Tok Zbirožského potoka kopíruje modře značená turistická stezka, která spojuje Skryje a Zbiroh. Tuto nenáročnou, přibližně 15–20 kilometrů dlouhou túru můžete podniknout kdykoliv v roce a případně jí zkrátit podle chuti a sil. Jedno z nejlepších období pro návštěvu nastává brzy na jaře, kdy na některých místech v údolí rozkvétají sněženky a díky neolistěným stromům můžete dobře pozorovat členitý reliéf i strmé skalní srázy.
Náš výlet povedeme proti proudu potoka a vyrazíme ze Skryj, stejně tak však můžete cestu zahájit v Čilé, kam se dá ze Zbiroha vrátit busem.
Obec Skryje proslavil francouzský paleontolog Joachim Barrande, který zde ve třicátých letech 19. století objevil bohaté naleziště trilobitů. Na jeho počest se ve Skryjích nachází Památník Joachima Barranda s paleontologickou a geologickou expozicí nálezů prvohorní fauny z okolí Skryj a Týřovic. Najdete zde kupříkladu ukázky možného vzniku zkamenělin nebo vitríny s osobními přístroji francouzského vědce, jehož pomník stojí nedaleko muzea u budovy bývalé obecné školy.
Ke Skryjským vodopádům
Ze Skryj doporučujeme vyrazit nejprve nikoliv po modré, ale po červené značce, od které se za posledními domy vlevo odpojuje neznačená asfaltová cesta. Ta se přehoupne přes vyhlídkové návrší a poté klesne do údolí, k prvnímu z několika mlýnů. Mlýn Slapnice je již nefunkční a poslední z kaskády mnoha vodních mlýnů na Zbirožském potoce. V minulosti se mlynáři na tomto nepříliš vydatném vodním toku museli vždy domluvit a mlít všichni v jeden čas a využít tak společně jedné vodní vlny z vypouštěných rybníků.
Nad mlýnem minete kemp Na Slapnici, což je hezké místo s několika chatkami a sezonní restaurací s tábořištěm. Odtud pokračujete proti proudu potoka asi kilometr po dálkové trase Centrální stezky, jež spojuje nejzápadnější a nejvýchodnější body ČR.
Záhy vás cesta přivede k techničtější skalní pasáži, po jejímž překonání se ocitnete u jedné z nejvyhledávanějších jedinečností Křivoklátska. Přírodní rezervace Jezírka zahrnuje lesnatý a skalnatý kaňon Zbirožského potoka s několika vodopády a tzv. Skryjskými jezírky – dvěma tůněmi vzniklými přirozeným přehrazením potoka.
Místo nepostrádá romantiku, kterou však o letních dnech přehlušuje množství výletníků. Proto je lepší se sem vydat ve všední den a ideálně i mimo letní období, kdy si tu můžete užít lesní samoty a tichého šumění potoka.
Cesta protifašistických bojovníků
Jen málokdo ke své škodě pokračuje od vodopádů dál proti proudu potoka směrem ke Zbirohu. Hned nad vodopádem si můžete všimnout hluboké skalnaté průrvy, ve které mizí zpěněné vody Zbirožského potoka. Cesta dále pokračuje lesnatým údolím, jehož strmé stráně vroubí četné skalky a záhy přijdete k jedné z mála silnic, které přetínají hluboký zářez potoka.
Zde stojí Podmokelský mlýn, jehož dávný majitel, František Froněk, byl za druhé světové války jedním z vedoucích členů odbojové skupiny na Zbirožsku. Nad mlýnem u silnice se nachází jeho pomníček v místě, kde byl mlynář při přestřelce smrtelně zraněn fašisty. I proto nese modře značená stezka mezi Skryjemi a Zbirohem název Cesta protifašistických bojovníků.
Nad Podmokelským mlýnem si můžete všimnout mrtvých ramen potoka a poté se stezka přimyká k přírodní rezervaci Lípa se suťovými lesy a výskytem mnoha druhů rostlin a živočichů.
Kolem nádherných mlýnů
Údolí se posléze rozevře a cesta vstoupí na rozlehlé louky u Jankovského mlýna. V tomto malebném koutu Křivoklátska se natáčela oblíbená série Ranč u Zelené sedmy a vlevo nad cestou si tak můžete všimnout hájenky, která se v seriálu také objevila.
Cesta mine Jankovský mlýn a po loukách vás přivede k dalšímu mlýnu, kterým je dřevěný Ostrovecký mlýn, zvaný též „klepáč“. Ze všech vodních mlýnů na trase jde asi o nejmalebnější stavbu, která je chráněna jako kulturní a technická památka. Zrekonstruovaný roubený vodní mlýn s mansardovou střechou pochází z 18. století a byl funkční až do první světové války.
Jak trasa postupuje směrem ke Zbirohu, údolí potoka se začíná pomalu rozevírat – cesta však stále vede krajem lesů, údolních luk a roztroušených skalek ukrytých mezi stromy. V jarních měsících lemují břehy Zbirožského potoka trsy sněženek a dalších jarních rostlin. Jednou z mála známek civilizace jsou tak jen chaty osady Terezín. Místo se dříve nazývalo Terezov a od poloviny 19. století se zde vyrábělo duté sklo.
Trasa mine Kozův mlýn, zvaný též Němcův, nad kterým se nachází Němcův rybník. Posléze vás cesta dovede až k rozlehlému Sýkorovu mlýnu, který je posledním z mlýnů na našem výletě. Mlýn fungoval do roku 1953 a ve svých dílech jej zmiňuje i básník Josef Václav Sládek, který sem často chodil ze Zbiroha na návštěvy.
Znám křišťálovou studánku
U Sýkorova mlýna stezka opouští Zbirožský potok a začíná lesní cestou strmě stoupat úbočím Matčiny hory. Záhy přijdete ke studánce, označené jako Sládkova lesní studánka. Ano – toto je ona křišťálová studánka, která zbirožského rodáka a spisovatele inspirovala k napsání velmi známé básně Lesní studánka. U studánky sice brzy na jaře zcela jistě nenajdete tmavé kapradí ani rudý vřes, zato tu stojí pamětní kámen a také kryté posezení, kde si lze odpočinout před závěrečným stoupáním.
Odměnou za nastoupané výškové metry vám budou nádherné výhledy z okraje lesa pod Matčinou horou. Pohledu dominuje lesnatý vrch se zámkem Zbiroh, pod kterým se nachází cíl výletu, městečko Zbiroh. Jihovýchodním směrem pak můžete spatřit horu Radeč – nejvyšší vrchol Křivoklátské vrchoviny.
Závěrečné kilometry již nevedou podél Zbirožského potoka a cestu tak můžete ukončit i dříve, například v obci Přísednice.
Může se hoditDélka trasy: Skryje – Zbiroh 19 kilometrů (6 hod), při ukončení v Přísednici 15 km (5 hod.) Doprava: ze Zbiroha nebo Přísednice busem zpět do Čilé (s přestupem v Mlečicích) Ubytování a občerstvení: Hostinec a kemp Na Slapnici, Zbiroh |