Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa původní tratě mezi Havlíčkovým Brodem a Žďárem nad Sázavou
Do Německého Brodu dorazila železnice poměrně brzy, v roce 1870 z Kolína a Jihlavy, o rok později z Rosic nad Labem. Tamní podnikatelé a radní však chtěli ještě víc a také spojit svoje město s Brnem.
Po vydání takzvaného lokálkového zákona v roce 1880 tento plán začal vypadat slibně. Velké společnosti však v trati viděly konkurenci, a tak v roce 1883 vzniklo lokální konsorcium pro stavbu Místní dráhy Německý Brod - Přibyslav, rok na to už Německý Brod - Žďár na Moravě.
Koncesi Vídeň udělila v listopadu 1897 a už 22. prosince 1898 se po dráze rozjely první vlaky. Dráha se klikatila podél řeky Sázavy a mnohokrát ji překonávala. V roce 1900 nejrychlejší vlak 33 kilometrů dlouhou trasu urazil za hodinu a půl.
 |
Když se v roce 1907 otevřela prodloužená trať přes Tišnov do Brna, trvala cesta z Německého Brodu déle než pět hodin. Proto se od roku 1925 začalo mluvit o výstavbě přeložky, která by cestování zrychlila.
K činům se úřady dostaly až po „Mnichovské zradě“ v roce 1938. Část hlavní trati přes Českou Třebovou se dostala do rukou Němců, a tak po staré Tišnovce začaly jezdit i rychlíky Praha - Brno - Bratislava. Zároveň se začala rychle hledat náhrada klikaté dráhy.
Přeložka se budovala až na jaře 1939, už o tři roky později byla stavba zastavena. Pokračovalo se po osvobození, v prosinci 1953 byla nová trať přes Žďár nad Sázavou a Křižanov zprovozněna.
Zapomenutý muzeální apendix
Koncové úseky mezi Havlíčkovým Brodem a Přibyslaví a Sázavou a Žďárem nad Sázavou byly sneseny. Deset kilometrů mezi Přibyslaví a stanicí Sázava - Velká Losenice zůstalo na svém místě. Až do devadesátých let 20. století ho využívalo železniční vojsko jako svůj zkušební polygon.
Po zrušení železničního vojska trať získala soukromá firma vyrábějící v Sázavě dvoucestná vozidla. Dráhu půjčovala železničním spolkům pro provoz historických vozidel. Trať, teď už vlečka, také dostala číslo 903.
Motorový vůz M 131 1228 zastavil v roce 1997 v místě bývalé stanice Ronov nad Sázavou GPS: 49.5680783N, 15.7698292E foto: Oldřich Čížek
Jenže začátkem nového tisíciletí soukromá společnost už nechtěla vlečku v celé délce provozovat. Starostové okolích obcí sice jednali o odkupu, aby udrželi muzeální provoz, tento plán se nakonec nepodařil. V dubnu 2006 projel mezi Přibyslaví a Sázavou poslední parní vlak, o rok později se začaly vytrhávat koleje. Dnes je na místě dráhy cyklostezka.
Co člověk opustí, příroda si vezme zpět
S kamerou jsme prošli nejzajímavější úseky bývalé dráhy, od odbočky z tratě do Rosic až k bývalému nádraží ve Žďáru nad Sázavou. Po bezmála 70 letech musíme říci, že se pozůstatků po staré Tišnovce dochovalo poměrně dost.
Třeba staniční budovy. Stále stojí nádraží v Pohledu, Přibyslavi, Sázavě nebo Žďáru. Stojí také některé mosty přes Sázavu, hlavně na úseku, který byl ještě donedávna provozní.
V reportáži uvidíte i dvě mohutné opěrné zdi, jednu za zastávkou Stříbrné hory, druhou těsně za stanicí Sázava - Velká Losenice. A ukážeme vám jeden záhadný patník, jehož původ neznají ani železniční experti. Našli jsme ho u staré trati hned vedle hraničního kamene místní dráhy. Ale netušíme, zda s drahou vůbec souvisel. Pomůžete nám?
Hraniční kámen Místní dráhy Německý Brod - Žďár nad Sázavou a patníkem nejasného účelu. Ani železniční odborníci jej nedokázali určit.
Pomoci nám můžete i jinak. Máte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Aktuálně sháníme historické snímky dráhy Hostašovice – Nový Jičín, Hlučín – Petřkovice, Ostrava-Svinov – Klimkovice, Černovice – Líšeň, nebo Otovice - Tłumaczów. Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Náš e-mail je: zanikletrate@idnes.cz
