Okolí Morkovic na Hané je známé svými košíkáři. Výrobky z proutí se tam vyráběly už v první polovině 18. století. Nejdříve v malém, později už v rámci cechu. Na přelomu 19.a 20. století začali vyvážet svoje zboží až do Spojených států.
Logistiku samozřejmě řešili dlouhá léta. Povozy to bylo na trhy daleko a drahou by se přeprava košů zrychlila. V roce 1906 se ustanovilo konsorcium pro stavbu místní dráhy, tahounem projektu byl morkovický kaplan páter Antonín Přecechtěl.
Rakouské úřady nastavily jasná pravidla, podnik musí být akciovou společností a dráha nesmí být kratší 12 kilometrů. A tak se také stalo.
První vlak z Nezamyslic do Morkovic projel 30. listopadu 1909. Dráha se postupem času dostala do zisku a jezdila ku prospěchu všech. Zajímavostí je, že dlouhá léta zůstala soukromou, a to až do 1. srpna 1947. Teprve tehdy spadla do rukou Československých státních drah.
Zlom nastal v devadesátých letech 20. století. Tehdejší vedení ČSD dostalo za úkol šetřit a jako první to odnesly malé lokálky. Nejprve byl zastaven provoz o víkendech a nakonec se přestalo jezdit vůbec. V lednu 1998 už vlaky po trati 302 nevyjely.
V roce 2009 byly vytrhány koleje, které ještě na trati zbyly a v roce 2012 se dráha změnila na cyklostezku. Nutno ale říci, že hojně využívanou. S tolika cyklisty jsme se na drážních cyklostezkách dosud nesetkali, každou chvíli po ní někdo jel.
Pátrání zalité v asfaltu
Jakmile se z dráhy stane asfaltová cyklostezka, přistupujeme k ní trochu s odstupem. Co můžeme z původní trati vůbec najít? Na Morkovičce jsme byli docela překvapeni. Všechny umělé stavby, ocelové nebo kamenné mosty, jsou vzorně opraveny, a dokonce jsme podél dráhy našli většinu betonových hektometrovníků.
Fotogalerie |
Jednoduché čekárny na zastávkách vzaly za své, tedy kromě Prasklic, kde je zděná budova zastávky opravená. Nádražní budovy uprostřed tratě (Tištín a Koválovice-Osíčany) se dochovaly, stavby na obou koncích (Nezamyslice, Morkovice) jsme už bohužel nenašli.
Těžko odhadnout, jak by se osud Morkůvky vyvíjel, kdyby se vlaky koncem století nezastavily. Třeba by se našel nějaký spolek, který by dopravu provozoval, třeba by dopadla stejně, jen o pár let později. V každém případě místní na svoji železnici nezapomněli a její stopu používají dál.
Líbí se vám náš seriál? Chtěli byste nám s ním pomoci? Máte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Aktuálně sháníme historické snímky dráhy Svobodné Heřmanice – Horní Benešov, Černovice - Líšeň, Česká Lípa hl. n. – Vlčí Důl, Cheb – Slapany nebo úzkokolejky Králův Dvůr – Beroun – Koněprusy. Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Pište na e-mail: zanikletrate@idnes.cz.
