Současně s tratí přes ostravské Masarykovo náměstí vzniklo v roce 1950 na Smetanově náměstí nové společné kolejiště úzkorozchodných drah, kde byly ukončeny linky z Karviné, Bohumína a Michálkovic. V levé části snímku souprava linky číslo 13 do Bohumína, vpravo tramvaj T1 na lince číslo 9 do Poruby. GPS: 49.8331233N, 18.2908400E
Autor: Erwin Cettineo, sbírka Jiřího Boháčka
Pomník ostravským tramvajím v ulici 28. října GPS: 49.8337528N, 18.2904344E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Vzpomínka na ostravské tramvaje v ulici 28. října GPS: 49.8337528N, 18.2904344E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Koncese Slezských zemských drah k výstavbě místní dráhy Ostrava - Bohumín
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Souprava linky číslo 13 jedoucí z Bohumína vedená motorovým vozem číslo 415 na ulici 28. října před tehdejším Domem potravin v Ostravě kolem roku 1958. Poblíž tohoto místa byl v roce 2015 vybudován památník připomínající historii městské dopravy v této lokalitě. GPS: 49.8340417N, 18.2905928E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Masarykovo náměstí a přilehlá ulice 28. října jsou jediná místa v Ostravě, kde se v historii vystřídaly všechny trakce městské dopravy. Nejprve zde byla od roku 1896 parní tramvaj normálního rozchodu. Tu v roce 1901 vystřídaly elektrické tramvaje, které v roce 1950 nahradily tramvaje úzkorozchodné. Ty zde fungovaly pouze 10 let, neboť v roce 1960 byly zastoupeny moderním trolejbusem. Trolejbusová doprava zde však neměla rovněž dlouhého trvání, neboť po sedmi letech provozu byla z důvodu zřízení pěší zóny zastavena. GPS: 49.8357578N, 18.2928672E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Od roku 1917 do roku 1950 fungoval v Těšínské ulici u Říšského mostu v Moravské Ostravě přestupní bod mezi úzkým a normálním rozchodem. Vlevo koncová výhybna trati Slezských zemských drah z Bohumína a Michálkovic, vpravo tramvaje Společnosti moravských místních drah do Svinova a Klimkovic. GPS: 49.8371486N, 18.2952706E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Přes most Miloše Sýkory (Říšský most) vedla trať do Bohumína v letech 1917–1960. GPS: 49.8374608N, 18.2962872E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Zesílené nosníky mostu Miloše Sýkory v místech vedení elektrické dráhy GPS: 49.8373294N, 18.2958619E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Dráha Polská Ostrava – Hrušov kolem roku 1906. Pohled na nádraží Polská Ostrava Moravskoslezské akciové společnosti místní dráhy s jedním ze dvou parních motorových vozů GPS: 49.8397089N, 18.2953028E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Původní nádraží Slezská Ostrava Místní Dráhy Polská Ostrava – Hrušov. Přilehlá budova je měnírna elektrických drah z roku 1927. GPS: 49.8395231N, 18.2953753E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Oba parní motorové vozy číslo 1 a 2 dodala továrna Františka Ringhoffera na Smíchově v roce 1903. Strojní část vyrobila budapešťská firma Ganz v licenci firmy De Dion-Bouton.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Křižování osobního vlaku tvořeného motorovým vozem Slezských zemských drah a nákladního vlaku s uhlím z dolu Trojice ve stanici Polská Ostrava v letech 1912–1914. GPS: 49.8397089N, 18.2953028E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Po rozdělení Zemských drah v letech 1938–1945 se provozním centrem jejich zbytkové části na území Československa a později protektorátu stalo nádraží bývalé Moravskoslezské akciové společnosti místní dráhy v Hrušově. GPS: 49.8609811N, 18.2931247E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
