Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati Brno-Černovice - Líšeň
Jak Černovice, tak Líšeň byly na počátku 20. století samostatnými obcemi za hranicemi Brna. Líšenští ale často docházeli prodávat svoje zboží na trhy v moravské metropoli. Tohoto čilého ruchu si všiml Dr. Cyril Seifert, který na Moravě vybudoval řadu místních drah, a zažádal si o další koncesi.
Na sklonku roku 1904 se začalo stavět a 16. července 1905 se po necelých sedm kilometrů dlouhé trati rozjely první vlaky. K osobní dopravě se časem přidala i doprava nákladní a z Líšeňky začaly vybíhat první vlečky.
Za druhé světové války začala pod Stránskou skálou růst německá továrna na letecké motory, úřady řešily problém, jak do této vcelku odlehlé oblasti dopravovat co nejvíce dělníků. V roce 1943 se proto železniční trať změnila na tramvajovou do smyčky Stránská skála, koncem roku 1944 pak v celé své délce.
 |
Po válce byla dráha zdvoukolejněna, jenže údržba stagnovala, a tak byl v roce 1964 provoz zastaven. Nádraží v Líšni ale získalo Technické muzeum v Brně pro svůj depozitář kolejových vozidel, stará trať byla ideální k návozu exponátů. Líšeňka tedy znovu načas ožila.
Začátkem 21. století se už ale nedala používat ani pro muzejní účely, osiřela tedy nadobro. V roce 2015 se začalo mluvit o jejím znovuzprovoznění pro běžný provoz, byl vypracován projekt a vymýceny náletové křoviny. Jenže se ozvali majitelé domků, kolem nichž koleje vedou, a obnovu trati zablokovali.
Brněnskou dopravní historií
Kromě zachované nádražní budovy jsme v Líšni prozkoumali i depozitář Technického muzea v Brně. Zajímaly nás hlavně stroje z Líšeňské dráhy. A byli jsme úspěšní. V hale stojí jednak původní lokomotiva Žerotín z roku 1904, jednak tři původní vagony, které pendlovaly mezi Černovicemi a Líšní.
Exponáty Technického muzea v Brně z dráhy Černovice - Líšeň
Z areálu líšeňského nádraží stále vedou dvě tramvajové koleje, jedna je ovšem velmi podivná. Protože se trať měla stát muzeální a měly se na ní prohánět stroje různých rozchodů, byla jedna kolej upravena jak pro 1 000 mm, tak pro 760 mm.
Dnes jsou ale koleje notně zarostlé, navíc majitelé některých pozemků, kteří odmítají pravidelný provoz, si na nich udělali parkovací místa nebo zaseli trávník.
V reportáži se podíváme na Líšeňku i z nadhledu, ze Stránské skály. Nahlédneme také do areálu továrny Zetor, kde jsou vidět pozůstatky po vlečce, která z tratě vycházela. Po cestě objevíme i několik kilometrovníků. Dozvíte se také, že se v poměrně dobrém stavu zachovaly obě nádražní budovy, tedy nejen ta líšeňská, ale i černovická.
Stejně jako jiné tratě v Česku doplatila i Líšeňka na pocit, že autobusy spasí hromadnou dopravu. Bohužel to nebyla tak úplně pravda.
V polích nad Zetorem se v roce 1989 předvádí vlak složený převážně z původních vozů místní dráhy v čele s parní Carolinou. GPS: 49.1883519N, 16.6874203E
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Aktuálně sháníme podklady pro tratě:
Náš e-mail je: zanikletrate@idnes.cz |
