Zdravý les v Jizerkách? Až za 100 let!

  14:12aktualizováno  14:12
Až za sto, možná dvě stě let bude na vrcholcích Jizerských hor zdravý les. Dvacet let poté, co obrovské části lesa zničily kyselé deště, sice už na náhorních plošinách nejsou jen pahýly, ale vzrostlé zelené smrky. Stromy však stále nejsou v pořádku a chřadnou. Na některých místech by se smrkové porosty mohly úplně rozpadnout.

"Jsme teprve v polovině cesty mezi zdevastovaným a zdravým lesem," uvedl šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory Jiří Hušek.

Lesníci: Je třeba hodně hnojit i vápnit

Lesníci, ekologové a také zástupci ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí hledali na nedávné konferenci cestu, jak společně jizerskohorské lesy ozdravit. Domluvili se, že se soustředí hlavně na biologické zásahy do oslabených porostů, aby se zdejší lesy vrátily do takového stavu, jako před stovkami let.

"Je třeba hnojit, vápnit, sázet mezi nepůvodní smrky pichlavé místní dřeviny i pečovat o les," vysvětlil jablonecký lesní správce Miroslav Kortan.

Stromy, hlavně smrk pichlavý, trpí nedostatkem živin, suchem. Půda je příliš kyselá, navíc se do země dostává čím dál víc dusičnanů z průmyslu a dopravy. "Způsobují, že stromy sice rychle rostou, ale kvůli nedostatku ostatních živin pak chřadnou," dodal Hušek.

Nedaleké elektrárny v Polsku sice už nechrlí tolik oxidů síry, ale škodlivá látka zůstává v půdě, která je proto příliš kyselá. Ještě problematičtější je narůstající množství oxidů dusíku.

Podle ředitele Krajského inspektorátu Lesů České republiky Ludvíka Řičáře směřovaly do obnovy poničených lesů v Jizerských horách desítky milionů korun. "Jsou to peníze za nové sazenice a následnou péči o nové porosty, například ochranu před škůdci," řekl Řičář.

Nejvíce peněz proudilo do obnovy lesů na počátku devadesátých let, kdy na tisíce sazenic a jejich ochranu přispěl fond Phare. "Teď je naší povinností o ně pečovat, aby nebyly ty prostředky znehodnoceny," řekl Řičář.

Kde je nejhorší situace?

Které části Jizerských hor jsou na tom nejhůře a které nejlépe? "Nejhorší situace je na náhorních plošinách a naopak kvalitní jsou lesy na severních svazích," uvedl Jiří Hušek. Nejvíce poškozená oblast je podle Huška lokalita mezi Smrkem a Smědavou.

Nejdůležitější bude podle Řičáře obnova lesa a jeho složení do původního přirozeného stavu Jizerských hor.

To, že se před dvaceti lety začaly sázet do poničených hor opět smrky, nepovažuje za chybu. "Dříve to ani ničím nešlo. Tenkrát vědci nevěděli, co jiného tam dát. Podmínky v ovzduší se ale už změnily a výzkum postoupil. Nemůžeme říct, že to dělali blbci, kteří nevěděli, co dělají, snažili se," podotkl.



ZÁCHRANA PŘICHÁZÍ POMALU. Lesníci, mezi nimi i revírník z Paličníku Jaroslav Macháček (na snímku) začínají v Jizerských horách pomalu obnovovat původní různorodý smíšený les. Stromům škodí nejvíce oxidy dusíku i síry.

Smíšené lesy

Na nejvyšších částech Jizerských hor podle něj budou i nadále smrky, ale jiný druh, který tu rostl dříve: ztepilý místo pichlavého. Dále například buky, jeřáby nebo javory.

"Právě jsme uprostřed obnovy lesů. Smrk pichlavý vysázený jako náhradní porost je dvacet třicet let starý. Nyní pomalu začínáme obnovovat původní různorodý smíšený les. Jsme uprostřed cesty mezi zdevastovanými horami a zdravým lesem," vysvětlil Hušek.

Jak dlouho ještě bude horám trvat, než se vrátí do původního stavu? "Já se toho už nedožiju," říká Řičář. "Do třiceti až čtyřiceti let tu bude smíšený les. Ale ještě nebude plnohodnotný. Úplná obnova potrvá sto, možná i dvě stě let," dodal Hušek.

Ročně přibude v lesích milion až milion a půl stromů. "To je ideální. Není vhodné sázet masivně, protože ve zdravém lese mají být různě staré stromy. Stejnověkému porostu například hrozí napadení kůrovcem," varoval Hušek. Obnovu hor například komplikuje přemnožená zvěř, která okusuje mladé stromky.

Mladé hvozdy čekají v příštích letech další změny. "Postupně musíme probírat mladé porosty. Vybereme nezdravé jedince kvůli uvolnění místa těm zdravým," vysvětlil Kortan. Tak dostanou mladé sazenice dostatek prostoru, vláhy a světla.

Správně, ale pomalu

Na obnově Jizerských hor se podílejí i některé neziskové organizace. Podle Jana Korytáře ze Společnosti přátel přírody jde obnova lesů správnou cestou, postupuje ale příliš pomalu. "Myslím, že by se to dalo dělat mnohem rychleji. Pokud to půjde tímto tempem, návrat do původního stavu potrvá určitě přes sto let," řekl Korytář.

Půda v Jizerských horách je stále poničená ještě kyselými dešti. "Chemické složení půdy není dobré. Chybí v ní živiny. A hlavně hořčík, bez nějž stromy nemohou přijímat živiny," upozornil jablonecký lesní správce Kortan. Lesy podle něj potřebují hnojivo.

Starosta Bedřichova Martin Koucký nevidí budoucnost hor tragicky. "Holiny postupně zarůstají. Navíc už tu není jen smrk, ale přibývá i listnatých stromů," uvedl Koucký. Bedřichov se podle něj snaží podporovat obnovu původního porostu.

"Pokud bude zapotřebí, podpoříme aktivity nadací, ochranářů i lesníků více. Pevně věřím, že tentokrát se obnova povede a snad už to bude stálé řešení," upozornil starosta. A jak vidí hory za čtyřicet let? "Kolem Bedřichova budou hlavně smíšené lesy. Na svazích sice zmizí výhledy, ale les bude zdravější. A díky tomu možná i na kopcích přibudou rozhledny," zmínil Koucký.

 

NEMOCNÝ LES. Revírník revíru Paličník v Jizerských horách Jaroslav Macháček prochází lesem, který patří mezi nejvíce poškozené. Obnova poničených lesů potrvá sto až dvě stě let.

Autoři:

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Vědci odhalili tajemství soch na Velikonočním ostrově. Označují vodu

Velikonoční ostrov - Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

„Moc nečum a upaluj.“ Rozpačité hledání jesenického Mrtvého muže

Vyhlídka Mrtvý muž

Jeseníky jsou plné tajemných míst. Patří k nim i jihovýchodní svahy hory Volyň, kde v hlubokých lesích uvádějí mapy...

Český výletník: Jak mě Vincek Priessnitz naučil léčit a být trpělivý

Sanatorium Priessnitz je dnes nejvýznamnější stavbou a jakýmsi logem Lázní...

Když zazní jméno Priessnitz, člověk si představí cosi tajemně německého a chladného. Vincenz Priessnitz však založil...

Neznámý Pražský hrad I. díl: Pětadvacet míst, která turisté míjejí

Pražský hrad

Význam Pražského hradu jako symbolu státnosti nespočívá pouze v jeho majestátnosti, ale i v detailech – turistům často...

Najdete na iDNES.cz