Skalní ostroh nad řekou Dyjí střežil už v jedenáctém století pohraniční hrad, který byl po ničivém požáru v roce 1665 tehdejšími majiteli, pány z rodu Althannů, postupně přestavěn na velkolepý barokní zámek. Ten zažíval své zlaté časy v době, kdy jeho apartmá obývala markýza Pignatelli, blízká přítelkyně mocného císaře Karla VI.
Za druhé světové války se stal zámek říšským konfiskátem, po roce 1945 však přešel do majetku státu a byl zpřístupněn veřejnosti.
Soukromé prostory
Skvělým dokladem velkorysosti, s níž hraběcí rod Althannů v sedmnáctém a osmnáctém století přistoupil k barokní přestavbě Vranova, je Sál předků. Hlavní reprezentační sál zámku je dílem císařského dvorního architekta Johanna Bernharda Fischera von Erlach, který se významně podílel třeba i na výstavbě Schönbrunnu ve Vídni.
Sál předků patří k nejhodnotnějším barokním stavbám své doby ve střední Evropě a ohromí jak monumentálními rozměry, tak freskovou výzdobou, již vytvořil další rakouský umělec, malíř Johann Michael Rottmayr.
Vedle skvostného Sálu předků se k chloubám vranovského zámku řadí kaple Nejsvětější Trojice s podzemní althannskou hrobkou, do níž se sestupuje točitým schodištěm a spojovací chodbou, která se otevřela veřejnosti teprve před pár lety.
Další soukromé zámecké interiéry připomínají éru polských majitelů Vranova z rodu Mniszků a Stadnických v devatenáctém a na počátku dvacátého století. Jejich vztah k vranovskému panství dokumentují produkty kameninové dílny, kterou přivedli k rozkvětu. Mniszkové ve vranovské dílně vyráběli jídelní a toaletní soupravy či psací a kuřácké sady, které se těšily značné pozornosti na světových výstavách a trzích.
Hraběnku Helenu Mniszkovou připomíná i empírová postel se symboly večera, noci a jitra, dílo vídeňských nábytkářů, které šlechtična dostala svatebním darem.
Atraktivní součástí prohlídkových tras zámkem je od roku 2020 návštěva hranolové středověké věže z počátku čtrnáctého století působivě kontrastující s okolními vznešenými paláci. Kdysi stála zcela samostatně, přiléhala k původním hradbám a střežila vstup do předhradí.
Věž vysoká dvacet čtyři metrů, na jejíž vrchol vede sto jedenáct schodů, sloužila také jako vězení, do kterého se vězni spouštěli po laně jako do hladomorny. V devatenáctém století byla romanticky upravena a její vrchol ozdobil obnovený plechový rytíř v plné zbroji a s erbovním znamením hrabat Stadnických na štítu.
Výlety do okolí
Vranov nad Dyjí se nalézá na hranici národního parku Podyjí a návštěvu zámku si tak lze ozvláštnit procházkou či cyklovyjížďkou kouzelným okolím. Například pěší Claryho okruh propojuje historická a přírodní zákoutí Vranova s nečekanými výhledy do údolí Dyje.
Cyklisté zase mohou zamířit k působivé zřícenině Nový Hrádek nebo až k malebnému rakouskému hradu Hardegg. A v horkém létě jistě přijde vhod Moravský Jadran, jak se přezdívá Vranovské přehradě, svého času největší údolní přehradě v Československu, jež je dnes vyhledávanou rekreační oblastí.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Článek vznikl pro časopis Chvilka pro tebe.
