Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tvŠumavu odjakživa postihovaly větrné smrště, které vyvracely tisíce stromů. A lesníci měli problém, jak polomové dřevo odvézt co nejrychleji na pilu. Během první světové války se nad šumavskými hvozdy prohnaly hned dvě vichřice, první 25. listopadu 1917, druhá 16. ledna 1918. Množství popadaného dřeva lesníci z Arnoštova a Křišťanova odhadli na 150 tisíc kubíků.
Likvidace polomů šla pomalu, povozů bylo málo, muži byli ve válce, navíc po Pucherbachu a Blanici se nedaly plavit delší kmeny. Správci Schwarzenberských lesů proto rozhodli postavit úzkokolejnou dráhu o bosenském rozchodu 760 mm.
Trať byla dokončena v roce 1919, do konce roku 1922, možná 1923 bylo všechno polomové dřevo zlikvidováno. Hlavní úsek začínal u překladiště ve Spálenci, ke kterému vedla čtvrt kilometru dlouhá vlečka od trati Volary–Prachatice. Úzkokolejná dráha procházela údolím Blanice, úsek do Arnoštova měřil pět a půl kilometru. Železnice druhého řádu, tedy o rozchodu 760 mm, pak pokračovala podél Blanice až k bývalé osadě Zlatá, kde bylo nákladiště.
Kromě toho z Arnoštova vedly také dvě tratě třetího řádu, gravitační drážky o rozchodu 600 mm, které směřovaly podél Pucherbachu a Schwarzbachu. V Arnoštově byla také pila a depo pro tři parní lokomotivy. Ty se jmenovaly Wilma, Ludwig a Liesl. Ludwig a Liesl se na Šumavě moc neohřály, tyto lokomotivy sice byly v inventáři lesní dráhy, ale majitelé je často půjčovali na jiné tratě.
Dráha přežila i druhou světovou válku, v roce 1946 byl ovšem její provoz zastaven kvůli katastrofálnímu stavu. Teprve v roce 1951 Vojenské lesy a statky úzkokolejku opravily. V teď už výcvikovém prostoru Boletice pomohla zdolat následky vichřic v letech 1955, 1956 a 1961, dokonce vznikla i nová část tratě přímo pod Knížecí Stolec. Byla to ovšem labutí píseň. Množství přepraveného dřeva klesalo, dráha potřebovala celkovou rekonstrukci a správci lesů neustále bojovali s nedostatkem personálu. Trať byla zrušena v roce 1964.
Děkujeme za pomoc při natáčení
S tímto dílem Zaniklých tratí jsme potřebovali pomoci možná více, než s kterýmkoliv předchozím. Musíme poděkovat podniku Vojenské lesy a statky, závod Horní Planá, že jsme mohli nahlédnout do dnes opět nepřístupného vojenského prostoru Boletice, kde jsme našli ráj železničních archeologů.
Naše díky směřují také Národnímu zemědělskému muzeu, které v depozitáři na zámku Ohrada uchovává snad jediný kompletní oplenový vůz na převoz klád z Arnoštovské úzkokolejky. Ze sbírek NZM jsme také získali velké množství unikátních fotek, které buď nebyly nikdy zveřejněny, nebo kolovaly po webu v pochybné kvalitě. Mimochodem, návštěvu zámku Ohrada vřele doporučujeme.
A v neposlední řadě děkujeme všem fanouškům Zaniklých tratí, kteří vyslyšeli naši prosbu na facebookovém profilu Zprávy z dráhy. Ptali jsme se, zda náhodou nemají cestu na východní Slovensko. Právě tam, v Kamenici nad Cirochou, skončila jedna z arnoštovských lokomotiv, Henschel 20036 z roku 1936. Václav Horáček neváhal, přerušil dovolenou a mašinku pro nás natočil.
Mašinka Henschel 20036 z roku 1923 v Arnoštově na začátku 60. let 20. století a dnes v Kamenici nad Cirochou na východním Slovensku.
Pátrání v divočině
Určitě vás zajímá, co všechno se nám podařilo na Šumavě natočit více než 60 let po ukončení provozu na dráze Arnoštov–Spálenec. Budete se divit. Trať totiž leží v lidmi zapomenutém kraji, takže památek jsme našli více než dost.
Představíme vám například, jak vypadalo překladiště Spálenec, kolik mělo kolejí nebo jak velký byl Holzplatz, tedy místo, kam se skládalo vytěžené dřevo. Ukážeme vám mostek či spíše propustek přes Sněžný potok, který pamatuje vznik dráhy před více než 100 lety, nebo zbytky mostu přes Pucherbach, který smetla velká voda v roce 1997.
A samozřejmě se pochlubíme našimi nálezy. Na to, že vlaky po Arnoštovské úzké nejezdí minimálně od roku 1964, toho leží podél tratě spousta. Objevili jsme v zemi kompletní pražce, včetně podkladnic a hřebů, náhodou jsme zakopli o původní kolejnici, kterou někdo jen tak zahodil u říčky Blanice a nakonec se podíváme do už zmíněného ráje drážních archeologů. Správce polesí nás dokonce zavedl k úseku tratě, kde se podél tělesa doslova válejí desítky původních pražců, opět s podkladnicemi a hřeby.
Arnoštovská úzkokolejka byla bezesporu fenoménem, žádná jiná lesní železnice na Šumavě nevydržela v provozu tak dlouho jako ona. A protože její trasa leží v liduprázdném kraji, je velká šance, že stopy po ní budou k nalezení ještě dlouho.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Náš e-mail je zanikletrate@idnes.cz Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
|































