Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tvKdyž byla v roce 1871 dokončena Rakouská severozápadní dráha, tedy jedna z hlavních spojnic Vídně Prahy a Drážďan, v úseku Jihlava – Německý Brod vznikla i stanice Polná, později Polná-Štoky, dnes má název Dobronín. Jenže stanice byla vzdálená šest kilometrů od města, takže tamnímu hospodářství vůbec nepomáhala.
V roce 1894 byl do čela Polné zvolen Mladočech Rudolf Sadil. Navzdory nevoli zastupitelstva začal okamžitě prosazovat, aby železnice vedla až do města. A podařilo se mu to.
Sadil získal koncesi 13. května 1903 s tím, že dráha musí být postavena do dvou let. I to se podařilo, první slavnostní vlak dojel do Polné už 17. listopadu 1904. Tímto okamžikem nastal rozmach města. Odpadlo překládání zboží v Dobroníně a dovézt třeba vagon uhlí bylo teď výrazně levnější.
Dopravě na lokálce dominovala nákladní doprava, vozily se především brambory a škrob. Před a za druhé světové války se trať stala strategickou. Československá armáda nejprve v Polné vybudovala zásobníky pohonných hmot, Němci zase ve městě vyráběli gyroskopy do ponorek.
Po roce 1948 to začala mít trať nahnuté. Automobilová doprava, a to i ta nákladní, začala dráze výrazně konkurovat. O zrušení lokálky se mluvilo prakticky každou pětiletku. Nákladní dopravu se podařilo uhájit, osobní ne. Poslední den pravidelného osobního provozu se stal 22. květen 1982.
V devadesátých letech 20. století začala nákladní doprava pomalu skomírat. Na trať se aspoň na jeden den v roce vrátila osobní doprava v podobě mimořádných vlaků na Mrkvancovou pouť v Polné. Nicméně kvůli údajně špatnému stavu trati vyjel poslední vlak do Polné v září 2009.
Na jaře 2025 se podařilo obnovit nákladní dopravu alespoň do nákladiště v kilometru 3,5, zbytek trati je ovšem dál nesjízdný. Před lety se objevily informace, že je polenská lokálka vážným adeptem na konzervaci. Z Dobronína zastávky do Polné by mohla vzniknout cyklostezka, zatím to jsou ovšem jen úvahy.
Trať plná paradoxů
Polenská lokálka je i patnáct let po ukončení provozu plná zajímavostí a protikladů. Trať je od kilometru 3,5 až do konce celá ve výluce, přesto je kolejiště v Polné vysekané a alespoň hlavní výhybky namazené.
Paradox číslo dvě. Jen pár let před ukončením provozu byla trať převedena na dálkové řízení z Jihlavy. Dodnes tak funguje zabezpečovací zařízení, například neustále bliká bílé světlo na přejezdu před Polnou, na kterém patnáct let žádný vlak nejel.
Další kuriozitu jsme objevili jen pár set metrů za přejezdem ve směru do Dobronína. Na trati stávala dlouhá léta návěst „elektrické vytápění vlaku“. Jenže na polenské lokálce neměly lokomotivy s možností elektrického vytápění povolený vjezd.
Další zajímavosti polenské lokálky se dozvíte z reportáže. Ukážeme vám oba mostní objekty na trati, objevíme zřejmě poslední hraniční kámen a najdeme i původní kilometrovník z roku 1904. Necháme se překvapit mysliveckým posedem přímo na zarostlých kolejích a určíme, kde byl v Dobroníně kilometr 0.
Budoucnost druhé poloviny polenské lokálky je i nadále nejistá. Ale je více než pravděpodobné, že se vlaky na tamní Mrkvancovou pouť už nikdy nepodívají. Uvidíme, zda nakonec zvítězí další zarůstání nebo radikální řez v podobě cyklostezky.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Náš e-mail je zanikletrate@idnes.cz Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
|