V letech 1952 až 1962 byl ve stanici Hrušov místní nádraží umožněn výhodný přestup z bohumínské tramvaje na trolejbusovou dopravu, která zde byla ukončena blokovou smyčkou. GPS: 49.8609811N, 18.2931247E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Ostrava Hrušov. V těchto místech stávalo nádraží místní dráhy z Polské Ostravy a její provozní zázemí. GPS: 49.8610686N, 18.2929411E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Motorový vůz číslo 408, chybně označen jako linka 14, vyčkává ve výhybně Hrušov ObNV na svůj odjezd do Bohumína. U tohoto vozu, podobně jako u dalších pěti motorových vozů a několika dvounápravových vlečných vozů bývalých Zemských drah, bylo oplechování podokenní části nahrazeno peřejkami. GPS: 49.8669289N, 18.2852497E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Původní centrum Hrušova. Místo trolejbusů vedly v těchto místech do roku 1968 tramvajové koleje. GPS: 49.8667742N, 18.2855597E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Několik dnů po ukončení trati z Bohumína na nové zastávce Hrušov smyčka v červnu 1967 byla na tuto konečnou prodloužena také trolejbusová linka číslo 53. Vznikl tak na delší dobu výhodný přestupní bod mezi úzkokolejnou tramvají a navazující trolejbusovou dopravou. GPS: 49.8720000N, 18.2909167E
Autor: Ernst Lassbacher, sbírka Jiřího Boháčka
Zastávka linky číslo 13 Vrbice kolonie s motorovým vozem 413 jedoucím z Hrušova do Bohumína v roce 1965. Tento vůz vyrobila pro Slezské zemské dráhy Kopřivnická vozovka v roce 1914, vyřazen z provozu byl v prosinci 1967 a zlikvidován v bohumínské vozovně o čtyři roky později. GPS: 49.8769575N, 18.3062589E
Autor: Ladislav Reznicek, sbírka Jiřího Boháčka
Místo křížení místní dráhy s přístupovou komunikací k větrné jámě dolu Hubert (dříve Stachanov) GPS: 49.8767936N, 18.3060731E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Dochovaný násep místní dráhy GPS: 49.8768489N, 18.3075644E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Křižování „karvinských“ motorových vozů číslo 427 a 428 na lince číslo 13 ve výhybně Vrbice u hřiště v roce 1965. Tato provozní výhybna zřízená v roce 1952 umožnila na trati Bohumín – Ostrava zavést pravidelný 20minutový interval. GPS: 49.8801111N, 18.3160278E
Autor: Ladislav Reznicek, sbírka Jiřího Boháčka
Betonové základy plechové čekárny Slezských zemských drah v zastávce Vrbice škola GPS: 49.8844086N, 18.3233572E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Železniční mostek přes Vrbickou stružku GPS: 49.8846689N, 18.3235867E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Píše se rok 1972. „Sedan“ číslo 435 jedoucí do Hrušova zastavil v zastávce Pudlov Louny. V historii se zde nacházela rovněž výhybna, která byla jako přebytečná v roce 1960 zrušena. GPS: 49.8878056N, 18.3273889E
Autor: Jan Slavík, sbírka Jiřího Boháčka
Úsek Vrbice–Pudlov je v polích znát dodnes. GPS: 49.8888769N, 18.3285675E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Výhybna Pudlov škola s motorovým vozem číslo 435. Tato výhybna se používala ke křižování vlaků zejména v sobotu a neděli, kdy byl na lince číslo 18 zaveden 30minutový interval. Vlevo se nachází typická původní plechová čekárna Slezských zemských drah. GPS: 49.8942025N, 18.3343842E
Autor: Ernst Lassbacher, sbírka Jiřího Boháčka
Místo zastávky a výhybny Pudlov škola GPS: 49.8942406N, 18.3343611E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Mezi zastávkami Drátovna a Pudlov škola křížila mimoúrovňově tramvajová dráha Bohumín–Hrušov spojovací jednokolejnou železniční trať Vrbice – odbočka Pudlov – Chalupki. Jelikož se v podjezdu nacházel nejnižší bod nivelety trati i přilehlé silnice, byla zde zřízena čerpací stanice zajišťující odčerpávání srážkových vod. GPS: 49.8946761N, 18.3401669E
Autor: Ernst Lassbacher, sbírka Jiřího Boháčka
Nájezd na most přes železniční trať z Bohumína do Chalupek GPS: 49.8993064N, 18.3441672E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Nadjezd Slezských zemských drah nad pruskou dvojkolejnou tratí Annaberg–Bohumín v Pudlově. Na snímku je souprava tvořená motorovým vozem 9 a vleky 108 a 109 při technicko-policejní zkoušce 26. června 1914. V blízkosti mostu se rovněž nacházel pomník připomínající dokončení základní sítě SZD. GPS: 49.8995069N, 18.3447214E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Most přes železniční trať z Bohumína do Chalupek je už novostavbou. Kamenné pilíře jsou ovšem původní a pamatují provoz