Příjezd vlaku Místní dráhy Ostrava–Karviná s vlečným vozem číslo 105 do konečné stanice na Antonínově náměstí v Moravské Ostravě v období Rakousko-uherské monarchie. GPS: 49.8330472N, 18.2901161E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Konečná stanice MDOK v Moravské Ostravě na dnešním Smetanově náměstí na dobové pohlednici GPS: 49.8331947N, 18.2902214E
Autor: SoKA Karviná
Vlak MDOK na Antonínově náměstí v Moravské Ostravě připravený k odjezdu směr Karviná. V čele motorový vůz číslo 9 dodaný z Kopřivnické vozovky v roce 1913. GPS: 49.8330472N, 18.2901161E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Na dnešním ostravském Smetanově náměstí byla původní konečná Místní dráhy Moravská Ostrava – Karviná.
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
V roce 1950 vzniklo na Smetanově náměstí nové společné kolejiště úzkorozchodných drah, kde byly ukončeny linky z Karviné, Bohumína a Michálkovic. Na snímku vlevo vlečný vůz vlaku linky č. 13 do Bohumína, vpravo souprava linky č. 11 do Karviné. GPS: 49.8330819N, 18.2912319E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
V těchto místech bylo v roce 1950 zbudováno nové úzkorozchodné nádraží, kde se sbíhaly tratě od Bohumína i Karviné. GPS: 49.8330800N, 18.2911567E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Nové vlečné vozy byly od výrobce dopravovány na plošinových vozech, ze kterých byly skládány v bývalé provozní a překládací stanici v Moravské Ostravě. Přepravu vagónů po ostravské tramvajové síti zajišťovaly nákladní motorové vozy MOMD svěšené se železničními vozy z důvodu hrozícího nebezpečí zaklesnutí nárazníků lany. Na snímku vůz číslo 113 na Smetanově náměstí 18. 9. 1948. GPS: 49.8331561N, 18.2904056E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Provozní a překládací stanice Místní dráhy Ostrava – Karviná v Moravské Ostravě s nákladními vozy a elektrickou lokomotivou. V popředí normálně rozchodná kolej nákladní vlečky Společnosti brněnské místní dráhy.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Při střetu motorového vozu číslo 426 s nákladním automobilem Škoda 706 R za divadlem v Ostravě dne 24. 10. 1958 chybělo jen málo k jeho převrácení. V popředí kolej normálně rozchodné tramvajové trati vedoucí na společný most se splítkou přes řeku Ostravici. GPS: 49.8321181N, 18.2945042E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Pětivozový vlak ostravsko-karvinské dráhy jedoucí ve směru Karviná na mostě přes Ostravici v druhé polovině 30. let minulého století. V pozadí silueta Slezskoostravského hradu. GPS: 49.8315111N, 18.2955447E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Zbrusu nový motorový vůz číslo 5 u vozovny na Zárubku krátce před zahájením provozu v roce 1909. GPS: 49.8279453N, 18.3017172E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Pohled na hrázděnou halu vozovny a dílny pro motorové vozy v provozní stanici Slezská Ostrava (Zárubek) s motorovými vozy číslo 3 a 9 kolem roku 1946. GPS: 49.8278431N, 18.3017192E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Mohutné motorové vozy číslo 8 až 10 byly vedle lyrového sběrače proudu vybaveny rovněž mohutným pantografem. Na snímku vůz číslo 10 v kolejišti vozovny Zárubek. GPS: 49.8278431N, 18.3017192E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Park nízkostěnných nákladních vozů MDOK byl v závěru roku 1909 rozšířen o vozy Jks 7 a 8 z výroby Kopřivnické vozovky.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Lokalita Zárubek, kde stála první vozovna MDOK GPS: 49.8279311N, 18.3014669E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Zkrácením linky číslo 11 ze Smetanova náměstí na Hranečník a výstavbou druhé normálně rozchodné koleje v tomto úseku vznikl v roce 1959 na Hranečníku důležitý přestupní uzel mezi oběma rozchody. Vlevo nástupiště tramvají ve směru Karviná, vpravo souprava „komárků“ na lince číslo 7 do Hrabové-Ščučí. GPS: 49.8245486N, 18.3194542E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Motorový vůz na posilovém spoji linky číslo 11 do Radvanic v konečné stanici Hranečník kolem roku 1965. V pozadí areál vozovny Hranečník s odstavenými úzkorozchodnými vozy. GPS: 49.8245486N, 18.3194542E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Vozovna Hranečník. Trať MDOK vedla v místě tmavého asfaltu. GPS: 49.8245328N, 18.3195236E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Ještě v letech 2. světové války probíhala příprava území pro výstavbu nové vozovny Místní dráhy