Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvKauza druhé lokálky do Nového Jičína by zřejmě vydala na román. Do města už jedna železniční trať vedla. V roce 1880 si ji novojičínští postavili sami ze Suchdola nad Odrou. Byli na ni patřičně hrdí.
Mapa trati Hostašovice - Nový Jičín horní nádraží
Jenže v roce 1886 přišla společnost Severní dráha císaře Ferdinanda s tím, že musí postavit Dráhu moravskoslezských měst mezi Kojetínem, Valašským Meziříčím, Frýdkem-Místkem a Bílskem a v rámci tohoto projektu také odbočnou trať do Nového Jičína. Tamním radním se to sice zdálo zbytečné, ale bylo to nařízení vídeňské vlády.
A tak se začalo stavět. Desetikilometrová trať začínala v tehdejší stanici Hodslavice (dnes Hostašovice) a po proudu říčky Zrzávky klesala až do okresního města. Severní dráha tam postavila také Severní nádraží, byť stálo na jihu. Od staršího místního nádraží stálo to nové jen kilometr. První vlaky se po nové lokálce rozjely v červnu 1889.
 |
Obě tratě se nikdy nespojily, i když na to existovaly plány. Nejprve chyběly peníze, časem pak ve stopě chystané spojky vyrostly nové domy. Kdo chtěl jet z Nového Jičína vlakem do Ostravy, musel na místní nádraží, kdo hodlal cestovat do Valašského Meziříčí, musel dojít na severní, po vzniku republiky na státní a po 2. světové válce na horní nádraží.
Frekvence osobních spojů byla po celou dobu existence dráhy v podstatě stejná, pohybovala se okolo osmi párů vlaků denně. Nákladní doprava profitovala hlavně z blízkosti továrny na klobouky J. Hückel und Söhne, pozdější Tonak, která byla do stanice Nový Jičín horní nádraží napojena vlastní vlečkou.
Následky povodně z června 2009 byly viditelné i rok poté.
Zlom přišel v noci na 24. června 2009. Prudké deště rozvodnily říčku Zrzávku, která brala majetky i životy a odplavila rovněž velkou část kolejí. Několik týdnů se sice mluvilo o tom, že se vlaky na trať vrátí, Moravskoslezský kraj však nakonec neobjednal osobní dopravu a trať v roce 2010 definitivně zanikla.
Jičínka je dnes už asfaltová
Někdejší trať 326 se v roce 2014 změnila v cyklostezku, místo kolejí je všude jen asfalt. Pokud to budeme brát jako optimisté, aspoň přesně víme, kudy vedla.
Opět jsme byli překvapeni, kolik toho z bývalé trati zůstalo. Vlastně všechny staniční budovy. Jak v novém Jičíně, tak v Hodslavicích i v Mořkově.
Hostašovice nemůžeme počítat, protože to je stále funkční nádraží na trati mezi Valašským Meziříčím a Frýdkem-Místkem. No a Bludovice také ne, protože tam cestujícím sloužila jen budka o velikosti autobusové zastávky.
Při pátrání po zbytcích trati jsme na Jičínce udělali jednu výjimku. Prošli jsme s kamerou vlečku, která odbočovala z poměrně velkého předávacího kolejiště mezi Bludovicemi a Hodslavicemi a přes velký ocelový most mířila do Vojenského opravárenského podniku. Přesto, že byla v minulosti poměrně frekventovaná, armáda ji opustila, což s velkou pravděpodobností přispělo k likvidaci celé tratě.
Motorový vůz 810.234 ve stanici Mořkov, březen 2006. Kolej vpravo vede do pily GPS: 49.5372814N, 18.0444192E
V reportáži vám ukážeme také tři ocelové mosty přes Zrzávku a prozradíme, kde se dochovaly poslední původní kolejnice. Natočili jsme několik unikátních historických hraničních kamenů a nakonec odhalíme tajemství jednoho kilometrovníku.
Líbí se vám náš seriál? Můžete se podílet na jeho výrobě. Máte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Aktuálně sháníme historické snímky dráhy Hlučín – Petřkovice, Otovice - Tłumaczów, Jindřichovice pod Smrkem - Mirsk, Náchod - Kudowa-Zdrój, Slavonice - Fratres, Hevlín - Laa an der Thaya, Novosedly - Laa an der Thaya, Černovice – Líšeň, Svinov - Kyjovice, vleček Kladenského uhelného revíru nebo vlečky do Zbrojovky Vsetín. Náš e-mail je: zanikletrate@idnes.cz
