Zdvořilostně kývnu hlavou, už jsem to slyšel. Mockrát, na různých místech. „Až vejdete dovnitř, vykřiknete úžasem,“ povídá průvodkyně Katherine v historickém centru města Bayreuth. Stojíme před domem, který je hezký. Ale nikterak výjimečný. Rozhodně ne na první pohled. „Neměl být! Běžní lidé neměli vidět, co ukrývá,“ všímá si Katherine podezřívavého pohledu. Dobrá. Je to budova, kterou nechala vystavět Vilemína Pruská. Už to má naznačit, že výjimečná bude. Stejně jako byla výjimečná tato žena.
Wagner odmítl v tomto prostředí prezentovat svá díla. Důvodem bylo právě zdobení. Nebyl prostor soustředit se na jediné důležité, na hudbu.
