Obě trasy lze zvládnout v pohodovém tempu za půlden až den a můžete je absolvovat bez problémů s dětmi. Jako výchozí bod můžete zvolit Špindlerův Mlýn, výhodnější je však vydat se na cestu přímo z hřebene od Špindlerovy boudy nebo nově zrekonstruované Erlebachovy boudy.
Čertova strouha
Jedna z naučných stezek Krkonošského národního parku je veřejnosti dobře utajena, na oficiálních stránkách parku ji totiž neobjevíte. Zda je to záměr nebo pouze špatná práce správy parku, je otázkou.
Samotná stezka začíná u Boudy u Bílého Labe, vede proti proudu Čertovy strouhy a měří 2,5 kilometru. K Boudě u Bílého Labe se můžeme dostat buď na kole po přístupové asfaltce od Dívčích lávek, nebo pěšky, či částečně také na kole od zastávky autobusu u Erlebachovy boudy. Náš výlet projdeme po variantním přístupu k začátku stezky od Erlebachovy boudy – půjdeme po příjemné žlutě značené vrstevnicové lesní cestě po úbočí Malého Šišáku. Protože les zde tvoří zatím mladé smrky, naskytnou se nám tak z cesty hezké pohledy na Kozí hřbet nebo Medvědín.
Pohled ze svážnice k Čertovu návrší
Po zhruba dvou kilometrech přijdete k rozcestí, kde žlutá značka začíná strmě klesat do údolí Bílého Labe. Lesní svážnice pokračuje dále po vrstevnici. Tudy se později budeme vracet. Také tu najdeme cedulku informující o zákazu pokračovat nadále po této široké dřevařské cestě na kole.
Jakmile sejdeme k potoku, můžeme odbočit vpravo po jeho proudu a po 100 metrech se objeví Bouda u Bílého Labe, která je jedinou možností občerstvení a ubytování v blízkém okolí. Tady se také vlévá Čertova strouha do Bílého Labe. Pokud pokračujeme proti proudu Čertovy strouhy, dojdeme zakrátko k bývalému letnímu informačnímu srubu KRNAPu, který ale bohužel nefunguje a je zavřený.
Odtud začíná jedinečné údolí plné kaskád a vodopádů, které nás zavede až k bývalé Kovárně. Cesta se klikatí podél dravého potoka a několikrát jej překračuje po dřevěných lávkách.
Kromě přírody tu můžeme obdivovat zejména technickou zručnost předků, kteří tu po ničivých povodních v 19. století vybudovali hrazení, jež se zachovalo téměř kompletní a plně funkční i dnes, po téměř 100 letech. Najdeme tu 43 hrází a 194 podélných kamenných struh, které měly odvádět tající vodu do údolí, aniž by došlo k poškozování koryta.
Čertova strouha v horní části
Cesta podél potoka stoupá asi jeden kilometr k poslední lávce u bývalé Kovárny, z níž tu najdeme už jenom pár základových kamenů. Tady se můžeme opět napojit na širokou lesní cestu a vrátit se po úbočí Malého Šišáku zpět k rozcestí se žlutou značkou a odtud po stejné cestě zpět k Erlebachově boudě. Celá takto popsaná trasa měří šest kilometrů.
Zobrazit místo Čertova strouha na větší mapě
Ptačí kámen
Rovněž druhý výlet lze absolvovat pěšky nebo částečně na kole. Jako výchozí pozici zvolíme opět Erlebachovu či Špindlerovu boudu, kam denně jezdí autobusy ze Špindlerova Mlýna. Pěší trasa vede po modré turistické značce směrem na Davidovy boudy, cyklisté se sem dostanou po cyklostezce č. 15A, která odbočuje ze silnice Špindlerův Mlýn – Špindlerovka v ostré pravotočivé zatáčce nad Jeleními boudami.
Povalový chodník na začátku trasy
První část pěší trasy vede po romantickém povalovém chodníku skrze podmáčené smrčiny, rašelinná jezírka a porosty suchopýru. Stezka mírně klesá smrčinou a po necelých dvou kilometrech se spojí s cyklotrasou 15A. Dále pokračujeme lesem až k nově opraveným Davidovým boudám.
Odtud musíme strmě vystoupat po žluté značce kolem Sedmidolí k Moravské boudě. Ačkoliv tento úsek je KRNAPem značen jako cyklotrasa, místy jde o téměř nesjízdnou cestu plnou obrovských valounů.
Pohled od Ptačího kamene na Vysoké kolo
Praktické informaceDoprava: ze Špindlerova Mlýna na Špindlerovku se dostanete pouze autobusem (zákaz vjezdu osobních aut). Jízdní řád najdete zde. Krkonošské cyklobusy naleznete zde. Ubytování: nejlepší zázemí a výběr najdete ve Špindlerově Mlýně, pro uvedené výlety je ideální přespat na Erlebachově nebo Špindlerově boudě. Informační středisko KRNAP Špindlerův Mlýn, tel.: 499 433 228 |
Moravskou boudu můžeme doporučit jako skvělé místo pro osvěžení nebo krátkou zastávku. Najdete tu výbornou kuchyni, stylový dřevěný interiér restaurace nebo venkovní trampolínu a klouzačky pro děti. To se bohužel nedá říct o ruině Petrovy boudy o 500 metrů dál. Jedna z nejstarších krkonošských bud ve výšce 1 288 metrů je bohužel v dezolátním stavu a na spadnutí. Přečtěte si: Petrově boudě hrozí pád kvůli plísni a vandalům.
Zobrazit místo Ptačí kámen na větší mapě
Zde uhneme doleva na modrou značku, která nás po jednom kilometru zavede k vyhlídce Ptačí kámen. Ve výšce 1 310 metrů se v hraničním hřebeni zvedá žulová skála s krásnými pohledy na Vysoké kolo, Medvědín či Luční horu. Zpět k Petrově boudě sejdeme po stejné cestě a odtud po červené pokračujeme na Špindlerovku, kde výlet po 9,5 kilometru končí.