místní dráhy Ostrava–Bohumín. GPS: 49.8995689N, 18.3447253E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Křižování vlaků linky číslo 18 ve výhybně Pudlov kino (dříve nazývané Amerika). Před motorovým vozem číslo 424 je na předváděcí jízdě pro TM v Brně opravená lokomotiva číslo 1 bývalé dráhy Ostrava–Karviná. Touto výhybnou procházela v minulosti rovněž nákladní traťová spojka Městské vlečné dráhy Bohumín na překladiště Bachrach. GPS: 49.9017633N, 18.3462072E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Výhybna Bohumín Amerika GPS: 49.9018219N, 18.3461842E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
V zastávce Ostravská ulice v Novém Bohumíně měli cestující vybraných spojů linky číslo 18 z Hrušova přestup na linku číslo 19 do Starého Bohumína. Vpravo od motorového vozu 435 stojí za povšimnutí zděný objekt čekárny pro cestující. GPS: 49.9032972N, 18.3520814E
Autor: Jan Slavík, sbírka Jiřího Boháčka
Původní kilometrovník místní dráhy Ostrava–Bohumín v obrubníku třídy Edvarda Beneše GPS: 49.9033714N, 18.3527744E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Původní kilometrovník místní dráhy Ostrava–Bohumín v obrubníku třídy Edvarda Beneše v Bohumíně GPS: 49.9033714N, 18.3527744E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Trať Bohumín–Ostrava v polovině 30. let minulého století. Motorový vůz Slezských zemských drah série 15 až 18 s mohutným pantografem projíždí ulicí 28. října v Novém Bohumíně. GPS: 49.9020328N, 18.3570219E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Vzpomínka na bohumínské tramvaje na třídě Edvarda Beneše GPS: 49.9022478N, 18.3566475E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Situační plán původního uspořádání kolejiště v přednádražním prostoru v Bohumíně z roku 1914
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Elektrický motorový vůz číslo 2 Městské elektrické dráhy Bohumín vyrobený v Kopřivnické vozovce v roce 1921 na konečné v Bohumíně nádraží v období 2. světové války. Zajímavostí je, že oba vozy městské tramvaje měly na rozdíl od ostatních motorových vozů jen dva trakční motory. GPS: 49.9012553N, 18.3587869E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Posledním v osobní dopravě nasazovaným motorovým vozem bývalých Slezských zemských drah byl vůz číslo 414. Na snímku pořízeném v únoru 1973 je na konečné před bohumínským nádražím připraven k odjezdu na lince číslo 19 do Starého Bohumína. GPS: 49.9012553N, 18.3587869E
Autor: Jiří Boháček
V neděli 30. října 1973 se před výpravnou v Novém Bohumíně konalo slavnostní rozloučení s tramvajovou dopravou. V 10:05 hodin byla pro všechny zájemce vypravena do Hrušova kapacitní vyzdobená souprava ve složení motorový vůz číslo 432, vlečný 486 a motorový 425. GPS: 49.9012553N, 18.3587869E
Autor: Jiří Boháček
Přednádražní prostor v Bohumíně, kde končily Místní dráha Ostrava – Bohumín a bohumínská městská vlečná dráha GPS: 49.9012750N, 18.3588175E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
V zastávce Pod lipou na lince číslo 19 zastavila souprava z bývalých „karvinských“ motorových vozů číslo 428 a 425 jedoucí do Starého Bohumína. Na první pohled stejné vozy se od sebe lišily, a to jak svými rozměry, tak použitými motory. Vůz 428 pocházející z druhé výrobní série z roku 1913 měl větší délku a výšku vozové skříně, rozvor podvozků a silnější trakční motory. GPS: 49.9061200N, 18.3489861E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Vozovna bohumínské městské parní tramvaje u zastávky Kozlovec v Bohumíně městě. V popředí zděná část vozovny pro parní motorové vozy z roku 1904, v pozadí původní dřevěná remíza koňky. GPS: 49.9162431N, 18.3368475E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Tříspřežní parní lokomotivu P. I vyrobenou lokomotivkou Krauss & Co. Linz v roce 1904 koupily Městské vlečné dráhy Bohumín v roce 1913 od Dolnorakouských místních drah. Na snímku v období první republiky před vozovnou v Bohumíně městě. GPS: 49.9162431N, 18.3368475E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Motorové vozy 