Proto se třebíčští radní rozhodli vypracovat vyhlášku, na jejímž základě by město majitelům domů v Židech poskytovalo peníze na opravy. "Nemáme žádné páky k tomu, abychom vlastníky nemovitostí k opravám přiměli. Proto volíme cestu pobídkového systému formou příspěvků, která se již v minulosti osvědčila. Věříme, že ji lidé využijí," řekl tajemník třebíčské radnice Rostislav Novák.
Pracovníci radnice přitom spočítali, že jen na obnovu fasád soukromých domů bude potřeba dalších téměř 750 tisíc korun. Nesplnění požadavků komisařů by však podle Nováka mohlo ohrozit zápis třebíčských památek na světový seznam a tak na jejich odstranění musí radnice peníze najít. V současné době sestavují radní pravidla pro poskytování příspěvků, poté bude z rozpočtu vyčleněna i určitá suma peněz.
"Kdyby radnice něco přispěla, bylo by to dobré. Chceme domek vrátit do původní podoby, ale zatím na to tolik peněz nemáme," řekla pětasedmdesátiletá Aloisie Hoffmannová, která bydlí s rodinou v ulici Leopolda Pokorného. Kvůli nedostatku peněz, ale i dalším záležitostem domek zatím neopravovali ani Štěpánkovi. "Nemáme ani tak špatnou fasádu, ale vlhne nám podezdívka a mám strach, aby nám nevypadla spodní okna," řekla Marie Štěpánková, která v domku na Havlíčkově nábřeží, jenž byl na obytný přestavěn z části bývalé Subakovy továrny, bydlí téměř padesát let.
Marii Folberové, která židovskou čtvrtí denně prochází, zase vadí špína a nepořádek v průjezdech domů. "Nevypadá to dobře. Ale na těch fasádách je vidět, že se něco dělá. Jen aby se to opravilo v tom historickém duchu, protože Židé mají svůj zvláštní ráz," upozornila Folberová. Rekonstrukce třebíčské židovské čtvrti, jedné z nejzachovalejších památek svého druhu v Evropě, která měla být za minulého režimu zbourána, běží od devadesátých let. Náklady prozatím dosáhly osmdesáti milionů korun, z nichž dvaačtyřicet bude město splácet ještě dalších deset let.
Začalo se inženýrskými sítěmi, opravila se zadní synagoga na kulturní stánek, postavila lávka přes řeku Jihlavu spojující lokalitu s centrem města a dnes se postupně opravují zchátralé domy. Právě teď například na Žerotínově náměstí 14, jehož oprava přijde radnici na sedm milionů korun. Na obnově se podílí i soukromí vlastníci, kteří si zde zřizují své provozovny, otevírají restaurace a obchůdky či jako v poslední době galerie. Čtvrtí, kde dříve bydleli především Romové, se už večer není třeba bát projít.
O jejím povznesení výmluvně hovoří i zvyšující se počet turistů, kteří mají zájem o její prohlídku. Možnost zápisu do světového seznamu Unesco rekonstrukční práce ještě zrychlila. "Unesco není zaklínadlo, ale pro zápis musíme něco udělat. Bylo by škoda, kdyby vše skončilo na nějakém nesplněném požadavku komisařů," upozornil tajemník Novák, podle něhož budou opravy pokračovat zhruba dalších pět let.
TŘEBÍČSKÁ ŽIDOVSKÁ ČTVRŤ - je jednou z nejzachovalejších památek svého druhu v Evropě, která měla být za minulého režimu zbourána - náklady na rekonstrukci, která se dělá od 90. let, prozatím dosáhly osmdesáti milionů korun - dnes se postupně opravují zchátralé domy.
