nepříliš dotčené přírodě a to i přesto, že veřejnosti není zpřístupněna rozsáhlá zalesněná oblast severně od Vyškova, kde se nachází vojenský výcvikový prostor.
Krajina Drahanské vrchoviny u Petrovic
UNIKÁTNÍ FOTKY MLÝNŮ - ZDE
Větrným mlýnům oblast Drahanské vrchoviny v minulosti nesmírně přála – chybí tady totiž vodní toky s celoročně stabilním vyrovnaným průtokem. Potoky a říčky často vysychají, v oblasti Moravského krasu voda všechna mizí do podzemí. Vodní mlýny zde proto nebyly tak efektivní jako jinde a místo nich dostaly příležitost mlýny větrné. Na bezlesých, vysoko položených pláních, kde fouká skoro pořád, jich v minulosti stávalo několik desítek. Do současnosti se jich zachovalo rovných 10 a mnohé z nich nemají jinde obdobu.
Unikátní Halladayova turbína
Velmi pozoruhodný větrný mlýn stojí na severním okraji Ruprechtova při silnici směřující do Podomí. Objekt je díky svému velmi neobvyklému větrnému kolu, které se odborně nazývá Halladayova turbína, unikátem nejenom u nás, ale v podstatě v celé Evropě.
Po ničivé vichřici roku 1882, kdy přírodní živel polámal dřevěná křídla větrného mlýna, se mlynář rozhodl pro velmi odvážnou renovaci. Na střechu ve výšce 16 m nad zemí nainstaloval v letech 1882 – 84 k pohonu mlecích strojů namísto upadlých křídel dvoutunové větrné kolo o průměru 10 m. Toto neobvyklé strojní zařízení, odborně nazývané Halladayova turbína, se používalo v té době hlavně v Americe a sloužilo k čerpání vody pro napájení dobytka. U větrných mlýnů znamenala její instalace výrazné zvýšení výkonu mlecího zařízení.
Efektivnější využití větrné energie umožňovaly drobné lopatky (žaluzie) rozmístěné po obvodu kola, jejichž sklon bylo možné nastavovat pomocí táhla v závislosti na síle větru. Otáčení celé turbíny proti větru probíhalo automaticky a zajišťovalo jej dvojité ocasní kormidlo.
Halladayova turbína nepřežila socialismus a po roce 1989 byla na základě fotografií znovu vytvořena. Od roku 1998 opět zdobí ruprechtovský větřák, který dnes slouží jako penzion. Po dohodě s majitelem nebo správcem je přístupný i pro širší veřejnost.
Větrný mlýn v Ruprechtově s unikátní Halladayovou turbínou
Svérázný produkt vesnického kumštýře
Větrný mlýn u obce Háčky poblíž městečka Konice je také objektem velmi atypickým. Na našem území žádný jemu podobný neexistuje a v cizině zřejmě také ne.
Základem větrného mlýna v Háčkách je zděná hranolová budova čtvercového půdorysu vysoká 5,7 m. Na ni je posazena dřevěná nástavba útlého, mírně kónického tvaru bez oken, která je kryta otáčivou střechou ve tvaru kulové helmice. Atypické rysy vykazuje vedle vlastní stavby i celé mlecí zařízení o jednom složení, které je z velké části zachováno.
Hřídele a převodová kola jsou na rozdíl od jiných větrných mlýnů z oceli, spodní náhon mlecích kamenů zajišťovala řemenice. Větrné kolo má průměr 7 m a tvoří jej šest dřevěných lopatek. Mlecí zařízení, jemuž ke kompletnosti schází již zničené dřevěné součásti, sloužilo pouze k výrobě krup a ke šrotování.
Větrný mlýn ve své dnešní atypické podobě vznikl v letech 1922 – 23. Jeho předchůdcem byl dřevěný větřák z roku 1826, který v roce 1911 vyhořel. Současný objekt, postavený asi na stejném místě, představuje svérázný produkt, sestrojený patrně podle vlastních plánů zručného a fantazií vybaveného vesnického řemeslníka a stavitele.
