Původní trať, mimochodem druhá elektrifikovaná trať na našem území, vedla od Loučovické zastávky po pravém břehu Vltavy a končila na starém nádraží v Lipně nad Vltavou. Právě toto nádraží ale měla zatopit nová přehrada.
Dráha proto zůstala na levém břehu a nové nádraží vzniklo až těsně pod hydroelektrárnou. Z obce to pak lidé měli na vlak podstatně dál.
Poslední dva kilometry lipenské tratě pohltilo staveniště vodního díla, nezůstal tam kámen na kameni. O to víc je drážní archeolog potěšen z každého nového nálezu. Když ví, kde hledat, nemá o ně nakonec nouzi.
Ve třetím díle seriálu Zaniklé tratě se dozvíte, kde konkrétně stála od roku 1911 konečná stanice v Lipně, co se zachovalo z 42 metrů dlouhého ocelového viaduktu přes Vltavu u Loučovic nebo kde k němu odbočovala původní trať. Pamětnice také zavzpomíná na poválečný provoz na této unikátní železnici, prozradí, jak se tehdy říkalo motorovým vozům, a poví, proč se bála chodit na lipenské nádraží.
Zaniklá trať pod Čertovou stěnou na Šumavě |