Ostrava – Karviná na Hranečníku. Na snímku lokomotiva číslo 1 se dvěma výsypnými vozy typu Talbot bývalé dráhy Hrušov – Polská Ostrava při navážce důlní hlušiny. GPS: 49.8237317N, 18.3221364E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Poslední obnova vozového parku úzkorozchodných tramvají proběhla vozy z produkce českolipské vagónky na přelomu let 1954 a 1955. Ucelená souprava motorového vozu číslo 431 s vlečným 497 před halou vozovny na Hranečníku na konci 50. let minulého století. GPS: 49.8237317N, 18.3221364E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Bývalá vozovna Hranečník, dnes autobusové garáže DPO GPS: 49.8222208N, 18.3227317E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Na rozdíl od motorových vozů nebyly po zastavení provozu na lince 11 zbývající vlečné vozy převezeny do Bohumína, nýbrž byly přímo na Hranečníku sešrotovány. Na snímku ze dne 5. 9. 1967 je zachycena likvidace vlečného vozu 473. GPS: 49.8231275N, 18.3230642E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Zbytek zavěšení trolejového vedení ve vozovně Hranečník GPS: 49.8222208N, 18.3227317E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Jsou na Hranečníku pod betonem stále úzké koleje? Směr i rozchod rýhám na podlaze odpovídá GPS: 49.8222208N, 18.3227317E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Zbytek závěsu trakčního vedení v bývalé vozovně Hranečník. GPS: 49.8222208N, 18.3227317E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Zbytek tělesa dráhy v ulici U garáží GPS: 49.8194922N, 18.3254244E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Traťový úsek Místní dráhy Ostrava–Karviná podél řeky Lučiny pod pivovarem v Radvanicích s motorovým vozem číslo 2 v prvních letech provozu.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Koleje rozchodu 760 mm na křížení s Těšínskou ulicí v Radvanicích jako připomínka zaniklé trati GPS: 49.8149908N, 18.3354989E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Počátek 60. let minulého století – souprava linky číslo 11 s konečnou stanicí Hranečník tvořená českolipským motorovým a vlečným vozem čeká na protivlak ve stanici Radvanice. GPS: 49.8149197N, 18.3357297E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Těleso dráhy v radvanické Karvinské ulici GPS: 49.8169828N, 18.3476197E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Trať pokračovalo stoupáním na vrch Šporovnice. Dnes vede na tělese dráhy cesta kolem garáží GPS: 49.8172631N, 18.3484942E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Zlom trati na vrchu Šporovnice. Vpravo opěrná zeď GPS: 49.8161739N, 18.3509636E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Zlom trati na vrchu Šporovnice. Vpravo opěrná zeď, uprostřed betonová patka sloupu GPS: 49.8161739N, 18.3509636E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Výklenek pro trakční sloup na vrchu Šporovnice. GPS: 49.8161739N, 18.3509636E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Pro Místní dráhu Ostrava – Karviná méně typický lesní úsek trati v lokalitě Šporovnice mezi Radvanicemi a Petřvaldem. GPS: 49.8158544N, 18.3551381E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Čilý ruch kolem vlaku jedoucího do Moravské Ostravy ve stanici Petřvald jáma Hedvika na začátku 40. let minulého století. Vozy již mají provedeno zatemnění oken a vnějšího osvětlení. GPS: 49.8198831N, 18.3647297E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Místo, kde stávala zastávka Petřvald Lidový dům GPS: 49.8201006N, 18.3648603E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Těleso dráhy na úrovni Petřvaldu GPS: 49.8287386N, 18.3781639E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Idealizovaná souprava vlaku MDOK na dobové pohlednici
Autor: SoKA Karviná
Je toto hraniční kámen MDOK? GPS: 49.8287386N, 18.3781639E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Opěrné zdi propustku v Petřvaldu GPS: 49.8287386N, 18.3781639E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Dochovaný mostek v Petřvaldu GPS: 49.8294411N, 18.3813039E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Dochovaný mostek v Petřvaldu GPS: 49.8294411N, 18.3813039E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Zastávka Petřvald MNV s motorovým vozem číslo 432 jedoucím ve směru na Hranečník v posledním provozním období dráhy.