Jsme čtyři: máma, táta, Rozárka (6) a Žofo (3). A je s námi jedna dodávka, která nás se svojí malou kuchyňkou uvnitř veze za teplem už druhý měsíc. Spousta lidí si neumí představit vyrazit na delší dobu, než je běžná dovolená. Co tam jako po dvou týdnech budete dělat? Tak my vám to řekneme.
První měsíc jsme jeli přes Švýcarsko a Francii, kde byla koncem září už poměrně zima. Každý večer jsme byli všichni schoulení uvnitř dodávky, děti nám lezly po hlavě a ráno se nikomu nechtělo ze spacáků. Spíme na střeše ve stanu. I tak jsme se podívali do krásné Ženevy, k jezeru Oeschinensee a jednomu z největších kaňonů Evropy, kterým je Grand canyon du Verdon. Ten večerní klepot zubů stál za to!
Naše sestava s dodávkou. Ford Transit v kratší verzi nám vystačí.
Třetí týden jsme přijeli ke španělskému pobřeží, kde bylo konečně teplo. Změnilo to dynamiku celého dne a rapidně pozvedlo morálku posádky. Stejně jako několik dalších karavanů a přestavěných dodávek, zastavujeme na pár dní u pobřeží. Ráno se jdeme koupat, uvaříme oběd, odpoledne následuje procházka po pláži a večer zpíváme, hrajeme hry nebo jen koukáme na hvězdy. Radost ze života!
Pomalé cestování je zkrátka jiné než dovolená na pár týdnů – není totiž kam spěchat. Na pobřeží strávíme klidně týden. Nepotřebujeme stihnout pět nejlepších míst na pobřeží Costa Brava, rychle se podívat a zase jet. Je to pomalé cestování, v klidu si vychutnáváme okolí a nasáváme atmosféru života místních obyvatel.
Výhled ze stanu. Nejlepší televize, která má každý den jiný program.
Děti zatím nechodí do školy, ale přesto jsme s sebou vzali učebnici Hejného a pomalu začínáme s počítáním. Nemusíme s výukou spěchat, a tak je to poměrně baví. Co ale mají ještě radši, je to nekonečné množství hřišť, u kterých každý den zastavujeme. Někdy jsme tam klidně celý den. Řádí a večer padnou ještě dříve, než jim zapnu spacáky.
Dojíme ovce, sbíráme vejce, hlídáme kočku
Moře už jsme se nabažili, opálení také jsme, na paddleboardu se svezli na vlnách. Je na čase se přesunou zase o kousek dál. Pokračujeme tedy dále na jih podél toho nádherného pobřeží Costa Brava. Kousek od Girony nás totiž čeká měsíční pobyt na farmě zařízený přes mezinárodní síť WWOOF (World Wide Opportunities on Organic Farms). Za jídlo a ubytování budeme pomáhat s chodem bio farmy.
Pes polštářový, který si nechal líbit úplně všechno.
Během našeho posledního dne na farmě se narodilo jehňátko.
K mému překvapení to děti neskutečně baví. Ráno sbíráme vejce a odpoledne dojíme ovce. Ze začátku se jen koukáme, ale teď už zkušeně nasazujeme přísavky na cecky a čepujeme mléko. To ovčí je mimochodem výborné, na rozdíl od kozího. Přes den pomáháme udržovat a čistit olivový sad, to už tak zábavné není. Pracujeme vždy kolem čtyř až pěti hodin, pět dní v týdnu.
Teď nás ovšem čeká ještě další etapa. Farmaření necháváme možná ještě na později, tentokrát vyzkoušíme takzvaný house sitting – tedy něco jako hlídání domu. Tady u Barcelony začíná být pomalu chladněji, takže jsme si u Málagy vybrali barák s jednou kočkou. Naším jediným úkolem bude ji udržet na živu. Musí přežít, nesmí utéct a musíme ji hýčkat jako princeznu na hrášku.
Na kolik to vyjde?
Po prvním měsíci jsme měli nutkání myslet na domov – na práci, kterou jsme měli, na kamarády a rodinné zázemí. Také jsme měli obavy, jak dlouho nám vydrží úspory.
Palmy na španělském pobřeží
Náklady na cestu jsem promýšlel dopředu. Na kolik nás to celé vyjde? Píšu si po celou dobu cesty podrobný záznam financí. Chtěl bych vám ukázat, že to není tak hrozné, jak by se mohlo zdát. Naše představa byla tisíc eur (24 500 Kč) na měsíc, ale čekal jsem i o dost více.
Ubytování máme v dodávce či na farmě gratis, vaříme si sami. A protože to není týdenní dovolená, nevyhledáváme turistické atrakce a restaurace. Nicméně třeba akvárium v Barceloně za 60 eur pro celou rodinu (cca 1 500 Kč) jsme nevynechali.
Původní představa se naplnila téměř dokonale. Den cesty nás vychází na 820 Kč, celý měsíc tedy vychází na 24 600 Kč. Je to včetně našeho cestovního pojištění, pojištění auta, nafty, jídla, kempů, pračko-automatů, vstupů i zmrzlin.
Po spaní na divoko pereme prádlo v kempu.
V práci jsem skončil, cestu financujeme z úspor. Ale téměř polovinu nákladů pokryje pronájem našeho bytu, mateřská a ženino podnikání na dálku v Čechách. O cestě píšu knihu, kde bude vše do detailu popsáno.
Pokud vás zajímá, jak bude náš život v dodávce pokračovat, můžete nás sledovat na Instagramu pod nickem "kasalife_". Zdravíme z teplé španělské farmy, kde kdákají slepice, bečí ovce a za kopcem šumí moře. Moc rádi k němu jezdíme odpoledne po práci.