424 a 403 na konečné zastávce Nemocnice ve Starém Bohumíně. Tato zastávka s kusým ukončením kolejí byla od 21. října 1968 po provedeném zkrácení tratě novou konečnou linky číslo 19, a to až do ukončení provozu 1. srpna 1973. GPS: 49.9169892N, 18.3358522E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Zahájení provozu bohumínské koňské tramvaje na náměstí v Bohumíně městě 22. prosince 1902. Z důvodu opožděné dodávky zavřených vozů byl provoz i přes zimní období zahájen dvěma otevřenými letními vozy. GPS: 49.9196019N, 18.3287497E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Slavnostní zahájení provozu městské parní tramvaje před bohumínskou radnicí 13. října 1903. Za parním motorovým vozem je zavřený vlečný vůz dodaný ještě pro koňskou dráhu, úplně vpravo vidíme část točny pro otáčení parních vozů. GPS: 49.9196019N, 18.3287497E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Motorový vůz číslo 406 bývalých Slezských zemských drah na konečné ve Starém Bohumíně kolem roku 1966 již s odstraněným zavazadlovým oddílem a částí nadokenních větracích otvorů. V pozadí vidíte secesní hotel s restaurací Národní dům, dnes Pod Zeleným dubem. GPS: 49.9196019N, 18.3287497E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Původní rozeta trolejového vedení historickém domě na náměstí Svobody v Bohumíně GPS: 49.9195239N, 18.3285247E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Na náměstí Svobody v Bohumíně končily spoje městské vlečné dráhy. GPS: 49.9195239N, 18.3285247E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Největší areál provozního zázemí Slezských zemských drah byl v Bohumíně nádraží uveden do provozu v roce 1913. Tvořila jej vozovna, dílna, měnírna, ubytovna pro dělníky a obytný dům pro zaměstnance s kancelářemi. GPS: 49.9057222N, 18.3655256E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Areál někdejší vozovny v Bohumíně GPS: 49.9055181N, 18.3648150E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Pohled na kolejiště bohumínské vozovny pořízený 12. září 1972. Nalevo vlečné vozy 492 a 486, a dále před čtyřkolejnou hlavní lodí a dílnou „českolipské“ motorové vozy číslo 438, 431, 432 a 437. GPS: 49.9057222N, 18.3655256E
Autor: Michael Russell, sbírka Jiřího Boháčka
Ještě před definitivním ukončením provozu začalo v bohumínské vozovně šrotování nepotřebných tramvajových vozů, neboť do konce roku 1973 musel být objekt vozovny vyklizen a předán novému uživateli. Na snímku je probíhající likvidace motorového vozu číslo 432 s pozůstatky výzdoby ze slavnostního rozloučení s tramvajovou dopravou. GPS: 49.9057222N, 18.3655256E
Autor: Jiří Boháček
Původní měnírna v areálu někdejší vozovny v Bohumíně GPS: 49.9054108N, 18.3656786E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Jízdní řád Slezských zemských drah z 1. června 1917 již uvádí prodloužení trati z Bohumína a Michálkovic přes Říšský most na novou konečnou Moravská Ostrava. Ve skutečnosti byl provoz na tomto úseku zahájen až o čtyři měsíce později.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Jízdní řád trati Slezských zemských drah Bohumín – Hrušov – Mor. Ostrava platný od 15. května 1938, tedy ještě před polským záborem Těšínského Slezska na podzim téhož roku.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Jízdní řád Zemských drah z roku 1942 dokumentuje rozdělení trati Ostrava – Bohumín státní hranicí v zastávce Nový hřbitov v letech 1938 až 1945.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Válečný jízdní řád Městské elektrické dráhy Bohumín platný od 1. června 1917
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Jízdní řád Městské elektrické dráhy Bohumín platný od 15. května 1938.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Jízdní řád linky Ostrava – Bohumín a Bohumín nádraží – Bohumín město uvedený v celostátním jízdním řádu z léta 1950 již pod hlavičkou Dopravních podniků města Ostravy.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Mapa Místní dráhy Ostrava – Bohumín a Městské vlečné dráhy Bohumín
Autor: mapy.opevneni.cz, iDNES.cz