Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tvKdyž byla v roce 1871 dokončena Rakouská severozápadní dráha, tedy jedna z hlavních spojnic Vídně Prahy a Drážďan, v úseku Jihlava – Německý Brod vznikla i stanice Polná, později Polná-Štoky, dnes má název Dobronín. Jenže stanice byla vzdálená šest kilometrů od města, takže tamnímu hospodářství vůbec nepomáhala.
V roce 1894 byl do čela Polné zvolen Mladočech Rudolf Sadil. Navzdory nevoli zastupitelstva začal okamžitě prosazovat, aby železnice vedla až do města. A podařilo se mu to.
Mapa trati Dobronín - Polná. Modře je vyznačena provozovaná část lokálka
Sadil získal koncesi 13. května 1903 s tím, že dráha musí být postavena do dvou let. I to se podařilo, první slavnostní vlak dojel do Polné už 17. listopadu 1904. Tímto okamžikem nastal rozmach města. Odpadlo překládání zboží v Dobroníně a dovézt třeba vagon uhlí bylo teď výrazně levnější.
Dopravě na lokálce dominovala nákladní doprava, vozily se především brambory a škrob. Před a za druhé světové války se trať stala strategickou. Československá armáda nejprve v Polné vybudovala zásobníky pohonných hmot, Němci zase ve městě vyráběli gyroskopy do ponorek.
Unikátní snímek lokomotivy M112.003 ve stanici Polná, srpen 1943. GPS: 49.4867067N, 15.7040847E
Po roce 1948 to začala mít trať nahnuté. Automobilová doprava, a to i ta nákladní, začala dráze výrazně konkurovat. O zrušení lokálky se mluvilo prakticky každou pětiletku. Nákladní dopravu se podařilo uhájit, osobní ne. Poslední den pravidelného osobního provozu se stal 22. květen 1982.
V devadesátých letech 20. století začala nákladní doprava pomalu skomírat. Na trať se aspoň na jeden den v roce vrátila osobní doprava v podobě mimořádných vlaků na Mrkvancovou pouť v Polné. Nicméně kvůli údajně špatnému stavu trati vyjel poslední vlak do Polné v září 2009.
Na jaře 2025 se podařilo obnovit nákladní dopravu alespoň do nákladiště v kilometru 3,5, zbytek trati je ovšem dál nesjízdný. Před lety se objevily informace, že je polenská lokálka vážným adeptem na konzervaci. Z Dobronína zastávky do Polné by mohla vzniknout cyklostezka, zatím to jsou ovšem jen úvahy.
Trať plná paradoxů
Polenská lokálka je i patnáct let po ukončení provozu plná zajímavostí a protikladů. Trať je od kilometru 3,5 až do konce celá ve výluce, přesto je kolejiště v Polné vysekané a alespoň hlavní výhybky namazené.
Paradox číslo dvě. Jen pár let před ukončením provozu byla trať převedena na dálkové řízení z Jihlavy. Dodnes tak funguje zabezpečovací zařízení, například neustále bliká bílé světlo na přejezdu před Polnou, na kterém patnáct let žádný vlak nejel.
Přejezd přes silnici II/352 za Polnou je stále funkční. GPS: 49.4814514N, 15.6956572E
Další kuriozitu jsme objevili jen pár set metrů za přejezdem ve směru do Dobronína. Na trati stávala dlouhá léta návěst „elektrické vytápění vlaku“. Jenže na polenské lokálce neměly lokomotivy s možností elektrického vytápění povolený vjezd.
Další zajímavosti polenské lokálky se dozvíte z reportáže. Ukážeme vám oba mostní objekty na trati, objevíme zřejmě poslední hraniční kámen a najdeme i původní kilometrovník z roku 1904. Necháme se překvapit mysliveckým posedem přímo na zarostlých kolejích a určíme, kde byl v Dobroníně kilometr 0.
Poslední den pravidelného osobního provozu mezi Dobronínem a Polnou zajistil motorový vůz M131.1029, 22. květen 1982. GPS: 49.4801164N, 15.6791536E
Budoucnost druhé poloviny polenské lokálky je i nadále nejistá. Ale je více než pravděpodobné, že se vlaky na tamní Mrkvancovou pouť už nikdy nepodívají. Uvidíme, zda nakonec zvítězí další zarůstání nebo radikální řez v podobě cyklostezky.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Náš e-mail je zanikletrate@idnes.cz Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
|
