Od Žáby k Ponorce
První část putování okolím České Kamenice tvoří příjemná okružní trasa, která návštěvníkům přiblíží donedávna naprosto utajené krásy jihozápadního cípu Lužických hor. Úvodní etapa je vyznačena žlutou barvou, ale vzhledem k tomu, že ji vytyčili v loňském roce, v mapách ji nejspíš zatím nenajdete. Trasa zavede pěší turisty k dávno zapomenutým vyhlídkám, o jejichž existenci donedávna věděli pouze místní znalci.
Na první zastávku naláká znamenitě zrekonstruovaný barokní komplex mariánského poutního místa. Záhy však cesta opustí městskou zástavbu a brzy vás dovede k první vyhlídce zbudované na vrcholu pískovcového útvaru nazvaného Žába, většímu rozhledu bohužel brání přilehlé vrcholky borovic.
Podstatně zajímavější je až druhá vyhlídka z útesu pojmenovaného Ponorka. Vytesané schody, spojovací mosty mezi oddělenými malebnými skalisky a pokroucené borovice jí propůjčily velmi půvabný ráz. Pohled z Ponorky je orientován výhradně jižním směrem k Českému středohoří. Podobné rozhledy pak skýtá ještě další, tentokrát bezejmenná vyhlídka, na kterou natrefíme o pár stovek metrů dál.
Obnovený Bratrský oltář
Vzápětí se stezka spojí se zpevněnou lesní komunikací a mine zajímavou skalní kapličku, vytesanou do pískovcového bloku. Dobří pozorovatelé si všimnou, že okraj listnatého porostu podél cesty tvoří takřka pravidelné stromořadí. Poblíž rozcestí s modrou se totiž v temné rokli ukrývá pozoruhodná svatyně označovaná jako Bratrský oltář (někdy nesprávně uváděna pod pojmem Bratrské oltáře).
Vstupní partie Bratrského oltáře
Skalní svatyně s oltářním výklenkem
Sem se uchylovali k tajným pobožnostem přívrženci oné větve křesťanství, která byla zrovna na indexu. Během krátké převahy reformace to byli katolíci, poté zase protestanti. Nakonec toto zajímavé místo získalo ryze katolický charakter. Kromě původního oltáře zakomponovaného do útesu byly v lehce opracovatelné hornině vytvořené výklenky pro výjevy křížové cesty, prostory před roklí zkrášlily sochy a Bratrský oltář se stal populárním duchovně laděným cílem vycházek i náboženských procesí. Po druhé světové válce celý areál kompletně zpustl a znovuzrození se dočkal až zhruba před dvěma lety.
Od Bratrského oltáře doporučuji pokračovat po modré, která uzavře druhou polovinu asi pětikilometrového okruhu. Značka vás zavede k poslům dávného vulkanismu, čedičovým skaliskům vrchu Jehly. Zdejší hornina se pyšní efektní sloupcovitou odlučností, oproti známým varhanům Panské skály jsou tady však obnažené sloupce uložené spíše vodorovně.
Jehla pak hlavně nabízí fascinující výhledy do všech světových stran vyjma severu. Zvlášť impozantně se z Jehly vyjímá dominantní kužel Růžovského vrchu, nejvyššího bodu Národního parku České Švýcarsko, a vzdálenější stolové hory Děčínské vrchoviny.
Růžovský vrch, dominantní kužel vyvřelého čediče obklopený Labskými pískovci. Takto vypadá z Jehly.
Rozhledna uvnitř hradu
Po opětovném sestupu zpět do centra České Kamenice se potom vydejte po zelené značce. Jižně od města se totiž vypíná nepřehlédnutelný Zámecký vrch ozdobený romantickou siluetou zříceniny Kamenického hradu. Zpočátku jde vše hladce, ale poslední půlkilometr stoupání skrze působivá suťoviska dá pěkně zabrat.
Zasloužená odměna na vás čeká uvnitř trosek hradního paláce, protože při úpravách pozůstatků hradu koncem 19. století byla do jeho útrob vestavěna dřevěná rozhledna. Dnešní konstrukce vyhlídkové věže pochází z roku 1998. Zde si můžeme dosyta vychutnat severní stranu s panoramatem Lužických hor, přerušeným pouze pár korunami vzrostlých stromů.
Kamenický hrad
Detail sloupcovité odlučnosti na Jehle
Skoro nepřirozeně odsud působí holá špice Klíče a rovněž výhled na blízké České středohoří, k němuž ostatně Zámecký vrch přísluší, stojí za to. A přestože Zámecký vrch leží v relativně nízké nadmořské výšce, dovede překvapit velmi drsným prostředím. Zatímco dole u Děčína se už alespoň opticky ozývalo předjaří, tady stále nekompromisně kralovala bílá zima.
Pohled z kamenického hradu na Českou Kamenici a západní nástup Lužických hor
Kraj, kde řádil "Babinskej"
Užitečné weby |
Česká Kamenice je dobře dostupná veřejnou dopravou železniční i autobusovou. Komu by se vycházka zdála krátká, může se v Horní Kamenici napojit na trasu naučné stezky Okolím Studence. Díky ní se brzy dostane k uměle odkryté skalní stěně Pustého hradu. Mezi ním a obcí Lísky byl nedávno obnoven památník připomínající loupežnou vraždu Johanna Gottfrieda Blumberga. Počestného saského obchodníka zde roku 1833 zamordoval jeden z našich nejproslulejších zločinců, a to Václav Babinský.
