Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tvV roce 1913 si při statku v Bartošovicích nedaleko Studénky vídeňský podnikatel Arthur Czeczowiczka postavil lihovar, okolní rovinatá krajina s lány cukrové řepy a obilí k tomu přímo vybízela. Jenže brzy zjistil, že dopravovat suroviny a odvážet hotové výrobky koňskými povozy mezi Bartošovicemi a nádražím ve Studénce je nákladné a zdlouhavé. A tak si v roce 1915 nechal postavit zhruba 3,5 km dlouhou železniční vlečku.
Arthur Czeczowiczka v roce 1939 kvůli svému židovskému původu uprchl do Velké Británie a do Československa se už nikdy nevrátil. Možná dobře věděl proč. Lihovar nejprve zabavilo gestapo a přidělilo ho programu Lebensborn, po válce na základě Benešových dekretů byl pak areál 9. ledna 1946 znárodněn.
Lihovar získala Benzina jako sklad maziv a pohonných hmot. Vlečka nezanikla a na začátku šedesátých let 20. století získala druhou šanci. Ve Vagonce Studénka se totiž začaly vyrábět elektrické jednotky, známé jako Pantografy, později též Žabotlamy. Každý vůz se musel podrobit první, takzvané seřizovací jízdě, která se ovšem nemohla konat na širé trati.
Vagonka větší část vlečky odkoupila, úsek ze Studénky až k mostu přes Odru zatrolejovala a zrekonstruovala na rychlost 100 kilometrů v hodině. Kromě elektrických jednotek se tady zkoušely i další vozy ze studénecké továrny.
Po vlečce za dobu existence zkušební trati mohly projet stovky vozů. Kromě Žabotlamů existují snímky se slavnými Orchestriony (motorovými vozy M152.0), Kvatry řady 842, sovětskými motorovými vozy AČ2 a především s Krakeny. Tyto elektrické jednotky vznikly koncem 80. let 20. století, bohužel se nikdy nedostaly do sériové výroby. Právě Krakeny byly zřejmě poslední stroje, které se po bartošovické projely.
Bartošovickou vlečku poznaly stovky vozů a jednotek.
S útlumem a následném přesunu výroby do Ostravy se trať do Bartošovic přestala využívat. Koleje byly sneseny na konci devadesátých let a dva ocelové mosty zřejmě kolem roku 2008. Dnes už se po tělese dráhy nedá skoro projít, přesto jsme se o to s kamerou pokusili.
Jako v Amazonii
Nejprve jsme se porozhlédli po bývalé výhybně bartošovického lihovaru, která dodnes leží v obvodu stanice Studénka. Našli jsme i trafostanici, která celou zkušební trať napájela, dokonce jsme objevili také původní část dráhy, která byla od bartošovické vlečky odpojena v roce 1959 kvůli výstavbě přeložky železnice do Štramberku.
V reportáži se přesvědčíte, že první část tratě u mostu přes Pustějovský potok vypadá jako amazonská džungle. Lužní les si tady postupně bere trať zpátky. Naštěstí nás vedlo jak štěrkové lože bývalé vlečky, tak jsme postupovali od nálezu k nálezu.
Dál vám ukážeme, kde končil úsek pro rychlost 100 kilometrů v hodině. Ostatně vám můžeme ukázat, jak takové zkušební jízdy vypadaly, získali jsme dva unikátní historické snímky ze začátku 90. let. Na jednom se do Bartošovic proháněly elektrické Krakeny, na druhém pak motoráky určené pro Sovětský svaz AČ2.
Natočili jsme pro vás také vyprávění technika ČSD, který na bartošovické vlečce přejímal Orchestriony. A nejen, že se dozvíte, jaké „nepřístojnosti“ se během zkoušek děly, ale jako první uvidíte také jeho unikátní sérii fotek z těchto jízd. Prostě se máte na co těšit.
Zkrátka, přestože bartošovická vlečka neměřila ani čtyři kilometry, troufáme si říci, že jako zkušební trať Vagonky Studénka byla jednou z nejdůležitějších železničních tratí u nás. Snad jsme tímto dílem seriálu Zaniklé tratě napomohli tomu, že ji budoucnost jednou docení.
Motorový vůz M152.0483 během zkušebních jízd do Bartošovic v roce 1982
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Náš e-mail je zanikletrate@idnes.cz Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
|



