TIP: Vyčerpávající informace o všech dochovaných větrných mlýnech na území ČR najdete v knize Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Knihu si můžete ve vázaném nebo brožovaném provedení objednat u nakladatelství Libri - ZDE. V knihkupectvích už většinou chybí. Může se hodit
Vyrazte na výlet klidně i teď Větrné mlýny Drahanské vrchoviny nejsou závislé na turistické sezóně. S výjimkou rudického větrníku není ani jeden oficiálně přístupný, takže případná prohlídka vnitřních prostor stejně závisí víceméně na náhodě setkání s majitelem. A jak už to chodí – davy turistů a zvědavců nikdo moc nemusí, zato zbloudilý zájemce se zájmem o věc může být v mimosezónním liduprázdném období naopak vítán.
Záhada v Malém Hradisku Kamenná budova s půlkruhovým zakončením stojí u silnice v obci Malé Hradisko na Prostějovsku. V evidenci památkářů je stavba chráněna jako větrný mlýn, přestože se ještě nikomu nepodařilo prokázat, že to větrný mlýn skutečně někdy byl. Žádná zmínka není v archivech ani v obecní kronice… Staré mlýny, symbol souznění člověka s krajinou
|
Mlýn je soukromým majetkem, zděná část slouží jako obytná budova a její interiér není přístupný veřejnosti. Lze jej však prohlížet zvenčí.
Atypický větrný mlýn v Háčkách
Romantika ve válcích
Řada z někdejších funkčních větrných mlýnů Drahanské vrchoviny je dnes využívána svými majiteli k rekreaci. Jeden z nejkrásnějších v celé České republice stojí v Ostrově u Macochy a je jedním ze symbolů Moravského krasu. Od jiných podobných se liší především bílým neomítnutým zdivem z vápence. Interiér se zachovaným mlecím zařízením je využíván jako rekreační objekt a dovnitř se běžný návštěvník nedostane.
Podobně hezký a zachovalý mlýn stojí stranou vesnice v Kořenci na Boskovicku. V minulosti měl neobvyklé větrné kolo tvořené pěti perutěmi, dnes už bohužel chybí. Jinak je však mlýn kompletně zachován a pečlivě udržován ve starobylém duchu. Přístupný je pouze po domluvě s majitelem, který mlýn rovněž využívá jako rekreační objekt.
Větrný mlýn v Kořenci nemá již dnes větrné kolo
Krásný mlýn stojí také na okraji Jednova u Konice. Má podobně jako většina všech dochovaných mlýnů Drahanské vrchoviny podobu bytelného válce. Jeho autentický vzhled je však pouze zdánlivý, protože větrné kolo má funkci pouhé ozdoby. Vnitřní strojní zařízení podlehlo již dávno zkáze a vnitřek je upraven k rekreaci.
Další větrné mlýny přestavěné k bydlení naleznete v Rozstání, Němčicích a Petrovicích.
Větrný mlýn v Jednově slouží jako obydlí, větrné kolo je nefunkční
Kam se "točí" novodobé větrníky na staré mlýny...
Koncentrace větrných mlýnů na Drahanské vrchovině nebyla náhodná, o čemž svědčí mimo jiné i skutečnost, že celá oblast je dnes středem zájmu stavitelů větrných elektráren. Jedna z největších v České republice se právě v těchto dnech zprovozňuje u obce Drahany - více o této elektrárně ZDE. Naskýtá se však otázka, zda-li i po výstavbě těchto monster bude Drahanská vrchovina tak krásná jako dříve. Siluety větrných mlýnů zapadaly do krajiny určitě mnohem lépe.
Výstavba větrné elektrárny u Drahan
Foto: František Holátko
Text a foto: MARTIN JANOŠKA
