Ani se nechce věřit, že nejníže položená moravská nížina Dyjsko-svratecký úval, která se rozkládá jižně od Brna až k rakouským hranicím, má nějaký vrchol. Kupodivu ano. Vypíná se východně od Židlochovic v podobě výrazné ploché kry o rozměrech zhruba pět krát pět kilometrů a nad okolní rovinatý terén vyčnívá o plných 170 metrů.
Vrchol Výhon je v nížinaté krajině nápadný a z jeho okrajů se otvírají daleké výhledy do všech stran. Nikoli však už z velmi plochého vrcholu.
Myšlenka postavit na nejvyšším bodě Výhonu rozhlednu vznikla okolo roku 2004, kdy tento kopec znali jen místní vinaři a sadaři. Nápadu se chopilo město Židlochovice a roku 2006 vypsalo architektonickou soutěž, z níž vzešlo 15 různých variant, jak by mohla vyhlídková věž vypadat. Nakonec vyhrál návrh brněnského architekta Pavla Jury, jehož originální řešení nejvíce zapadalo do okolní přírody a krajiny. Akátová věž se slavnostně otevřela v létě 2009.
V jednoduchosti je krása
Akátová věž má velmi jednoduchou a snadno čitelnou geometrickou formu. Připomíná válcovou hradní věž. Kruhový půdorys o průměru 3,7 m tvoří 30 nosných sloupů sloužící jako nosná konstrukce a zároveň plášť stavby. Nosné sloupy jsou z velmi tvrdého a houževnatého dřeva akátů, které je právě pro zalesněné svahy Výhonu velmi typické.
Počet akátových fošen se v každém nosném sloupu směrem vzhůru plynule snižuje, což znamená, že se dole téměř uzavřený dřevěný plášť při výstupu postupně otvírá. Zatímco dole tvoří každý nosný sloup sedm vztyčených fošen, na vyhlídkovém ochozu ve výšce 14,5 metrů je už jen jedna. Původně byla na každé ze 30 fošen kovová destička se zeměpisnými údaji a směrem výhledu, ale vandalové si mnohé bohužel odnesli coby suvenýr domů.
Dovnitř dřevěného pláště je zasazena železná konstrukce se schodištěm. Akátová věž je vysoká skoro 16 metrů (s hromosvodem ještě o dva metry víc) a nahoru vede celkem 76 schodů.
Jak se tam dostatZ dálnice D2 z Brna do Bratislavy odbočit na exitu Blučina. Zaparkovat je možné v Blučině anebo o 4 km dál v Židlochovicích. Na kole z Brna od nákupního a zábavního centra Olympia po Jantarové cyklostezce č. 4 přes Rebešovice, Rajhradice a Opatovice do Blučiny a Židlochovic. Vlakem do Hrušovan u Brna, odtud pěšky nebo na kole do Židlochovic (3 km).  Mapa KČT č. 87 Okolí Brna, Slavkovské bojiště a Ždánický les, 1 : 50 000 |
Výhled, který se z ní otvírá, je dokonalý a nic ho neruší. Severozápadním směrem upoutá 20 km vzdálená brněnská aglomerace, odkud přichází nebo na kole přijíždí největší množství návštěvníků. I bez dalekohledu lze rozeznat jednotlivé městské čtvrtě lemované mozaikou kopců Drahanské a Bobravské vrchoviny. Vidět je také hustě osídlené údolí Litavy až ke Slavkovu, bratislavská dálnice anebo nádherné uskupení staveb Rajhradského kláštera obklopené zelení. Na opačné jihovýchodní straně se tyčí rozeklaný masiv Pálavy a vpravo od něj směrem na jihozápad při dobré viditelnosti nebrání nic tomu dohlédnout až do Rakouska, někdy i na vrcholky Alp.
Zajímavé jsou ale i pohledy na nejbližší okolí pod rozhlednou, která vrhá za slunečného počasí překrásný pravidelný stín. Na vrcholové plošině totiž není les, jen polní vegetace.
Přírodní mozaikou k Akátové věži
Masív Výhonu představuje pestrou krajinnou směs drobných sadů, vinic, remízků, lesíků a travnatých ploch, která vznikla tradiční činností drobných zemědělců v minulosti. Pro své přírodovědné hodnoty byl proto Výhon vyhlášen roku 2002 za přírodní park. Bohužel ústup dnešního člověka od drobných zemědělských činností přispívá ke znehodnocování a zarůstání cenných přírodních lokalit. Nepříliš vítanou rostlinou v přírodním prostředí Výhonu je invazivní trnovník akát, jehož dřevo se použilo pro stavbu rozhledny.
Akátová věž na vrcholu Výhonu patří mezi snadno dosažitelné turistické cíle a výstup k ní nezabere víc než hodinu. Turisticky značené cesty vedou z Blučiny na severu nebo z Židlochovic na západě a tvoří vzájemně propojený okruh. Ten doplňují navíc ještě tabule naučné stezky. Kromě značených cest je masiv kopce protkán spoustou polních cestiček, které můžete využít při výstupu či sestupu. Na kole je nejpohodlnější přístup od jihu po neznačené, zato však zpevněné cestě, která vede až k rozhledně velkým obloukem z východního konce Blučiny.