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Budova elektrocentrály MDOK v Petřvaldu GPS: 49.8349472N, 18.4012461E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Opěry mostu přes Petřvaldskou stružku GPS: 49.8397147N, 18.4142669E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Model motorového vozu číslo 7, který je vystaven v SVČ Domek v Petřvaldu GPS: 49.8310728N, 18.3860167E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Poslední dochovaná budova nádraží MDOK stojí v Petřvaldu GPS: 49.8371728N, 18.4050817E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Opěry propustku mezi Petřvaldem a Orlovou GPS: 49.8407344N, 18.4204428E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Motorový vůz „sedan“ číslo 435 směřující na Hranečník zastavil v zastávce Orlová. Vlevo v pozadí mechanické návěstidlo kryjící křížení tramvajové trati s vlečkou do cihelny. GPS: 49.8430531N, 18.4284806E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Mezi kuriózní nehody patřila tato srážka parní lokomotivy 514.012 s motorovým vozem číslo 6 Místní dráhy Ostrava–Karviná, která se odehrála na křížení s vlečkou do cihelny v Orlové ve 30. letech minulého století.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Nejtěžší nehodou v historii Místní dráhy Ostrava–Karviná byla srážka vlaků mezi stanicí Jáma Jindřich a zastávkou Lazy dne 19. 10. 1917, při níž byly vážně poškozeny motorové vozy číslo 4 a 10.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Motorový vůz poblíž zastávky Jindřichova jáma GPS cca: 49.8389867N, 18.4657022E
Autor: SoKA Karviná
Křižování vlaků bývalé Místní dráhy Ostrava–Karviná ve stanici Jáma Jindřichova krátce po začlenění do Dopravních podniků města Ostravy. Souprava blíže staniční budovy směřuje do konečné stanice Karviná místní dráha, druhý vlak jede do Ostravy.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Podsypávání tělesa tratě u stanice Jáma Jindřichova. Staniční budova je už několik metrů pod původním terénem.
Autor: SoKA Karviná
Vlak linky číslo 11 do Karviné VI s motorovým vozem číslo 427 a vlečným 481 se blíží ve směru od Ostravy ke stanici Karviná pivovar. V pozadí těžní věže jámy Gabriela.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Trať kolem kostela sv. Petra z Alkantary v dnešní Karviné-Dolech.
Autor: SOkA
Souprava motorového a vlečného vozu u kostela svatého Petra z Alkantary GPS: 49.8341289N, 18.4898422E
Autor: SoKA Karviná
Kostel svatého Petra z Alkantary stál kdysi na návrší, propadl se o 37 metrů. Trať MDOK vedla v jeho těsné blízkosti. GPS: 49.8344956N, 18.4891125E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Trať MDOK poblíž Karviné
Autor: SoKA Karviná
Stanice Karviná pivovar ve 20. letech minulého století. V pozadí objekt dřevěné vozovny, v pravé dolní části snímku normálněrozchodná kolej montánní dráhy.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Přibližné místo zastávky Karviná pivovar GPS: 49.8363017N, 18.5055383E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Tramvajový vlak ostravsko-karvinské dráhy v koncovém úseku trati mezi stanicemi Karviná pivovar a Karviná nádraží.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Prostor před nádražím v Karviné v období první Československé republiky. Vlevo výtažná kolej konečné stanice Slezských zemských drah, vpravo výhybna ostravsko-karvinské dráhy s vlečným vozem číslo 105. GPS: 49.8418333N, 18.5051111E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
V roce 1950 byl přestavěn prostor před nádražím v Karviné. Byla zde zřízena nová společná dvouvýhybna pro vlaky bývalých SZD a MDOK. V popředí souprava linky číslo 11 pokračující dále do Karviné VI, na levé koleji motorový vůz na lince číslo 16 do Orlové. GPS: 49.8418333N, 18.5051111E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Zhruba zde stávalo nádraží Karviná GPS: 49.8407717N, 18.5073731E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
První jízdní řád Místní dráhy Ostrava–Karviná platný od 6. 4. 1909.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Jízdní řád platný od 1. 6. 1917.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Jízdní řád z roku 1923.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Jízdní řád pro směr Ostrava–Karviná platný od 15. 5. 1938.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Jízdní řád pro směr Karviná–Ostrava platný od 15. 5. 1938.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Jízdní řád dráhy uvedený v celostátním jízdním řádu z léta 1950.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Trasa Místní dráhy Moravská Ostrava –Karviná zakreslená do protektorátní mapy
Autor: sbírka Jiřího Kubíčka