Když místo rozumu promluví emoce...
Zdálo by se, že lidé budou rozumní a před jakoukoliv záchrannou akcí se napřed rozhlédnou, zjistí situaci, posoudí svoje možnosti, zavolají na nouzovou linku 112, a pak teprve začnou zachraňovat.
Jenže voda je živel, který budí emoce. Svědkům nehody se navalí adrenalin do těla a místo rozumu se řídí citem. "Vždyť mu musím pomoct, jinak se utopí!" bleskne mnoha lidem hlavou a okamžitě skočí pro topícího se člověka pod jez. Nestačí si uvědomit, že kde se topí jeden, utopí se i druhý.
Zásady chování na jezu
Zdroj: www.nebezpecnejezy.cz |
Ve čtvrtek se to stalo vodákům v Olomouci. Zemřel patnáctiletý chlapec, který pod jez skočil, učitelka, která se ho snažila zachránit, a na pokraji smrti se ocitnul i instruktor, který se pokusil o totéž.
Na stejném jezu sklouzl do vody malý chlapec na jaře. Jeho maminka pro něj skočila a také se utopila.
Vloni ve Valašském Meziříčí skočil do Bečvy pán pro svého topícího se psa. Také tento muž zemřel.
Záchrana na vodě má přísná pravidla. Kdo je poruší, umírá!
Zatímco základní příčinou tří smrtelných nehod na jezu v Řepčíně je konstrukce jezu s nebezpečným vývařištěm, chyby se staly i při pokusu o záchranu.
Pravděpodobně to byly následující zkraty:
- Všichni: Děti, učitelka ani instruktor neměli u vody oblečené plovací vesty!
- Chlapec: Děti pod dohledem instruktora skákaly z betonové zdi pod jezem do bezpečné vody. Utonulý žák zřejmě porušil jeho příkazy a popošel blíž k jezu. Proč tak učinil a podepsal si tak rozsudek smrti, můžeme jen spekulovat.
- Učitelka: Zachraňující musí napřed zhodnotit situaci a poté ochránit ostatní účastníky nehody a především sám sebe. Učitelka ztratila hlavu a tuto nejzákladnější zásadu nerespektovala. V dobré vůli chtěla žáka zachránit, ale ocitla se ve stejné situaci jako on a ztratila život také. Neznáme detailní situaci v rozhodujících okamžicích, ale její roli by zřejmě nejvíce příslušela organizace záchranné akce.
- Instruktor: Ani vodácký instruktor nerespektoval zásadu ochrany sebe sama. Ani on si neuvědomil, že mrtvý už nikomu nepomůže. U něj se předpokládá, že je vyškolený na takové těžké okamžiky, zvládá záchranářské práce a má s sebou záchranné pomůcky. Těžko hodnotit, co se přesně v nekonečných minutách pod jezem dělo, ale modelové záchranné akce mají vypadat následovně: Buď chlapec pod jezem reaguje a instruktor mu háže záchranné lano, které má v povinné výbavě s sebou, a vytahuje ho na něm z válce, nebo topící se už nereaguje a záchrana je složitější. Instruktor přivazuje na svoji plovací vestu záchranné lano, lano předává do rukou pověřených a bezpečně stojících žáků, aby ho jistili a sám se snaží přiblížit k jezu zespodu. Pokud zachytí topícího se člověka nebo se sám dostane do nesnází, žáci ho na laně vytáhnou. Učitelka vše pozoruje a organizuje.
Stavbaři nemyslí, my zaplatíme životem
Smrtelně nebezpečné jezy na turistických řekáchBerounka: Roztoky, Beroun |
Je jasné, že prvotní příčinou vodácké smrti byla vždycky neopatrnost, lehkovážnost nebo neznalost řeky. Za tím ale stojí strašná nedbalost a šetřivost stavitelů jezů.
Vodáci se topí především na relativně nových jezech. Pod novými kolmými nebo parabolickými jezy se tvoří nebezpečné víry, vodní válce a vratné proudy. Přitom vodáctví bylo během jejich stavby nebo rekonstrukce už velmi rozvinuté odvětví rekreace.
Pod staršími jezy, které mají ještě vorové propusti, se obvykle nic nestane. I když někdy vypadají strašidelně a tvoří se pod nimi velké vlny, tak loď buď zalijí nebo obrátí, ale pak plavající vodáky i jejich vybavení vyplivnou dál do proudu, kde se navzájem pochytají a bezpečně vylezou na břeh.
Moderní jezy-zabijáci netvoří žádné vlny, ale není zpod nich úniku. Důvodem je, že projektanti, stavebníci, investoři a vodohospodáři nemysleli na vodáky a vůbec lidi (dětí, plavců a náhodných chodců se na jezech utopí mnohokrát víc než vodáků).
Přitom lze jez postavit tak, aby nebyl smrtelně nebezpečný. Jde jenom o to odebrat energii vodě, která přes něj padá. Nejjednodušší a nejlevnější ale je, když se nechá pod jezem "promlít" ve válci. Jenže za to platí každý rok desítky lidí svými životy.
S vodáky se nikdo nebaví. Nebezpečné jezy se staví dálříká v rozhovoru Petr Ptáček, zkušený vodák a provozovatel serveru raft.cz. |
Úmrtí vodáků na jezech, rok 2011 a 2010
Bystřice, jez Bystrovany, leden 2011: Dvě nafukovací kanoe sjíždějí vysoký kolmý jez, pod kterým se tvoří válec. Průtok vody není velký a ani zdaleka se neblíží povodňovému stavu. Obě lodě se zvrhnou. Dva vodáci se dostanou za válec a ihned zahajují záchrannou akci. Jednoho kolegu vytahují podchlazeného, ale živého. Druhého najdou až po čtvrt hodině a na oživení je pozdě.
Cidlina, jez Chlumec, srpen 2010: Nafukovací rekreační člun se pokouší splout vysoký jez. Pod jezem se převrací a posádka padá do vln. Přivolaní policisté jednoho mladíka vytahují z vody živého, ale druhého najdou pátrači až za několik hodin.
Sázava, jez Horka, srpen 2010: Turistická kanoe sjíždí jez, ale v nenápadném vodním válci pod ním se převrací. Vratné proudy jsou velmi silné a stahují posádku pod vodu. Kormidelníka záchranáři vytahují zpod jezu a přivádějí ho k životu. Žena, která pádlovala vepředu, po vylovení umírá.
Chrudimka, jez Tuněchody, srpen 2010: Vodáci se pod jezem převrhnou s nafukovací kanoí. Jeden z nich nevyplave a druhý ho zahlédne až pár set metrů pod jezem, a proto běží pro pomoc. Záchranná akce je marná. Je nalezen mrtvý.
Ohře, jez Radošov, srpen 2010: Dva rafty se pokoušejí splout jez. Jedna posádka se štěstím projede a druhá se převrací v proslulém válci pod jezem. Všichni jsou zachráněni ostatními vodáky ze břehu až na jednu dívku, která umírá. Její tělo je nalezeno až večer.
Ohře, jez Loket, červen 2010: Raft se převrací pod jezem. Tři muži se dostávají zpět do člunu a pomáhají čtvrtému. Toho jim vytrhne proud a stáhne ho nazpátek pod jez. Mrtvola je nalezena až druhý den.
Sázava, jez Žampach, květen 2010: V turistické kanoi pádlují tři lidé přes jez. Pod ním narážejí na kámen, loď se převrací a jeden z nich se utopí.
