Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tvBethel Henry hrabě von Strousberg byl německý finanční magnát, železniční podnikatel a taky trochu snílek a fantasta. V polovině 19. století mu učarovala železnice, v jeho majetku se ocitly lokomotivky, hutě i válcovny. Postavil trať z Berlína do Zhořelce a získal koncesi na stavbu železnice v Rumunsku. Dostal přezdívku Král železnic.
 |
V 60. letech 19. století Strousberg koupil velkostatek Zbiroh. V okolí se totiž těžilo uhlí, dolovala železná ruda a byla tady velká zásoba dřeva. Všechny stávající podniky na svém panství chtěl propojit železnicí. Měl sen, že bude z Čech zásobovat Evropu kolejnicemi, lokomotivami a vagóny.
Jeho dráha o rozchodu 1 435 mm měla mít zhruba 30 kilometrů. Začínala by ve Františkově u Zbirohu, a v místě pozdější železniční stanice Zbiroh se měla napojit na Českou západní dráhu. Hlavní trať měla pokračovat přes Olešnou, mohutným obloukem se stočit nad Zaječov, obejít Těně a zamířit do Strašic. Odtud bylo v plánu pokračovaní směrem na Dobřív a Mirošov, kde se měla dráha napojit na vlečku Mirošovského uhelného těžířstva z Rokycan. Ale lokomotivy se nakonec rozjely jen v okleštěném úseku ze Zaječova do Strašic, byť z Kařízku do Zaječova musela být trať zprovozněna alespoň provizorně, kvůli návozu lokomotiv a později i vozů.
Průběh Strousbergovy dráhy zakreslený do mapy III. vojenského mapování z let 1877–1880. Modře vyznačený úsek byl provozován, fialově byl zprovozněn provizorně pro návoz lokomotiv a vozů a červeně vyznačené úseky nebyly nikdy dostavěny.
Důkazů o provozu je pramálo. V archivech je pouze zmínka o tom, že 30. dubna 1875 proběhla na trati ze Strašic do Zaječova technicko-policejní zkouška dvou starých parních lokomotiv, s největší pravděpodobností systému Stevenson.
Po pádu vídeňské burzy v roce 1873 se Strousbergovi přestalo postupně dařit. Snažil se sice svoje podnikání zachránit nekrytými půjčkami v Rusku, tam ovšem tvrdě narazil. Dostal se do vězení pro dlužníky a zpátky do Německa se vrátil až po několika letech. Jeho české panství skončilo v konkurzu, sám Strousberg umřel v roce 1884 v Berlíně, chudý a opuštěný.
Ačkoliv se obce, kterými měla dráha procházet, snažily o dokončení celého projektu, trať zůstala rozestavěná. Lidé si materiál rozebrali na stavbu svých domů, mostky a propustky se postupně zřítily.
Po mostcích a propustcích zbyly v náspech jen prázdná místa
Pátrání po století a půl
Hledat stopy po 150 let nepoužívané, navíc nedokončené dráze, byla práce téměř detektivní. Nicméně zbytky Strousbergovy dráhy jsme nakonec objevili.
Hned na začátku reportáže vám představíme největší stavbu na trati, mohutný kamenný most přes Českou západní dráhu u Zbirohu. Most vznikl v roce 1875, ale vlaky po něm nikdy nejezdily, Král železnic zkrachoval dřív, než byla jeho dráha dokončena.
Most přes Českou západní dráhu u Zbirohu GPS: 49.8339297N, 13.7972594E
Ukážeme vám také dlouhý opuštěný lesní násep poblíž Kařezu. Nikdy po něm neprojel vlak, přesto na něm nerostou stromy. Prozradíme vám také, kde najdete symbolický pomník Strousbergovy dráhy.
Samozřejmě se podrobně podíváme na provozovaný úsek. Za Zaječovem vám ukážeme místo, kde se i po 150 letech dají zahlédnout stopy po pražcích. Ve Strašicích se pak podíváme do míst, kudy lokomotivy Henryho Strousberga vjížděly do tamních železáren.
I po více než 150 letech jsou na náspu patrně stopy po pražcích. GPS: 49.7649686N, 13.8212811E
Nedokončená Strousbergova železnice stále neodhalila všechna svoje tajemství. V Zaniklých tratích jsme se snažili dát dohromady co nejvíce dostupných informací a ukázat, co se z této málo známé železnice do dnešních dnů zachovalo. Ostatně, zkuste si někdy zajet do Brd a přesvědčit se o tom na vlastní oči.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Náš e-mail je zanikletrate@idnes.cz Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
|
