Krása

Krása | foto: bublinanaceste.blogspot.com

Čtenáři cestují. Tři holky procházejí rakouské Alpy za pár peněz a s láskou

  • 5
Někteří cestovatelé preferují samotu a opuštěnou přírodu, jiní si vychutnávají polehávání na pláži, další se hrnou za dobrodružstvím. Čtenářka iDNES.cz Barbara Zrnová vyráží sama s dcerami po jezerech v rakouských Alpách. Turistickým stezkám se vyhýbá, ale naplno si užívá tamní přírodu.

Už pět let cestuji, zatím hlavně v létě, s mými dcerami autem po horách a jezerech rakouských Alp. Jedeme někam, kde očekávám, že se nám bude líbit. Spíme někde, kde nám to vyhovuje. Jíme cestou, když je čas k jídlu. Chodíme po kopcích, nebo si užíváme křišťálově čistých vod. Milujeme krásnou neporušenou přírodu, nejlépe trochu opuštěnou. Tam, kde jezdí lanovky, nás nenajdete. Zato tam, kde je šance se dát do řeči s místními horaly, jsme rády.

Když byly holky hodně malé, řekly, že také chtějí do hor jako já. Řekla jsem jim, že jo, ale že jim musí ťapat nožičky. Po půlročním přemýšlení a následné půlroční přípravě jsme vyjely. Já, osmiletá a pětiletá dcera. Žijeme samy, a tak nejen, že jsme vyjely bez mužské podpory, ale obyčejným malým třídvéřovým autem bez jakýchkoliv úprav. A co se týká peněz, v kapse jsme jich moc neměly.

Po šestnácti dnech jsme se vrátily zcela nadšené domů. Byl to neopakovatelný zážitek, který nás všechny ovlivnil. A od té doby takto cestujeme. Už ne pouze z finanční nouze, ale protože vanlife milujeme. Jezdíme stále ve stejném složení, jen z malých holčiček jsou zkušené horalky a „nomádky“, dopřály jsme si luxus většího auta s nejjednodušší obyčejnou přestavbou, která nám nabídne postel 180x130 cm, a na cestě už býváme měsíc.

Plán cest se vyvíjel úměrně věku holek a našim zkušenostem. Při loňské cestě jsem měla vymyšlený už jen jeden konkrétní trek u Grossglockneru a pak tři dny v Itálii u moře, kam nás pozval kamarád. Zbytek se vyvíjel sám cestou.

Dva rozhodující faktory, kterými se řídíme jsou počasí a naše pocity. Kde se nám líbí, zůstaneme. A až se nabažíme, jedeme objevovat dál. To je největší výhoda bydlení v autě. Nejste na nic vázáni. A občas máte možnost přelstít i to počasí. Zvlášť v horách, kdy není výjimkou, že v jednom údolí je nečas a v druhém slunce.

Obvykle střídáme aktivní dny, kdy chodíme na vícedenní túry v 2 500 až 3 000 m n.m., a odpočinkové úseky, většinou u horských jezer s paddleboardem. Naším nejoblíbenějším je Grundlsee v Salzkammergut (Solná komora). Jezero je obklopeno pohořím Totes Gebirge (Mrtvé hory). Voda je nádherná, bývá i teplá a hned při našem prvním zastavení v roce 2013 nás místo uchvátilo. Vždy mi připomíná moře a nejsem sama, protože největší jezero ve Štýrsku je nazýváno „Štýrské moře“. Každoročně u něj naši cestu zakončujeme.

Snídaně u jezera

Dalšími klenoty přírody v bezprostřední blízkosti je Toplitzsee s tajuplným válečným pokladem a turisticky známější Altausseer See, zvláště oblíbené u Vídeňáků. V kraji zažívá obrodu lidová kultura, a tak běžně potkáte ženy i muže v krojích a na různých slavnostech slyšíte místní hudbu včetně tradičního „Paschen“, rytmického tleskání rukou, kdy dlaně jsou otevřené, zpevněné a krátce a silou o sebe bouchají. To vše vytváří jakýsi celek a příjemnou atmosféru v kraji.

V horách nejoblíbenější místo nemáme. Většinou je to vždy to poslední, protože pokaždé zvládneme o něco víc, a to víc se nám líbí. Velkým milníkem pochopitelně bylo zdolání třítisícového vrcholu. Posun byl také první vícedenní túra s přechodem z chaty na chatu. Náš poslední trek byl ve vysokých výškách, kolem nejvyšší hory Rakouska.

Jediné negativum bylo, že jsem celou dobu poslouchala od obou holek, že chtějí až na vrchol Grossglockneru. Rozhodly jsme se, že si výstup s horským vůdcem časem darujeme k narozeninám, kdy v jednom roce oslavíme 50., 18. a 15. narozeniny.

V kopcích spáváme na chatách. Nocleh se musí v posledních letech rezervovat čím dál víc s předstihem, což v horách, kde se plány odvíjí podle aktuálního počasí, je občas komplikace.

Rezervace probíhají převážně telefonicky, někteří chataři využívají i online systém. Pokud jste členem Alpenvereinu, jsou ceny za nocleh velmi přijatelné, pro děti obzvlášť. Většina návštěvníků spí v „lágrech“, v místnostech společných pro více (někdy hodně) lidí. Chaty nabízí i pokoje, ale i ten běžně sdílíte s cizími lidmi. Standard chat je zcela rozdílný, někde najdete koryto se studenou vodou, jiné jsou moderně a přesto stylově a udržitelně zrekonstruované. Pro všechny je společná chutná regionální kuchyně.

Tento druh cestování, zbavený veškerého komfortu, ale maximálně svobodný, nás baví. Moc. I díky němu jsme bez problémů zvládly koronovirovou izolaci, protože jsme zvyklé být spolu celý den, celé týdny.

Grundlsee, Rakousko

Grundlsee, Rakousko

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz